21.06.17

Europol v těchto dnech vydává report "Online sexual coercion and extortion as a form of crime affecting children" zaměřený na oblast online vydírání v prostředí internetu. Ve zprávě se opírá…

Celý článek...

09.05.17

Jak s dětmi hovořit o "modré velrybě"? Metodický materiál ke stažení.

Celý článek...

01.03.17

Opět otevíráme nabídku vzdělávacích akcí zdarma.

Celý článek...

01.02.17
V těchto dnech se na nás obrací velké množství zájemců o vzdělávací akce. Rádi se pokusíme vyjít všem vstříc, nicméně v následujících 3 týdnech musíme dokončit jiné aktivity, tj. akce…
Celý článek...


Víte o tom, že je říjen Evropským měsícem internetové bezpečnosti?
 
Podporujeme










Banner


Vzpomínky, které zůstanou (část 1)
Labels: Kyberšikana
Hodnocení uživatelů: / 12
NejhoršíNejlepší 
Pátek, 22 Květen 2015 20:35

mini_vzpominkyJak jen začít…? Vždy jsem byla šedá myš. Myš, co si přála projít všemi ročníky a zdárně odmaturovat. Už na základní škole jsem měla menší problémy v mezilidských vztazích. Dnes je nazývám menšími, jelikož v porovnání s tím, co následovalo na střední, to byly jen banality, co nestály za jediné slovo.

Po základce jsem se rozhodovala, kam dále směřovat své studijní kroky. Na prvním místě stál gympl. Všichni byli názoru, že člověk, co ve škole exceloval, nemůže jít jinam. Já ale toužila po něčem jiném. Nechtěla jsem trávit hodiny studiem historie a humanitních věd, a tak jsem si podala přihlášky na odborné střední školy. Jedním z důvodů byl osobní zájem, dalším, už méně zajímavým, pak fakt, že na gympl se hlásili spolužáci, se kterými neměla úplně nejupřímnější vztahy.

 

Už na vyšším stupni jsem byla bohužel nucena řešit šikanu. Tehdy to byly ale jen nejapné poznámky, letmé vyhrožování a občas nějaký ten konflikt. Nebyla jsem jediná ve středu zájmů, proto jsem zapadla do malé a nevýrazné skupinky, co stála bokem celého kolektivu. Byla jsem ráda, měla jsem pár lidí, se kterými jsem trávila dlouhé přestávky. Někdy stačila jen jedna spřízněná duše a vše se zdálo být zase o něco světlejší.

Tehdy jsme všichni byli ale “jen děti“. Někdy mě fascinuje fráze “jen děti“. Přijde mi, jako by právě toto byla častá výmluva pro agresi a různé poruchy chování. Děti přeci za nic nemůžou, jen si hrají… A právě někdy takové dětské hry se často z toho nevinného škárlení přehouply do útlaku a zesměšňování.

Dnes už je to rok, déle než rok, co se za mnou navždy zavřely brány střední školy. Někdo by si řekl, že po takové době v člověku všechny pocity a vzpomínky utichnou. Původně jsem měla v záměru sepsat svůj příběh šikany, která mě provázela dlouhými dny a stala se po mnoho let mým nejbližším přítelem. Myslela jsem si, že otevřu nový textový dokument a začnu psát. Bohužel nic není tak jednoduché, jak se zdá a místo příběhu jsem v sobě znovu zasela semínko pochyb, vzpomínek a zoufalství.

Bylo to tři a půl roku, co se zdálo být nekonečných. Ač jsem dnes na vysoké a mám mnoho přátel, stále nedokážu otevřeně sepsat to, co mě potkalo. Do dnešních dní jsem to nikomu neřekla, přátelům, mámě, nikomu. Snad jsem zbabělec, co se neumí poprat z minulostí nebo snad jen citlivá duše, co se stále nevyrovnala s tím, co jí potkalo.

Když se na to zpětně dívám, říkám si, že jsem byla hloupá. Měla jsem vše nahlásit na policii, bránit se a nenechat zajít vše tak daleko. Dnes už je ale na takováto gesta pozdě. Co se stalo, stalo se a v mých silách není spekulovat nad tím, jaké by to bylo kdyby…Žádné kdyby není a právě díky strachu, strachu z následků a veřejného posměchu, jsem sečkala po mnoho měsíců v pozici svázaného zvířete. Zvířete, co má malou klec a je drženo tam, odkud by chtělo utéct.

Ještě dnes si živě vzpomínám na svůj první školní den. Ze základní školy jsem odcházela poměrně znechucená a těšila se na nový kolektiv. Kolektiv přátel, co se mi stane rodinou. Stála jsem před obrovskou budovou. Byl to nezvyk, na základce jsme se všichni znali, jelikož jsem bydlela na vesnici. Najednou jsem se dostala na největší střední školu ve městě. Vešla jsem dovnitř a ptala se těch cizích a neznámých lidí na cestu do své nové třídy. Po krátkém bloudění jsem jí našla.

Bylo to jiné. Žádné veselé barvy, jen staré, počmárané lavice a žluto-bílé stěny. Byly špinavé a podřené. První dojem ve mně zanechal spíše zděšení, než natěšení na nový kolektiv.  Nedala jsem na sobě nic znát. Usadila jsem se někam doprostřed a čekala, kdo přijde. Třída se začala pomalu plnit. Všichni si sedali a já ve skrytu duše doufala, že i ke mně si někdo sedne.

vzpominky1

Naštěstí se tak stalo a přisedla si zprvu docela milá dívka. Nazývejme jí třeba Jana. Prvních pár týdnů se vyvíjelo dobře, našla jsem si pár kamarádů a snad teď mohu otevřeně napsat, že jsem začala s navazováním přátelských vztahů.

Z počátku mě překvapilo, že se někteří už znají. Tenkrát jsem ještě nechápala. Po čase jsem však zjistila, že na Facebooku vznikla před začátkem školního roku skupina, kam se přijatí uchazeči, rsp. mí noví spolužáci, přidali. V té době jsem Facebook neznala, nepotřebovala jsem ho. Jak ale plynul čas, byla jsem nucena si ho zřídit.

Měla jsem pár vyučujících, kteří místo nošení učebních materiálů, využívali moderních technologií. Vždy se na stránce třídy objevily různé soubory, ať už to byly domácí úkoly nebo studijní materiály do praxí, které jsme si měli na další den donést. Takto jsem poprvé pronikla do modro-bílého světa, kde se hodnoty měřily počtem palců nahoru a sdílení.

Brzy jsem se seznámila se spolužáky, co seděli v okolních lavicích.  Byl to asi paradox, ale v každém kolektivu, ať už je malý nebo větší, vzniknou skupinky. V mé nové třídě vznikly skupiny podle řad. Řada, ve které jsem seděla já, se nebavila s těma dalšíma dvěma. Měli jiné názory, vzájemně se pomlouvali, kritizovali se. Je pravdou, že v mém novém kolektivu bylo mnoho svérázných a kontroverzních lidí. Řada z nich musela mít vždy pravdu a názor jiného byl hned smeten ze stolu. Umíte si pak asi představit, jak vypadal stužkovací nebo maturitní večírek? Nebudu ale předbíhat.

Bohužel, nic netrvá věčně a z těch původně milých lidí se vyklubal kolektiv sebestředných a panovačných idealistů, kterým bylo dobré jen někoho kritizovat a předhazovat mu vlastní názor.

Prvních pár týdnu jsem se bavila s 6 spolužáky, co seděli v mém okolí. Mou velikou nevýhodou, už v počátcích studia, byl špatný zdravotní stav. Tenkrát mi bylo diagnostikováno degenerativní onemocnění, které mě poznamenalo po absenční stránce. Ve škole jsem často chyběla. Nebylo to však proto, že bych chodila za školu, ale protože jsem ležela v nemocnici nebo se ládovala léky. Často jsem i přes zdravotní komplikace do třídy přišla, ale po pár hodinách se otočila a odcházela domů.

Z počátku to spolužáci akceptovali. Byla jsem ta divná, co sebou občas někde praští a jde domů. Kvůli zdraví jsem zvažovala přerušení studia, jelikož léčba byla a stále je zdlouhavá a bez jasných výsledků. Nikdy jsem se k tomu ale neodhodlala. Když se nad tím zamyslím, možná je to dobře. Kdybych školu přerušila, jen těžko bych se pak vrátila a odmaturovala.

Pro E-Bezpečí: Tristia

 




E-Bezpečí štítky

  1. Kyberšikana
  2. Kybergrooming
  3. Prevence kriminality
  4. Sexting
  5. Facebook
  6. Kyberkriminalita
  7. Kazuistika
  8. Výzkum
  9. Poradenství
  10. Legislativa
  11. Rozhlasové pořady E-Bezpečí
  12. Sociální inženýrství
  13. Reference na E-Bezpečí
  14. Vzdělávací akce E-Bezpečí
  15. Praxe
  16. Hope Witsell
  17. Jessica Logan
  18. Trolling
  19. E-Synergie
  20. Second Life
  21. Krize výchovy
  22. Teorie
  23. Planking
  24. Acton Beale
  25. Digitální stopy
  26. TOR
  27. Ochrana osobních údajů
  28. Chatroulette
  29. Statement of Rights and Responsibilities
  30. Fotografie na Facebooku
  31. IP obsah
  32. Právo a Facebook
  33. Platební karty
  34. Hoax
  35. Paypal
  36. Stalking
  37. Kyberstalking
  38. Facebook timeline
  39. Moje historie
  40. Netolismus
  41. WoW
  42. botmaster
  43. spam
  44. NAT
  45. Právo
  46. vztahové násilí
  47. domácí násilí
  48. Prenatální profily
  49. Konference
  50. Buzz
  51. Virální videa
  52. Star Wars Kid
  53. Dětská prostituce
  54. Komerční sexuální zneužívání dětí
  55. On-line prostituce
  56. Disinhibiční efekt
  57. Hackerazzi
  58. Christopher Cheney
  59. Google hacking
  60. Identity theft
  61. Krádež identity
  62. Ransomware
  63. emo
  64. GIFYO
  65. Seznam se bezpečně!
  66. Sekundární viktimizace
  67. Amanda Todd
  68. Mentální anorexie
  69. Bulimie
  70. Blogy
  71. SMS spoofing
  72. Svobodný internet
  73. Online prostituce
  74. Manipulace
  75. Interview
  76. Břetislav Horyna
  77. bigorexie
  78. ASK.FM
  79. homosexualita
  80. Tyler Clementi
  81. Ravi Dharun
  82. Hanka a Tonča
  83. Webcam trolling
  84. EXIF
  85. YouTube
  86. Seznam.cz
  87. Google
  88. IAD
  89. Flow
  90. Vydírání
  91. SCAM419
  92. Senioři
  93. Podvody
  94. Pornografie
  95. PRIZNEJ.CZ
  96. ASMR
  97. swag
  98. Rebecca Ann Sedwick
  99. Webrangers
  100. iPhone
  101. Roztahovačky
  102. Phishing
  103. Safer Internet Day
  104. Digitální rodičovství
  105. Planking
  106. nomofobie
  107. fantomové vibrace
  108. Kampaně
  109. Kyberbaiting
  110. Prank
  111. Darknet
  112. romance scam
  113. FoMO
  114. Modra velryba
  115. DaddyOFive
  116. kyberflashing
Generální partner projektu
Další partneři






Garance



TOPlist
Chcete podpořit naše aktivity? Děkujeme! Vážíme si toho!

Partneři, spolupracující instituce:

Licenční újednání, autorská práva:

Portál E-Bezpečí je provozován Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Všechna práva vyhrazena. (c) Centrum PRVoK PdF, Univerzita Palackého v Olomouci 2008 - 2017.

Kyberšikana: ISSN 2336-1360. Vydavatel: Centrum PRVoK PdF, Univerzita Palackého v Olomouci.

E-Bezpečí je ochrannou známkou chráněnou Úřadem průmyslového vlastnictví.
Webdesign: Axe design studio Olomouc | Technická podpora: Jiří Veverka | Sledováno systémem Google Analytics

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License.