16.08.16

Trošku jsme uklízeli a udělali pro vás přehledný přehled výzkumů, na kterých náš tým pracoval.

Celý článek...

07.07.16

I v průběhu prázdnin vám pomáháme řešit rizikové situace, ke kterým dochází na internetu. Najdete nás na www.napisnam.cz.

Celý článek...

13.06.16

Již zítra zveřejníme výsledky výzkumu kyberšikany českých učitelů. Sledujte dění na portálu E-Bezpečí.

Celý článek...

28.05.16

Stahujte nový přehledový list o závislostech, netolismu a nomofobii. Stačí kliknout.

Celý článek...

27.05.16

Výroční zpráva projektu E-Bezpečí je ke stažení zde.

Celý článek...


Víte o tom, že je říjen Evropským měsícem internetové bezpečnosti?
 
Podporujeme







Banner


Co je kyberšikana?
Labels: Kyberšikana
Hodnocení uživatelů: / 28
NejhoršíNejlepší 
Pátek, 22 Květen 2009 23:12

girl_view.jpgKyberšikanu (cyberbullying) definujeme jako zneužití ICT (informačních komunikačních technologií), zejména pak mobilních telefonů a internetu, k takovým činnostem, které mají někoho záměrně vyvést z rovnováhy. Je to tedy jedna z forem šikany. Problémem však je, že děti a mladí lidé za těmito projevy šikanu vůbec nemusí vidět. A protože nepoznají, že se jedná o šikanu, neví, jak se s ní vypořádat. Cítí se osamělé a mají mít pocit, že lidé kolem nich jejich problém nepochopí. Naším úkolem je zaměřit se jak na prevenci, tak i na to, aby se oběti kyberšikany naučily tyto problémy řešit. Je velmi důležité začít se této problematice věnovat, protože obětí kyberšikany neustále přibývá (např. podle studie pro fond Anti-Bullying Aliance se terčem kyberšikany stalo už 22 % mladých lidí (11-16 let, Londýn)).

Kyberšikana a tradiční šikana

Kyberšikana a tradiční šikana mají jednu věc společnou. Jejich cílem je někomu ublížit nebo ubližovat – ať fyzicky či psychicky. Kyberšikana v mnoha případech dokonce začíná jako tradiční šikana. Někdy se jejich projevy prolínají a doplňují – příkladem může být třeba nahrávání fyzického týrání spolužáka.
Moderní technologie (internet, mobilní technologie) nám umožňují pohybovat se ve virtuálním světě, který se liší od reálného světa. Tak, jako se liší virtuální svět od světa reálného, liší se kyberšikana od tradiční šikany. Ve virtuálním světě mohou být lidé anonymní, mohou komunikovat, aniž by byli zatíženi společenskými rolemi, svými fyzickými nedostatky, psychickými bloky plynoucími z osobního kontaktu s lidmi, mohou vzájemně komunikovat, i když nejsou fyzicky přítomni, a pokud s někým v kontaktu být nechtějí, mohou komunikaci snadno ukončit. To jsou jen některé z možností, které nám technologie nabízejí. Záleží jen na nás, jak se k těmto možnostem postavíme, zda je využijeme, či zneužijeme. Technologie nejsou špatné, špatní jsou jen lidé, kteří je používají se zlým úmyslem.
Nyní se podívejme blíže na specifické znaky kyberšikany, kterými se vymezuje oproti tradiční šikaně:

A. Útočníci jsou anonymní
Ve virtuálním prostředí většinou útočníci vystupují pod přezdívkou (nickem), používají pro oběť neznámou e-mailovou adresu, telefonní číslo atd. Pro agresora navíc není žádný velký problém vytvářet nové identity. Oběť tak má jen malou šanci přijít na to, kdo na ni útočí. Anonymita útočníka má bohužel pro oběť ještě mnoho dalších nepříjemných aspektů, např. to, že pocit nepolapitelnosti posiluje agresorovu odvahu zkoušet drsnější metody a formy útoků a potažmo vůbec útoky podnikat.
Anonymita však může být často zdánlivá, protože totožnost útočníků lze v některých případech s využitím vhodné technologie odhalit. Přesto bývá obecně velmi obtížné útočníka vystopovat a vzhledem k tomu, že mnohé z projevů kyberšikany český právní systém nijak neřeší, nemůže vždy oběť počítat s pomocí výkonných orgánů jako je policie.

B. Mění se profil útočníků a profil obětí
Ve virtuálním světě nezáleží na věku, pohlaví, síle, postavení v sociální skupině (partě) ani úspěšnosti útočníka nebo oběti ve společnosti. Původcem kyberšikany může být každý, kdo má potřebné znalosti informačních a komunikačních technologií, tedy i fyzicky slabý jedinec.
Výzkumy ukazují, že útočníci tráví více času na internetu, a to bez dohledu rodičů, kteří se příliš nezajímají o to, k čemu internet jejich děti používají. Útočníky bývají častěji chlapci než dívky s dobrým sociálním statutem. Pachatelé kyberšikany jsou také obvykle původci tradičního šikanování. Zajímavý je poznatek, že kyberútočníci bývají často také sami oběťmi kyberšikany nebo jejími pozorovateli (výzkumy Univerzity Antverpy (2005-2006), Li (2007), Dehue (2008)).
Co zjistily výše zmíněné výzkumy o profilu oběti? Často se jí stávají děti, které jsou na internetu nebo mobilním telefonu závislé. Sociální kontakty navazují především ve virtuálním světě, ve skutečném světě nemají příliš kamarádů. Jsou to také často oběti tradiční šikany. 39 % obětí jsou uživatelé internetových sociálních sítí jako jsou např. Facebook, MySpace nebo Libimseti. Oběti kyberšikany bývají málo obeznámeny s riziky spojenými se zneužitím ICT, možná proto se na internetu chovají méně zodpovědně (často riskují, zveřejňují osobní údaje, sdílí své fotografie apod.). Také pro oběti platí to, že se někdy sami stávají pachateli kyberšikany nebo jejími pozorovateli.

C. Mění se místo a čas útoků
Zatímco u tradiční šikany lze předpokládat, kdy a kde k útoku dojde (např. ve škole, na hřišti), s kyberšikanou se můžeme setkat kdykoliv a kdekoliv. Obětí útoku se můžeme stát vždy, když budeme připojeni k internetu nebo když budeme mít u sebe svůj mobilní telefon. V takovém případě se před kyberútokem nemáme kam schovat. Útočník si nás může najít i
v „bezpečí domova“ a klidně to může být i o půlnoci.

D. Ve virtuálním prostředí se lidé chovají jinak než ve skutečném světě
Mohou udávat jiný věk, jiné pohlaví, jiné povolání, a záměrně tak manipulovat s těmi, se kterými komunikují. Ve virtuálním světě se někteří lidé chovají méně opatrně než v reálném světě (jsou odvážnější v komunikaci, probírají citlivá témata, komunikují často bez zábran apod.). Někdy zkoušejí to, co by se v reálném světě báli udělat (např. útočit na jiné osoby, vyhrožovat jim nebo je vydírat), protože je menší šance na jejich dopadení. Nevidí, jaký dopad má jejich chování na oběti, zvlášť pokud si uvědomíme, že si oběti mohou vybírat také náhodně, tedy je vůbec nemusí znát osobně.
Virtuální komunikace navíc nabourává představu o tom, jak probíhá komunikace mezi lidmi, jak se vytváří mezilidské vztahy a řeší problémy. Ve virtuálním světě je velmi jednoduché se s někým se seznámit, komunikovat s ním tak dlouho, jak chci a o čem chci, a v případě problémů komunikaci bez následků ukončit. Ve skutečném světě to tak jednoduše nefunguje, vše je otázkou kompromisů. Pokud se jedinec naučí jen tento „snadný model virtuální komunikace“, ve skutečném světě s ním pravděpodobně nevystačí. Zklamání z nevydařených reálných vztahů ho opět přivede k počítači, kde si tyto nezdary může kompenzovat. Přidává se tak k potenciálně rizikové skupině, ze které se velmi často stávají oběti kyberšikany.

E. Při šíření kyberšikany pomáhá útočníkovi publikum
Prostředky kyberšikany (zprávy a pořízené záznamy) se dají velmi jednoduše rozesílat dál. Kyberšikana tedy může mít velmi početné publikum. Útočník nemusí oběť napadat opakovaně, stačí, když citlivé zprávy nebo nahrávky publikuje na internetu a o jejich šíření se pak postarají jiní. Toto „publikum“ pak umožňuje zvyšovat intenzitu útoku a zhoršovat jeho dopad na oběť.

F. Dopady kyberšikany na oběť není snadné rozpoznat
Kyberšikana je většinou spojená s psychickým týráním obětí, které není snadné poznat (na rozdíl od modřin, jež mohou doprovázet fyzickou šikanu). Oběti kyberšikany jsou často uzavřené do sebe a nekomunikují o problémech s okolím. Důvodů pro takové chování může být více (strach, stud, rodiče nerozumí počítačům, dítě nepozná, že jde o projevy psychického šikanování apod.). Na řešení svých problémů tak zůstávají často sami, což může vést k tomu, že situaci nezvládnou.

G. Kyberšikana může být způsobena i neúmyslně
Kyberšikana může být výsledkem toho, že špatně odhadneme situaci nebo reakci daného člověka. Náš žert může způsobit bolest.

H. Množství případů kyberšikany mluví samo za sebe
Z nejznámějších připomeňme případ Anny Halman, studentky polského gymnázia v Gdaňsku, která na základě kyberšikany spáchala sebevraždu. Detaily o kauze se můžete dočíst zde .

Toto je jeden z důvodů, proč je důležité vědět, co dělat, pokud se staneme její obětí.

 

Kamil Kopecký, Veronika Krejčí a
Redakce

Zdroje pro studium problematiky:
Texty
Teachernet.gov.uk
Digizen.org
David Klimeš: Proměny dětského zla
Počítačová šikana zneužívá svobody internetu
Heslo Kyberšikana na Wikipedia.org

Online video:
Reportáž TV Nova o kyberšikaně

 

Redakce 

 




E-Bezpečí štítky

  1. Kyberšikana
  2. Kybergrooming
  3. Prevence kriminality
  4. Sexting
  5. Facebook
  6. Kyberkriminalita
  7. Kazuistika
  8. Výzkum
  9. Poradenství
  10. Legislativa
  11. Rozhlasové pořady E-Bezpečí
  12. Sociální inženýrství
  13. Reference na E-Bezpečí
  14. Vzdělávací akce E-Bezpečí
  15. Praxe
  16. Hope Witsell
  17. Jessica Logan
  18. Trolling
  19. E-Synergie
  20. Second Life
  21. Krize výchovy
  22. Teorie
  23. Planking
  24. Acton Beale
  25. Digitální stopy
  26. TOR
  27. Ochrana osobních údajů
  28. Chatroulette
  29. Statement of Rights and Responsibilities
  30. Fotografie na Facebooku
  31. IP obsah
  32. Právo a Facebook
  33. Platební karty
  34. Hoax
  35. Paypal
  36. Stalking
  37. Kyberstalking
  38. Facebook timeline
  39. Moje historie
  40. Netolismus
  41. WoW
  42. botmaster
  43. spam
  44. NAT
  45. Právo
  46. vztahové násilí
  47. domácí násilí
  48. Prenatální profily
  49. Konference
  50. Buzz
  51. Virální videa
  52. Star Wars Kid
  53. Dětská prostituce
  54. Komerční sexuální zneužívání dětí
  55. On-line prostituce
  56. Disinhibiční efekt
  57. Hackerazzi
  58. Christopher Cheney
  59. Google hacking
  60. Identity theft
  61. Krádež identity
  62. Ransomware
  63. emo
  64. GIFYO
  65. Seznam se bezpečně!
  66. Sekundární viktimizace
  67. Amanda Todd
  68. Mentální anorexie
  69. Bulimie
  70. Blogy
  71. SMS spoofing
  72. Svobodný internet
  73. Online prostituce
  74. Manipulace
  75. Interview
  76. Břetislav Horyna
  77. bigorexie
  78. ASK.FM
  79. homosexualita
  80. Tyler Clementi
  81. Ravi Dharun
  82. Hanka a Tonča
  83. Webcam trolling
  84. EXIF
  85. YouTube
  86. Seznam.cz
  87. Google
  88. IAD
  89. Flow
  90. Vydírání
  91. SCAM419
  92. Senioři
  93. Podvody
  94. Pornografie
  95. PRIZNEJ.CZ
  96. ASMR
  97. swag
  98. Rebecca Ann Sedwick
  99. Webrangers
  100. iPhone
  101. Roztahovačky
  102. Phishing
  103. Safer Internet Day
  104. Digitální rodičovství
  105. Planking
  106. nomofobie
  107. fantomové vibrace
  108. Kampaně
  109. Kyberbaiting
  110. Prank
  111. Darknet
  112. romance scam
Generální partner projektu
Další partneři






Garance



TOPlist
Partneři, spolupracující instituce:

Licenční újednání, autorská práva:

Portál E-Bezpečí je provozován Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Všechna práva vyhrazena. (c) Centrum PRVoK PdF, Univerzita Palackého v Olomouci 2008 - 2015.

Kyberšikana: ISSN 2336-1360. Vydavatel: Centrum PRVoK PdF, Univerzita Palackého v Olomouci.

E-Bezpečí je ochrannou známkou chráněnou Úřadem průmyslového vlastnictví.
Webdesign: Axe design studio Olomouc | Technická podpora: Jiří Veverka | Sledováno systémem Google Analytics

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License.