26.10.17

Právě jsme vydali 2 nové letáčky, zaměřené na problematiku nebezpečných výzev v online prostředí a na tzv. fake news.

Celý článek...

20.10.17

Projekt E-Bezpečí vydává novou aplikaci pro tablety IPAD. K dispozici je zbrusu nové prostředí, seznamující s rizikovým chováním v prostředí internetu. Aplikace je k dispozici ZDARMA v AppStore.

Celý článek...


21.06.17

Europol v těchto dnech vydává report "Online sexual coercion and extortion as a form of crime affecting children" zaměřený na oblast online vydírání v prostředí internetu. Ve zprávě se opírá…

Celý článek...

09.05.17

Jak s dětmi hovořit o "modré velrybě"? Metodický materiál ke stažení.

Celý článek...


Víte o tom, že je říjen Evropským měsícem internetové bezpečnosti?
 
Podporujeme










Banner


Fake news - Uprchlíci v pražském metru aneb Jak si ověřit pravdivost informací v prostředí internetu
Hodnocení uživatelů: / 19
NejhoršíNejlepší 
Čtvrtek, 26 Říjen 2017 21:35

mini_fakeanalyzaV našem předcházejícím článku jsme se zaměřili na problematiku tzv. fake news (nepravdivých zpráv, dezinformací) v prostředí internetu. Seznámili jsme se se základními vlastnostmi těchto zpráv (neuvedený zdroj, využívání stereotypů, emoční náboj, využívání obrazových materiálů k navození emocí) a popsali si metody, jak jsou mezi uživateli šířeny. Dnes se naučíme základní techniky, jak si pravdivost zpráv v prostředí internetu (především v prostředí sociálních sítí) ověřovat.

Celý postup si vyzkoušíme na zprávě zaměřené na problematiku migrace, která se aktuálně šíří českými diskusními skupinami v prostředí sociální sítě Facebook. Zprávu jsme pracovně nazvali Uprchlíci v pražském metru. Co tvrdí zpráva?

Zpráva: Uprchlíci v pražském metru

Koukej, co mi poslal Bob. Fota z metra v Praze 9. 10. 2017.
Ať žije multikulturalismus!

uprchlici

Zpráva obsahuje textovou část, ve které nalezneme informaci, že jde o fotografie pořízené na začátku října letošního roku v pražském metru, následuje koláž složená ze 3 fotografií. Na první fotografii se nachází muslim, který se modlí ve voze městské hromadné dopravy, na druhé fotografii je močící osoba tmavé pleti ve voze metra a na třetí spící černoch, který je obklopen nepořádkem. Kombinace těchto fotografií a sugestivního textu v nás vzbuzuje silné negativní emoce.

Nyní si provedeme jednoduchou analýzu a pokusíme se odhalit, zda jde o pravdivou zprávu, nebo o tzv. fake new.

Analýza zprávy

1. Určení zdroje informací

Zdrojem informací je jakýsi Bob, nejde o žádnou tiskovou kancelář, žádnou agenturu, která by informace ověřila a potvrdila jejich pravdivost, je to prostě a jednoduše Bob. Podvodné zprávy tento způsob uvedení zdroje využívají poměrně často - kromě křestních jmen v nich obvykle objevují obraty: říkala mi to moje kamarádka, zažil to můj kamarád, dnes jsem tuto situaci zažila já sama, říkala mi to prodavačka v obchodě, stalo se to mému příteli apod.

2. Informace v textu vs. fotografie

V dalším kroku ověřujeme, zda text odpovídá obsahu fotografií. Na první pohled vidíme, že se v žádném případě nejedná o vozy českého metra, jde o 3 různé dopravní prostředky - autobus, vůz metra a vagón vlaku. Text tedy neodpovídá obsahu fotografií.

3. Reverzní analýza fotografie

Dalším krokem je tzv. reverzní analýza fotografie - jinými slovy - prostřednictvím některé z webových služeb se pokusíme zjistit zdroj fotografie, tedy na jakých webových stránkách je fotografie umístěna. Pro naše potřeby využijeme jednoduchou službu umožňující vyhledávání podle fotografií Google Obrázky.

Problém může nastat v situaci, kdy se snažíme analyzovat koláž, obsahující více fotografií - služba reverzního vyhledávání pak pravděpodobně odhalí pouze zdroje pro 1 obrázek, přestože je jich na koláži více. V případě koláží proto doporučujeme “rozřezat” obrázek na samostatné fotografie a ty potom vyhledávat samostatně. Vyzkoušíme si, jak na to.

Abychom dostali přesnější výsledky, koláž si nejdříve rozřežeme (lze vyzkoušet i vyhledání celé koláže, nicméně přesnějších výsledků dosáhneme s využitím řezů). Pro rozřezání můžete využít libovolný grafický editor - pokud jej však zrovna nemáte po ruce nebo jednoduše nevíte, jak na to, využijte předpřipravených řezů, které jsme vám nachystali ke stažení. Řezy si můžete stáhnout zde: řez1, řez2 a řez3.

Po zadání prvního řezu (modlící se muslim) do vyhledávače Google Obrázky okamžitě odhalujeme původní zdroje fotografie. Zdroji je několik webů, z nich některé jsou umístěny v Turecku, některé v Ázerdbajdžánu. Když se zaměříme na obsah článků na daných webových stránkách (využijeme Google Translator), zjistíme, že popisují příběh z Istanbulu, ve kterém řidič autobusu zastavil, aby se pomodlil. A v textu z Ázerdbajdžánu, který odkazuje na původní zprávu z Turecka, najdeme vyjádření, že nejlepším místem pro modlitbu je mešita, nikoli autobus.

vysledek_1 vysledek_2

(Původní zdroje fotografie)

První fotografie tedy nevznikla v České republice, nebyla vyfocena v pražském metru. Pochází z Turecka, z Istanbulu.

Po zadání druhého řezu močícího černocha do vyhledávače Google Obrázky nalézáme celou řadu zdrojů, především sociální síť Twitter. Velmi brzy odhalujeme původní snímek, který můžeme podrobněji analyzovat (je více kvalitní, lze rozpoznat detaily). Na první pohled vidíme, že fotografie byla pořízena v roce 2015 a byla sdílena uživatelem djoeypops. Při bližší analýze fotografie odhalujeme hned 2 podstatné informace: na dveřích vozu je nápis v angličtině Do not lean on the door (neopírejte se o dveře) a za stojícím černochem nalézáme mapu metra v New Yorku v USA (mapu si můžete porovnat zde). Je tedy jasné, že jde o fotografii z newyorského metra.

Druhá fotografie tedy nevznikla v České republice, nebyla vyfocena v pražském metru. Pochází z USA, z New Yorku.

Stejný postup opakujeme také s třetí fotografií spícího černocha. Google nám odhaluje velké množství zdrojů v němčině, zahrnujících Pinterest, Imagala, Facebook a další webové stránky. Fotografie se mimo jiné objevuje v německé protirasistické skupině Kontra Kontra Asyl, ve které je také parodována. Nalezneme ji také na českých stránkách Pravý prostor, kde je doplněna o zdroj: Rádio Jerevan. Fotografie spícího a močícího černocha se také objevila na stránkách podporujících kandidaturu Marie Le Pen Echo des Montagnes. Fotografie v žádném případě nevznikla v České republice.

Třetí fotografie tedy nevznikla v České republice, nebyla vyfocena v pražském metru. Šíří se především prostřednictvím německých a francouzských www stránek.

Shrnutí

Analyzovaná zpráva je nepravdivá a lze ji zařadit mezi tzv. fake news či hoaxy. Neobsahuje žádný seriózní zdroj, obsahuje zcela nepravdivé informace, obsahuje fotografie, které nepocházejí z České republiky a které byly vytrženy z kontextu. Můžeme spekulovat, s jakým cílem byla zpráva vytvořena a jaký je její dopad na uživatele, kteří ji dále šíří.

Kamil Kopecký, E-Bezpečí

 




E-Bezpečí štítky

  1. Kyberšikana
  2. Kybergrooming
  3. Prevence kriminality
  4. Sexting
  5. Facebook
  6. Kyberkriminalita
  7. Kazuistika
  8. Výzkum
  9. Poradenství
  10. Legislativa
  11. Rozhlasové pořady E-Bezpečí
  12. Sociální inženýrství
  13. Reference na E-Bezpečí
  14. Vzdělávací akce E-Bezpečí
  15. Praxe
  16. Hope Witsell
  17. Jessica Logan
  18. Trolling
  19. E-Synergie
  20. Second Life
  21. Krize výchovy
  22. Teorie
  23. Planking
  24. Acton Beale
  25. Digitální stopy
  26. TOR
  27. Ochrana osobních údajů
  28. Chatroulette
  29. Statement of Rights and Responsibilities
  30. Fotografie na Facebooku
  31. IP obsah
  32. Právo a Facebook
  33. Platební karty
  34. Hoax
  35. Paypal
  36. Stalking
  37. Kyberstalking
  38. Facebook timeline
  39. Moje historie
  40. Netolismus
  41. WoW
  42. botmaster
  43. spam
  44. NAT
  45. Právo
  46. vztahové násilí
  47. domácí násilí
  48. Prenatální profily
  49. Konference
  50. Buzz
  51. Virální videa
  52. Star Wars Kid
  53. Dětská prostituce
  54. Komerční sexuální zneužívání dětí
  55. On-line prostituce
  56. Disinhibiční efekt
  57. Hackerazzi
  58. Christopher Cheney
  59. Google hacking
  60. Identity theft
  61. Krádež identity
  62. Ransomware
  63. emo
  64. GIFYO
  65. Seznam se bezpečně!
  66. Sekundární viktimizace
  67. Amanda Todd
  68. Mentální anorexie
  69. Bulimie
  70. Blogy
  71. SMS spoofing
  72. Svobodný internet
  73. Online prostituce
  74. Manipulace
  75. Interview
  76. Břetislav Horyna
  77. bigorexie
  78. ASK.FM
  79. homosexualita
  80. Tyler Clementi
  81. Ravi Dharun
  82. Hanka a Tonča
  83. Webcam trolling
  84. EXIF
  85. YouTube
  86. Seznam.cz
  87. Google
  88. IAD
  89. Flow
  90. Vydírání
  91. SCAM419
  92. Senioři
  93. Podvody
  94. Pornografie
  95. PRIZNEJ.CZ
  96. ASMR
  97. swag
  98. Rebecca Ann Sedwick
  99. Webrangers
  100. iPhone
  101. Roztahovačky
  102. Phishing
  103. Safer Internet Day
  104. Digitální rodičovství
  105. Planking
  106. nomofobie
  107. fantomové vibrace
  108. Kampaně
  109. Kyberbaiting
  110. Prank
  111. Darknet
  112. romance scam
  113. FoMO
  114. Modra velryba
  115. DaddyOFive
  116. kyberflashing
  117. Fake news
Generální partner projektu
Další partneři






Garance



TOPlist
Chcete podpořit naše aktivity? Děkujeme! Vážíme si toho!

Partneři, spolupracující instituce:

Licenční újednání, autorská práva:

Portál E-Bezpečí je provozován Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Všechna práva vyhrazena. (c) Centrum PRVoK PdF, Univerzita Palackého v Olomouci 2008 - 2017.

Kyberšikana: ISSN 2336-1360. Vydavatel: Centrum PRVoK PdF, Univerzita Palackého v Olomouci.

E-Bezpečí je ochrannou známkou chráněnou Úřadem průmyslového vlastnictví.
Webdesign: Axe design studio Olomouc | Technická podpora: Jiří Veverka | Sledováno systémem Google Analytics

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License.