21.06.17

Europol v těchto dnech vydává report "Online sexual coercion and extortion as a form of crime affecting children" zaměřený na oblast online vydírání v prostředí internetu. Ve zprávě se opírá…

Celý článek...

09.05.17

Jak s dětmi hovořit o "modré velrybě"? Metodický materiál ke stažení.

Celý článek...

01.03.17

Opět otevíráme nabídku vzdělávacích akcí zdarma.

Celý článek...

01.02.17
V těchto dnech se na nás obrací velké množství zájemců o vzdělávací akce. Rádi se pokusíme vyjít všem vstříc, nicméně v následujících 3 týdnech musíme dokončit jiné aktivity, tj. akce…
Celý článek...


Víte o tom, že je říjen Evropským měsícem internetové bezpečnosti?
 
Podporujeme










Banner


Stalking a jeho právní výklad
Hodnocení uživatelů: / 3
NejhoršíNejlepší 
Pondělí, 13 Duben 2009 21:45

pravo.jpgV dnešním příspěvku se zaměříme na problematiku právního výkladu termínu stalking. O spolupráci jsme požádali experty z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Zatímco o stalkingu v trestněprávních souvislostech hovoříme až od 90. let 20. století, psychiatrie tento jev zkoumá již od 18. století. Stalking se stal předmětem zájmu psychiatrie v souvislosti s výzkumem erotománie (tj. patologické vazby na jinou osobu projevující se alespoň zpočátku jako umanutý obdiv či erotická náklonnost).[1]

Ve 2. polovině 20. století se o stalking začínají zajímat i odborníci z řad trestního práva. Významným mezníkem byl v tomto ohledu případ J.W. Hinckleyho, který 30.3.1981 spáchal atentát na 40. prezidenta spojených států Ronalda Wilsona Reagana. Atentátník chtěl tímto svým činem údajně upoutat pozornost herečky Jodie Foster.[2] Ke kriminalizaci stalkingu ale došlo až v roce 1990 v Kalifornii,[3] přičemž impulzem k tomuto kroku byla vražda herečky Rebeccy Schaeffer. 21-letou herečku zavraždil její obdivovatel ve dveřích jejího domu poté, co viděl Rebeccu Schaeffer v milostné scéně v jednom filmu.[4]

Dnes je pojmem stalking označován způsob chování, kdy se pachatel zaměří na určitou osobu, po níž slídí, pronásleduje ji, obtěžuje, hrozí ji, případně ji fyzicky napadá a ve vzácných případech dokonce usmrtí a takovéto chování vzbuzuje u oběti pocit strachu.[5]

V současném trestním zákoně č. 140/1961 Sb. (dále jen „TZ“) ovšem trestný čin stalkingu nenajdeme. To ale neznamená, že by pachatele stalkingu nebylo možné postihnout podle jiných ustanovení trestního zákona. Stalker může být odsouzen např. za trestný čin násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 197a TZ), pomluvu (§ 206 TZ), omezování osobní svobody (§ 231 TZ), vydírání (§ 235 TZ), porušování domovní svobody (§ 238 TZ) za podmínek uvedených v těchto ustanoveních. Dojde-li v důsledku stalkingu k újmě na zdraví nebo smrti, pak je možný postih za ublížení na zdraví (§ 221, § 222 TZ) nebo za vraždu (§ 219 TZ).

Z výše uvedeného je patrné, že pachatele stalkingu lze sice v současné době volat k trestní odpovědnosti, ale úprava postihu stalkingu je v trestním zákoně značně roztříštěná a nepřehledná. Nehledě na to, že některá jednání, kterých se stalkeři dopouští, nelze podle trestního zákona přímo postihnout (např. obtěžování oběti častým telefonováním, zasílání SMS, e-mailů nebo objednávání zboží či služeb jménem oběti, které v oběti vyvolává pocit strachu z pronásledovatele). Dochází-li k takovému jednání ze strany stalkera, mohou oběti využít prostředků civilního práva. Jednání stalkera je totiž zpravidla zásahem do práva na ochranu osobnosti (§ 11 občanského zákoníku). Oběť se může formou žaloby domáhat, aby útočník upustil od zásahů do tohoto práva. Jelikož rozhodnutí soudu o žalobě může trvat dlouho a naopak další útok stalkera lze očekávat brzy, může oběť využít institut předběžného opatření podle § 76b odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu. Toto předběžné opatření může předseda senátu vydat, je-li jednáním stalkera vážným způsobem ohrožen život, zdraví, svoboda nebo lidská důstojnost navrhovatele. Soud rozhodne o návrhu na předběžné opatření bezodkladně, nejdéle však do 48 hodin od jeho podání. Stalkerovi lze uložit, aby se zdržel setkávání s navrhovatelem a navazování kontaktů s ním. Poruší-li svým jednáním stalker toto předběžné opatření, může se dopustit trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 4 TZ.

Lze tedy konstatovat, že stalking je postižitelný i podle nynější právní úpravy, ale vzhledem k tomu, že se stalking stává stále významnějším problémem (nejde totiž jen o pronásledování známých osobností, velmi rozšířené je totiž i pronásledování ex-partnerem), že ztrpčuje život oběti, zasahuje do jejích osobnostních práv (oběť se nezřídka v důsledku stalkingu zřekne svého dřívějšího života, začne se vyhýbat místům, kde se pohybuje její pronásledovatel, změní si telefonní číslo, přestěhuje se atd.), způsobuje oběti chronický stres, je příčinou vzniku posttraumatické stresové poruchy, není výjimkou, že přeroste ve fyzické násilí, přikročily i evropské státy k jeho kriminalizaci (např. v Rakousku je stalking trestným činem od 1.7.2006, v Německu od 31.3.2007). Proto i v novém českém trestním zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), který je již platný, ale účinnosti nabude až 1.1.2010, nalezneme v § 354 trestný čin nebezpečného pronásledování.

Zmiňované ustanovení § 354 zní takto:

(1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu,

a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchal-li čin uvedený v odstavci 1
a) vůči dítěti nebo těhotné ženě,
b) se zbraní, nebo
c) nejméně se dvěma osobami.

Česká úprava stalkingu oproti zahraničním právním úpravám (např. německé a rakouské) obsahuje v základní skutkové podstatě podmínku vzbuzení důvodné obavy. Jednání vyjmenovaná pod písmeny a) až e) musí být způsobilé v oběti vzbudit důvodnou obavu o její život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jí blízkých. Podmínka vzbuzení důvodné obavy není v našem trestním právu novinkou, již v trestním zákoně z roku 1961 je zakotvena v § 197a (násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci). Podle našeho názoru nebude nutné, aby důvodnou obavu u oběti skutečně vzbudilo. Způsobilost vyvolat důvodnou obavu se bude posuzovat objektivně, s přihlédnutím k okolnostem daného případu.

Způsobí-li stalker svým jednáním oběti úmyslně smrt, bude jeho jednání posuzováno jako trestný čin nebezpečného pronásledování v souběhu s trestným činem vraždy podle § 140 trestního zákoníku.

Za trestný čin nebezpečného pronásledování bude možné uložit trest odnětí svobody až na jeden rok. Podle trestního zákoníku bude možné uložit v případě podmíněného odsouzení k trestu odnětí svobody (bez dohledu probačního úředníka nebo s dohledem) přiměřená omezení a přiměřené povinnosti. Pro účely stalkingu půjde zejména o možnost uložit povinnost zdržet se neoprávněných zásahů do práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob.

Ke škodě věci se zákonodárce neinspiroval právní úpravou v Rakousku, která lépe uvádí celou řadu opatření, která by měla zabránit dalšímu případnému jednání stalkera.[6]

Trestný čin nebezpečného pronásledování byl zařazen mezi trestné činy, které lze stíhat pouze se souhlasem poškozeného, je-li mezi poškozeným a stalkerem zjednodušeně řečeno vztah osoby blízké.

Závěrem lze shrnout, že v současné době trestní zákon neobsahuje skutkovou podstatu trestného činu nebezpečného pronásledování, přesto je možné postihnout jednání stalkera podle některých jiných ustanovení trestního zákona. Nový trestní zákoník se snaží překonat roztříštěnost a neúplnost právní úpravy a zavádí nový trestný čin nebezpečného pronásledování.

 Lenka Měsíčková, Tomáš Gřivna
Právnická fakulta, Univerzita Karlova v Praze



[1] Čírtková, L. Moderní psychologie pro právníky. Praha: Grada Publishing, 2008, str. 53 - 54.

[2] Blíže Čírtková, L. Moderní psychologie pro právníky. Praha: Grada Publishing, 2008, str. 54.

[3] Tůmová, Š. Stalking – stalkerství – nová forma psychického teroru. Kriminalistický sborník, 2005, č. 3, str. 43.

[4] Blíže Hoffmann, J. Stalking. Polizeiliche Prävention und Krisenmanagement. Kriminalistik, 2003, č. 12, str. 726.

[5] Srov. Dressing, H., Maul-Backer, H., Gass, P. Posuzování stalkingu z kriminalistického a psychiatrického hlediska. Trestněprávní revue, 2007, č. 10, str. 279 (přeložil Hájek, J.).

[6] V Rakousku upravuje exekuční řád v § 382 ochranu před zásahy do osobní sféry takto:

(1) Právo na dodržování zákazu zásahů do osobní sféry lze zajistit především následujícími prostředky:

1. zákaz navazovat osobní kontakty a/nebo ohroženou stranu pronásledovat,

2. zákaz korespondenčního, telefonického nebo jiného způsobu navazování kontaktů,

3. zákaz pobytu na předem stanovených místech,

4. zákaz předávat a šířit osobní data a snímky ohrožené strany,

5. zákaz objednat u třetí osoby pro ohroženou stranu za použití jejích osobních údajů zboží nebo služby,

6. zákaz pohnout třetí stranu k tomu, aby s ohroženou stranou navázala kontakt.

Překlad § 382 rakouského exekučního řádu je přebrán z příspěvku H. Válkové: Proč by neměl chybět v novém trestním zákoníku „Stalking“. In: Pocta Otovi Novotnému. Praha: ASPI, 2008, str. 416.

 




E-Bezpečí štítky

  1. Kyberšikana
  2. Kybergrooming
  3. Prevence kriminality
  4. Sexting
  5. Facebook
  6. Kyberkriminalita
  7. Kazuistika
  8. Výzkum
  9. Poradenství
  10. Legislativa
  11. Rozhlasové pořady E-Bezpečí
  12. Sociální inženýrství
  13. Reference na E-Bezpečí
  14. Vzdělávací akce E-Bezpečí
  15. Praxe
  16. Hope Witsell
  17. Jessica Logan
  18. Trolling
  19. E-Synergie
  20. Second Life
  21. Krize výchovy
  22. Teorie
  23. Planking
  24. Acton Beale
  25. Digitální stopy
  26. TOR
  27. Ochrana osobních údajů
  28. Chatroulette
  29. Statement of Rights and Responsibilities
  30. Fotografie na Facebooku
  31. IP obsah
  32. Právo a Facebook
  33. Platební karty
  34. Hoax
  35. Paypal
  36. Stalking
  37. Kyberstalking
  38. Facebook timeline
  39. Moje historie
  40. Netolismus
  41. WoW
  42. botmaster
  43. spam
  44. NAT
  45. Právo
  46. vztahové násilí
  47. domácí násilí
  48. Prenatální profily
  49. Konference
  50. Buzz
  51. Virální videa
  52. Star Wars Kid
  53. Dětská prostituce
  54. Komerční sexuální zneužívání dětí
  55. On-line prostituce
  56. Disinhibiční efekt
  57. Hackerazzi
  58. Christopher Cheney
  59. Google hacking
  60. Identity theft
  61. Krádež identity
  62. Ransomware
  63. emo
  64. GIFYO
  65. Seznam se bezpečně!
  66. Sekundární viktimizace
  67. Amanda Todd
  68. Mentální anorexie
  69. Bulimie
  70. Blogy
  71. SMS spoofing
  72. Svobodný internet
  73. Online prostituce
  74. Manipulace
  75. Interview
  76. Břetislav Horyna
  77. bigorexie
  78. ASK.FM
  79. homosexualita
  80. Tyler Clementi
  81. Ravi Dharun
  82. Hanka a Tonča
  83. Webcam trolling
  84. EXIF
  85. YouTube
  86. Seznam.cz
  87. Google
  88. IAD
  89. Flow
  90. Vydírání
  91. SCAM419
  92. Senioři
  93. Podvody
  94. Pornografie
  95. PRIZNEJ.CZ
  96. ASMR
  97. swag
  98. Rebecca Ann Sedwick
  99. Webrangers
  100. iPhone
  101. Roztahovačky
  102. Phishing
  103. Safer Internet Day
  104. Digitální rodičovství
  105. Planking
  106. nomofobie
  107. fantomové vibrace
  108. Kampaně
  109. Kyberbaiting
  110. Prank
  111. Darknet
  112. romance scam
  113. FoMO
  114. Modra velryba
  115. DaddyOFive
  116. kyberflashing
Generální partner projektu
Další partneři






Garance



TOPlist
Chcete podpořit naše aktivity? Děkujeme! Vážíme si toho!

Partneři, spolupracující instituce:

Licenční újednání, autorská práva:

Portál E-Bezpečí je provozován Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Všechna práva vyhrazena. (c) Centrum PRVoK PdF, Univerzita Palackého v Olomouci 2008 - 2017.

Kyberšikana: ISSN 2336-1360. Vydavatel: Centrum PRVoK PdF, Univerzita Palackého v Olomouci.

E-Bezpečí je ochrannou známkou chráněnou Úřadem průmyslového vlastnictví.
Webdesign: Axe design studio Olomouc | Technická podpora: Jiří Veverka | Sledováno systémem Google Analytics

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License.