04.05.16

Témata rodičovského kontroly a zabezpeční počítačů a tabletů jsou pro nás velmi důležitá. Proto jsme se rozhodli zahájit spolupráci se společností ESET.

Celý článek...

02.05.16

Nový pracovní list projektu Buď v bezpečí se zaměřuje na bezpečná hesla.

Celý článek...

17.04.16

E-Bezpečí bude mít (stejně jako v loňském roce) stánek na festivalu Utubering.

Celý článek...

11.03.16

Víc jak tisícovka mladých webrangerů již prošla naším MOOC kurzem. 

Celý článek...

02.02.16

Již více než 300 dětí prošlo naším MOOC kurzem, který jsme zrealizovali pod záštitou Google a projektu Web Rangers v prostředí SEDUO. Zapojte se, kurz je free. Stačí kliknout.

Celý článek...


Víte o tom, že je říjen Evropským měsícem internetové bezpečnosti?
 
Chcete dostávat pravidelně e-maily o dění v projektu E-Bezpečí? Zaregistrujte se!

E-mail:



Podporujeme







Banner


Dětská prostituce
Hodnocení uživatelů: / 16
NejhoršíNejlepší 
Úterý, 29 Květen 2012 07:00

prostitution_2 Dětská prostituce patří do oblasti komerčního sexuálního zneužívání dětí a podle definice, jak ji přijali na tzv. Stockholmském světovém kongresu v roce 1996, se vymezuje jako: „Použití dítěte pro sexuální účely výměnou za peníze nebo za odměnu v naturáliích mezi dítětem, zákazníkem, prostředníkem nebo agentem, a jinými, kdo vydělávají na obchodu s dětmi pro tyto účely.“ Zvláště slovní spojení použití dítěte může znít velmi chladně. Ale je dítě, které poskytuje sexuální služby za hezké oblečení nebo za kredit do mobilního telefonu, nadále možné nazývat dítětem? Jsou tyto děti spíše oběti nebo ví moc dobře, co nabízejí?


Mezi pohlavním nebo také sexuálním zneužitím dítěte a pojmem komerční sexuální zneužívání dítěte najdeme rozdíly. Závěry Delaneyové (2002) lze shrnout tak, že sexuální zneužití dítěte je typické bezmocí dítěte, zatajováním prožitého, studem a ztrátou kontroly. Pro komerčně sexuálně zneužívané děti platí téměř pravý opak. Se svým chováním se netají, situaci mají alespoň ze subjektivního hlediska pod kontrolou, často se projevují silně emočně a sexuální služby, které poskytují za úplatu, označují jako "dobrou zkušenost" či "dobrou brigádu". Především se v očích vrstevníků zvyšuje jejich sociální status, protože tyto děti si často prostřednictvím dospělých klientů vydělávají větší množství peněz, a ty pak investují zpátky do svého vzhledu a například do značkového oblečení. Často tak mohou u spolužáků získat lepší postavení.   

Zůstává zde však otazník týkající se toho, zda opravdu děti poskytují sexuální služby dobrovolně? K tomu, abychom odpověděli na tuto otázku, je potřeba rozdělit si kategorie, protože ne všechna dětská prostituce má stejné charakteristiky. René Milfait (2008) komerční sexualizované násilí na dětech rozděluje na 1. zákaznickou poptávku 2. odvozenou (zprostředkovanou) poptávku 3. předvídanou (pozorovanou) poptávku a 4. umělou poptávku. První dvě kategorie se týkají dětské prostituce, kterou zprostředkovávají nejčastěji tzv. kuplíři (lidově "pasáci"), což bývají často rodinní příslušníci dětí nebo jejich blízcí. Předvídaná poptávka se pak týká oblasti, kdy děti nabízejí svoje služby samy, protože očekávají zákazníky ze strany dospělých. Tato a poslední oblast se týká také internetu.

Komerční sexuální zneužívání dětí patří pod oblast sociálně patologických jevů vedle fenoménů jako šikana, nadměrná agrese, záškoláctví, delikvence a extremismus. Selský rozum nám říká, že uvedené jevy jsou subjektivně ovladatelné, a jsou tedy zásluhou dětí samotných. Chování projevující se sklony k extremismu nebo záškoláctví většinová společnost odsuzuje jako tzv. jevy zkažené mládeže. Často v uvedených případech padne stížnosti nebo nářek nad výchovou rodičů. A je v tom kus pravdy. Je však potřeba hledat více faktorů a konkrétně u dětské prostituce hraje značný vliv prostředí, kde dítě vyrůstá. Častěji se totiž dětská prostituce vyskytuje v komunitách, ve kterých je vysoká koncentrace lidí žijících spíše na ulici. Ale nemáme tím na mysli jen mladé bezdomovce, ale spíš mladistvé, kteří vyrůstají na velkých městských sídlištích a ghettech nebo pocházejí z krajů s vysokou nezaměstnaností, z pohraničních oblastí, z internátů a další specifických prostředí.

Přežití sexem

Dalším faktorem, který přiměje dítě k dětské prostituci, je jeho potřeba přežití ve zmíněném prostředí. V období dospívání se zvyšují nároky na to, jak člověk vypadá a v některých skupinách je podle toho také hodnocen. Pokud rodiče přestanou zvládat svoji funkci poskytovatele zdrojů, jednoduše přestanou dávat dítěti peníze nebo nedávají tolik, kolik je potřeba, nastupuje hořké hledání vlastních zdrojů financí. Zde nastává pro většinu lidí známé období hledání brigád. Nastoupíte do převážně špatně placené práce a ještě po letech pak vzpomínáte při pohledu na zašpiněnou fritézu, jak divoké a krásné období to bylo. Ne každý je však ochotný se snížit na úroveň bídně placených, ale těžce manuálně pracujících lidí. Není to totiž moc příjemné, co si budeme povídat. A čím důležitější roli hrají v životě dítěte peníze (v porovnání například se vzděláním), tím větší je pravděpodobnost, že dítě vyzkouší svůj kapitál navýšit jinou cestou. Častým počátkem poskytování sexuálních služeb se tak stává pocit chudoby. Zdůrazněme však, že se jedná převážně o chudobu relativní.

Některé děti vidinu rychlého zbohatnutí začnou orientovat na využití vlastní krásy a vlastního těla. V literatuře se označují se jako děti přeživší díky sexu (survival sex) a sexuální služby jsou pro ně prostředkem, jak se dostat k věcem, které chtějí nebo potřebují k životu. Specifické je pro tuto skupinu, že dvě třetiny z nich byly v dětství sexuálně zneužity. Vaníčková (2007) ale zároveň uvádí, že 1/4 se dostala k dětské prostituci osobní zkušeností znásilněním při fotografování (např. na inzerát). Ve většině případů se jedná 13 až 14 let staré děti.

Je tedy možné celý problém zjednodušit a říct, že se tyto děti přestanou prodávat za peníze v momentě, kdy si vydělají dostatečné množství peněz? Z rozhovorů bylo zjištěno (Cusick, 2002), že většina z nich skončit nechce. Naopak se bojí momentu, kdy zestárnou a zákazníci o ně ztratí zájem. Důvodem k dobrovolné prostituci dětí se stává postupem času normalizace některých forem jejich chování. Jedná se o důsledek zkušeností, které vedou s přibývajícím množstvím zákazníků k sociální, emocionální a duchovní chudobě. Jediný pocit úspěchu, který dítěti zůstává, jsou vydělané peníze. Takže se stává velmi úspěšné v komunitě lidí, pro které jsou peníze hned na prvním místě a namísto otáčení hamburgerů se tak samo otáčí v kruhu, ze kterého nejde jen tak uniknout. Zajímavé je zjištění, že si svoje chování dětští prostituté vnitřně omlouvají tím, že alespoň nekradou nebo se nevěnují dealerství, jak to vidí okolo sebe. Podle nich dostávají peníze za odvedenou práci.

Vydělávají si na chudobu

Lze ale do stejné kategorie zařadit děti, které buď nabízejí sexuální služby pomocí internetu, nebo odpovídají na množství nabídek, které tam kolují?

Video Seznam se bezpečně 2 ukazuje, jak snadné je domluvit si s dětským prostitutem schůzku přes internernet. Výsledkem zveřejnění tohoto videa bylo několik reakcí. Například web Kyberšikana.eu přinesl článek s bulvárně znějícím titulkem: „Sex za 500,-? I to nabízí česká mládež na internetu!”, ve kterém se říká, že poslat nahou fotku za 500 Kč není pro mnoho kluků a holek problém. Bohužel se nedozvídáme, kolik je mnoho. A zde musíme být velmi opatrní. Podobné články totiž mohou vést k tomu, že bychom se dostali ke staré a dávno zavržené rovnici, ze které pomyslně vyplývá, že dokud tu nebyl internet, neprodávaly děti svoje intimní fotografie. Internet se tak zdá být faktorem, který donutil děti k posílání erotických fotografií. Další informace však autoři nepodávají. Samozřejmě nemůžeme nic zlehčovat, i když se bude jednat jen o desítky případů. Na druhou stranu dříve, než toto tvrzení potvrdíme, musíme přinést důkazy.

Na několika konkrétních kauzách v médiích (případ Gábiny, která masturbovala na školní lavici a video zveřejnila na internetu; později se z ní stala pornoherečka) je popsáno, že mladiství se odhalují na internetu pro peníze, a velmi tak riskují. Na základě těchto závěrů by se dalo usoudit, že děti se obohacují prostitucí častěji než dřív. I zde platí návaznost na off-line prostředí, stejně jako v dalších případech zneužívání virtuální komunikace. Těžko se pak dá souhlasit s tvrzením webu Kyberšikana.eu, že se "šíření dětské pornografie a prostituce můžeme zabránit včasným zásahem do návyků dítěte." Tato myšlenka vyznívá velmi neodborně.

Výzkum E-Bezpečí (2012) na vzorku 10 830 lidí mladších 18 let zkoumal jako jednu z otázek oblast sdílení intimních fotografií. Dále jsme se zajímali o důvody, které k tomuto chování respondety vedou. Ukázalo se, že 8,25 % dotázaných dětí umístilo na internet svoje intimní materiály a 9,7 % je odeslalo jiným osobám. Jako první tři nejčastější důvody uvedly děti nudu, snahu o návázání intimního kontaktu s druhým a formu sebeprezentace a propagace vlastní osoby. Přesto ani tato data zatím dostatečně nevypovídají o tom, jak je to s dětskou on-line prostitucí v ČR.

prostitution

Mýty kolem dětské prostituce

Prvním krokem v prevenci by mohlo být odstranění určitých mýtů spojených s komerčním sexuálním zneužíváním dětí. Dovolili jsme si uvést tři, které považujeme za nejčastější.

1. Přístupnost a sledování pornografie na internetu v nízkém věku má vliv na provozování dětské prostituce, protože děti ji začnou považovat za normální.

Vaníčková (2007) a další psychologové uvádějí, že tato souvislost nebyla dokázána. Dítě, které je tzv. předčasně erotizováno, zažívá později spíš pocity výčitek svědomí při sexuálních aktivitách.

2. Děti se prodávají záměrně a dobrovolně.

Jak jsme se snažili ukázat, tak chování dítěte, které provozuje sexuální služby za úplatu, lze jen těžko označit jako dobrovolné. Přinejmenším je při tomto jednání zneužito pro svou nevyspělost a nezkušenost. Ze začátku si zcela neuvědomuje důsledky svého chování, a proto je motivováno i při posílání zmíněných fotografií či videí něčím jiným, než je finanční zisk. Jedním z motivů může být například nepřímá forma nátlaku nebo manipulace dítěte. Už samotný fakt, že poskytne svoje fotografie za směšně nízkou částku, která má na trhu s dětskou pornografiií mnohem vyšší cenu, svědčí o jeho naivitě a zcela jiných motivech. Tím může být i touha po lepším oblečení, aby předešlo např. školní šikaně. Nechceme toto chování omlouvat, na druhou stranu ani nemůžeme v tomto případě děti jednoznačně odsuzovat.

3. Děti jsou zneužívány pedofily.

Společnost a často i média přiřkla útočníkům využívajících dětskou prostituci označení pedofilové. Pedofilie je však pojatá podle Mezinárodní klasifikace nemocí jako porucha sexuální preference a jedinci s touto nemocí jsou sexuálně vzrušováni dětmi ve věku 5 až 12 let. Pro pedofila jsou vzrušující dětské projevy chování, nevyznačené sekundární pohlavní znaky a například ho láká učit děti novým věcem.

Ale pokud mluvíme o zákaznících dětských prostitutů, jsou to častějí hebofilové nebo také efebofilové, kteří pociťují: "…sexuální příchylnost k mladým dospívajícím dívkám a chlapcům (s plně vyznačenými sekundárními pohl. znaky). Obě bývají klasifikovány jako poruchy sexuální preference, přestože mnozí sexuologové v tom poruchu sexuálního pudu nevidí. Objekty jsou totiž z biologického hlediska dospělými jedinci. Důvodem pro označení jako pedofilie je právě kriminální povaha sexuálních her, ke které došlo s dospívajícími nezletilci. Z čistě teoretického hlediska se jedná o tzv. medicinizaci jinak kriminálního problému. Uvedené omezení má zásadní význam v ochraně mladistvých před sexualitou se staršími osobami, kdy se předpokládá, že jde o věk sugestibilní a jejich ovlivnění starší autoritou je pro mladistvého omezeně korigovatelný." (Blatníková, 2009). 

V citované zprávě se dále můžeme dočíst, že hebefilní muž je přitahován pubescentkou, dívkou i dospělou ženou; nezajímá ho učitelská role (kromě učení intimním praktikám), mluví s dítětem o dospělých záležitostech („už jsi žena“) a neprodleně dochází k nekoitální interakci (petting, prohlížení genitálu). Hebefil zneužívá i dívky z vlastní domácnosti má vysokou koitální frekvenci, je vnímán jako vášnivý milenec a typické je pro něj pubertální zacházení se ženou i s dítětem.

Hebefilové se dělí na ty, kteří preferují děti jako svůj objekt sexuálního zájmu trvale (tzv. fixovaný pachatel) a na pachatele, kteří společnost dítěte hledají jako momentální náhražku například neúspěchu ve vlastní kategorii (tzv. regredovaní pachatelé). První skupina je deviantní, druhá pak spíše situačně, ale ne deviantní. Čirtková uvádí, že se jedná o typy mužů s pocity méněcennosti ve vlastním vztahu.

Zůstávají zde otázky, které nebyly dosud dostatečně zodpovězeny. Kromě uvedené problematiky, kolik dětí se vystavuje nebezpečí v podobě prodeje vlastních intimních fotografií za účelem zisku a jakou roli v tom sehrává internet, je zde také otázka vlivu okolní skupiny na toto chování. Může například to, že některá z dívek ve třídě zveřejní intimní fotografie na internetu ovlivnit její spolužáky, aby se začali chovat podobně? Je to důsledek "nějakého" úpadku společnosti, o kterém se tak často mluví?

Jan Bartoněk

lektor projektu E-Bezpečí

 

Článek čerpá především z těchto zdrojů:

Blatníková, Š. (2009). Pachatelé komerčního sexuálního zneužívání dětí (s. 132). Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci.

Cusick, L. (2002). Youth prostitution: a literature review. Child Abuse Review, 11(4), 230-251.

Delaney, C. (2002) Psychsociálna rehabilitacia deti vystavených komerčnému sexuálnému vykorisťovaniu. Praha: F.E.Stiftung.

Kopecký, K.; Krejčí, V. & Szotkowski, R. (2012) Nebezpečí internetové komunikace III (s.59). Olomouc: Pedagogická fakulta Univerzity Palackého.  

Milfait, R. (2008). Komerční sexualizované násilí na dětech (s. 216). Praha: Portál.

Vaníčková, E. (2007). Dětská prostituce (s. 141). Praha: Grada.

Zdroje Kyberšikana.eu:

http://www.kybersikana.eu/2012/03/sex-za-500-i-to-nabizi-ceska-mladez-na.html

http://www.kybersikana.eu/2012/02/co-mohou-zpusobit-fotky-nahych-deti-na.html

 




Generální partner projektu
Další partneři






Garance



TOPlist
Partneři, spolupracující instituce:

Licenční újednání, autorská práva:

Portál E-Bezpečí je provozován Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Všechna práva vyhrazena. (c) Centrum PRVoK PdF, Univerzita Palackého v Olomouci 2008 - 2015.

Kyberšikana: ISSN 2336-1360. Vydavatel: Centrum PRVoK PdF, Univerzita Palackého v Olomouci.

E-Bezpečí je ochrannou známkou chráněnou Úřadem průmyslového vlastnictví.
Webdesign: Axe design studio Olomouc | Technická podpora: Jiří Veverka | Sledováno systémem Google Analytics

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License.