21.06.17

Europol v těchto dnech vydává report "Online sexual coercion and extortion as a form of crime affecting children" zaměřený na oblast online vydírání v prostředí internetu. Ve zprávě se opírá…

Celý článek...

09.05.17

Jak s dětmi hovořit o "modré velrybě"? Metodický materiál ke stažení.

Celý článek...

01.03.17

Opět otevíráme nabídku vzdělávacích akcí zdarma.

Celý článek...

01.02.17
V těchto dnech se na nás obrací velké množství zájemců o vzdělávací akce. Rádi se pokusíme vyjít všem vstříc, nicméně v následujících 3 týdnech musíme dokončit jiné aktivity, tj. akce…
Celý článek...


Víte o tom, že je říjen Evropským měsícem internetové bezpečnosti?
 
Podporujeme










Banner


Podporuje používání internetu a mobilních telefonů vznik domácího násilí?
Hodnocení uživatelů: / 26
NejhoršíNejlepší 
Čtvrtek, 15 Březen 2012 02:13

dm

V USA zveřejnili v roce 2011 výzkum zaměřený na souvislost mezi domácím násilím a používáním ICT v životě dospívajících. Otevřeně se v něm varuje, že společnost se ocitá v postupně se prohlubující krizi v oblasti vztahového násilí mezi mladými lidmi, čímž zároveň směřuje k rostoucímu výskytu domácího násilí ve společnosti. Za hlavní příčiny sledovaného stavu byly určeny dva faktory. Prvním z nich je fakt, že se moderní komunikační technologie staly nezbytnou součástí života teenagerů, což ovlivňuje zároveň vnímání partnerských vztahů. Druhým důvodem jsou nedostačující prostředky trestního práva při řešení jevu označovaného jako kybernetické pronásledování. Studie varuje, že pomalu dospívá nová generace pachatelů domácího násilí.

Partnerské vztahy mladých lidí se v zásadě moc neliší od těch, kterými si prošli během dospívání jejich rodiče. Představy první lásky jsou tak stále romantické, plné očekávání nikdy nekončícího vztahu díky jedinečnému splynutí s druhým a také se jim nevyhýbají pokusy a omyly s tím spojené. Přece jen se dnešní mladé zamilované páry v něčem liší, a to ve způsobu komunikace, který většina jejich rodičů a prarodičů nezažila. Možnost neustálého kontaktu se svým protějškem se dnes nabízí jako zcela přirozená součást většiny vztahů. Nakolik je však tento stav přirozený?

První věc, kterou udělá dospívající dívka nebo chlapec hned po probuzení, je kontrola mobilního telefonu (pokud se tak nestalo už několikrát během noci) a zjištění, zda nepřišla nějaká SMS zpráva. Než odejde do školy, prověří svůj účet na sociální síti a přečte si pro jistotu e-mail. Pak může s klidem odejít do školy, ale po cestě ještě pošle několik SMS zpráv svému partnerovi o tom, co se mu nebo jí v noci zdálo nebo třeba na téma, co se bude dít ve škole. Často tak vídáme skupinky mladých lidí se sluchátky na uších a mobilem v ruce, kteří se hlasitě baví. Stíhají všechno naráz, což je jeden z důkazů, že styl komunikace se postupně díky internetu a mobilním telefonům změnil. Akceptujeme technologie.

Jak moc děti komunikují?

Pro vysvětlení uveďme, že akceptování technologií v životě lidí znamená, že dnes už většině z nás připadá přirozené jejich nepřetržité používání. Kromě sociálních sítí, ve kterých sdílí osobní informace většina teenagerů, sem patří také mobilní telefony, které se staly komunikační základnou pro zbylé služby a jsou také součást životního stylu teenagerů. Situaci demonstruje výzkum Nielson Company (Georg, 2009), který uvádí, že v roce 2009 poslal jeden americký teenager v průměru 2272 textových zpráv měsíčně. V roce 2008 to bylo 1742 textových zpráv za jeden měsíc. V porovnání s tím pošle průměrný Američan 375 textových zpráv, a už to samo svědčí o významném rozdílu. Oproti tomu uskuteční teenageři podle stejné statistiky za měsíc "jen" 203 hovorů. Nejčastěji vlastním rodičům nebo partnerům.

Abychom objasnili souvislost mezi domácím násilím a komunikačními technologiemi, je třeba nejdřív zkoumat vztah mezi utvářením identity jedinců v souvislosti s používáním ICT. Rozvoj identity souvisí s obdobím vzdoru vůči autoritám, tedy vůči rodičům a dospělým obecně. Člověk si v tomto období hledá vlastní pohled na vnímání světa a nejčastěji ho ovlivňují vrstevníci.  V rovině milostných vztahů dochází k testování vlastních hranic a možností, které svět člověku nabízí. Tak se často setkáváme s případy sextingu, tedy vytvoření vlastního materiálu intimní povahy (fotka, video), při kterém dítě v podstatě experimentuje s vlastní sexualitou. První zkušenosti s milostným vztahem rozdělují autoři v úvodu citovaného výzkumu na tři fáze:

1. Počátek smíšených aktivit („mix gender activities“) jako domácí party, společenský tanec, smíšené výlety atp;

2. Vztahy ve skupinách (začínající milostné vztahy v rámci společné a známé skupiny);

3. Navazování vztahů mimo známou skupinu („outside dates“).

Všechny tři fáze jsou ovlivněny tím, jakou zkušenost mají vrstevníci a jakou hodnotu přisuzují jednotlivým vztahům tzv. významní druzí, tedy hlavní vůdci skupiny. Když si spojíme období vzdoru typické sníženou komunikací mladistvých s jejich rodiči, dále přejímání vzorů od vrstevníků a stereotypy, které se rozvinuly prostřednictvím rozvoje ICT, dostáváme se postupně ke zvýšujícím se předpokladům vzniku vztahového násilí.

Nové vztahové stereotypy

Když mluvíme o stereotypech, máme na mysli například to, že je běžné, když partner neustále posílá zprávy, ve kterých se dožaduje vědět, kde se druhý nachází. Stejně tak zjišťuje z profilu na sociálních sítích, co druhý dělá (resp. píše, že dělá), kde se zrovna nachází a které akce se zúčastní (tzv. event). Stejně tak ví, s kým se jeho partner spřátelil, co poslouchá atp. Když k tomu přičteme možnost označování uživatelů na fotografiích a možnost GPS lokalizace, může v důsledku partner o svém protějšku zjišťovat nepřetržitě informace, což bourá ve vztahu určité hranice osobnosti, tedy samostatnost jedince, jeho právo na osobní prostor. Přitom tento požadavek nezávislosti je jeden z hlavních faktorů pro rozvoj stabilního vztahu, jev označovaný v psychologii jako párová koevoluce. Naopak absence osobního prostoru je jedním z příznaků rozvíjejícího se domácího násilí (Willi, 2006).

Z pohledu kvantitativních výzkumů 26 % obětí stalkingu uvedlo, že bylo pronásledováno nebo poškozováno prostřednictvím nějaké technologie, jako e-mail, IM, GPS monitoring, spyware a další (Baum, 2009). Stejně tak uvedlo 80 % obětí nebezpečného pronásledování bývalým partnerem spojitost s předchozím fyzickým násilím (Tjaden, 2006). Zbývá dodat, že 76 % zavražděných svým bývalým intimním partnerem bylo také svým partnerem pronásledováno (McFarlane, 1999).

dm2

ICT ovlivňuje vznik "nezdravých" vztahů mladistvých.

V roce 2006 vytvořil výzkumný tým Teen Research Unlimited studii, která se zaměřila na 4 primární oblasti výzkumu:

1. Míra toho, jak moc teenageři používají mobilní telefony a počítače při prvních schůzkách („dating relationships“);

2. Určení, kdy sloužila technologie dospívajícím k tomu, aby obtěžovali nebo kontrolovali partnera;

3. Porozumění tomu, co považují mladiství za seriózní chování v souvislosti s užitím technologie ve vztahu;

4. Zdokumentování toho, jaké je povědomí rodičů o vlivu technologií na vznikající vztahy jejich potomků.

Výzkumy v USA uvedli, že polovina teenagerů je v době mezi koncem školy (tedy okolo 16.00) a dobou 22.00 v kontaktu se svým partnerem. Z nich 40 % jsou v kontaktu 10 krát až 30 krát za hodinu. Od 22.00 do půlnoci 43 % mladistvých opakovaně komunikuje se svým partnerem (z toho 30 % učiní 10 až 30 kontaktů za hodinu a 13 % méně než deset). Mezi půlnocí a pěti hodinami ráno je to 25 % vzájemně komunikujících. Jeden z šesti mladistvých pak uvádí, že komunikuje se svým partnerem desetkrát až třicetkrát za hodinu mezi půlnocí a pěti hodinami ráno.

Teen Research Unlimited dále uvádí, že 35 % respondentů sdělilo, že je jejich partneři sledují ve virtuálním prostředí (prostřednictvím mobilu, e-mailu, SMS). Výzkum AP MTV dospěl k podobným výsledkům, kde 25 % obětí uvedlo, že jim jejich partner kontroloval mobil nebo poštu a 10 % uvedlo, že partner požadoval jejich heslo.

Na druhou stranu většina respondentů odpověděla záporně na otázku, zda se o těchto situacích baví se svými rodiči. Celých 78 % poškozených nepřiznalo svůj problém pocházející z užívání sociálních sítí. A proč se nesvěřili? 68 % uvedlo, že nepovažovali toto chování za natolik závažné, aby o něm museli někomu říkat, 25% se bálo, že jim bude omezen přístup k počítači nebo mobilu a 27 % zase uvedlo, že důvodem byla obava, že by jim rodiče zakázali dál se s partnerem stýkat.

Šárka Soudková provedla výzkum mezi českými respondenty, kteří vyrůstali ovlivněni elektronickou komunikací, tedy lidmi mezi 15 až 29 lety. Zeptala se jich, zda jim přijde normální, že ví o každém kroku svého partnera. Výsledky jsou takové, že více než polovina mladých lidí (53 %) ve věku 15–29 let se domnívá, že snaha mít druhého pod kontrolou a občasné žárlivé scény jsou projevem lásky. Dále 63 % respondentů uvedlo, že žárlivost je přirozenou součástí láskyplného vztahu. Alarmující se nám jeví závěr, že 58 % respondentů vypovědělo, že podrobně a systematicky kontrolují to, s kým se jejich partner stýká (Soudková, 2011).

Zvykli jsme si

Je třeba bát se toho, že kvůli nepřetržitému používání technologií se začnou mladiství chovat ve vztahu násilně?

Podle autorů článku (King-Ries, 2011) existují 4 důvody, proč ano. První z důvodů je ten, že technologie jsou spojeny se životem mladých lidí („fully incorporated“) a druhým, že mladí lidé jsou svým věkem a vývojem zranitelní. Věří v romantickou lásku a usilují o to, aby v očích svých vrstevníků dosáhli očekávání, které na ně klade okolí, média a společnost. Být v pohodovém vztahu je prostě cool. A je to zároveň jeden z významných faktorů, proč se vytváření vztahy. Vztah může totiž v očích společnosti znamenat zvýšení sociálního statutu a jeho ztráta naopak ohrožení pozice ve společnosti. Jako třetí důvod je uvedena významná podobnost mezi dynamikou ničivého vztahu u dospělých a používáním technologií ve vztazích teenagerů. Konečným důvodem, proč hraje roli nepřetržité užívání technologie při rozvoji domácího a vztahového násilí, je to, že zkušenosti z prvních vztahů často určují, jak se budou chovat lidé v dospělosti.

Mladí nemají převážně vyvinutou představu o tom, co považovat za normální vztah, a proto dávají na to, co jim říká jejich okolí (tedy vrstevníci a kamarádi). Používání technologií teenagery je pervazivní. Hodně z mladých lidí používá technologie nepřetržitě, jsou neustále připojení. Můžeme uznat, že samotná možnost neustálého připojení není problém. V běžné komunikaci jsme také neustále ve spojení s ostatními lidmi, protože nelze nekomunikovat. Na stejném principu je postaven samotný koncept sociálních sítí, které chtěly přiblížit uživatelům do té doby spíše technicky orientovaný a informačně plochý svět anonymního internetu. A podařilo se to, protože obsah internetu dnes tvoří převážně sami uživatelé. Naneštěstí konstantní spojení s druhými má také své negativní stránky. Uživatelé používají technologie k tomu, aby zjišťovali, co jejich partner dělá, s kým se stýká, kde zrovna je. Neustálá možnost spojení může rozostřit představu vlastních hranic a může vytvořit dojem toho, že druhý má nárok na to, aby mu byly tyto informace dopřány. Jinak se cítí oslabený. Tím zároveň mizí hranice ve vztahu.

Navíc narážíme na problém legislativní, a sice že to, co se zdá pro teenagery jako normální (tedy neustále být v kontaktu s druhým), může být vnímáno jako protizákonné ve smyslu nebezpečného pronásledování. Je třeba se tedy zamyslet nad tím, co mladiství vnímají jako normu.

Co můžeme nabídnout?

Měli bychom přestat podceňovat rizika a uvědomit si je v plném rozsahu. Máme právo „normalizovat“ nezdravé vztahy mladých lidí?  Upozorňovat je na to, že například není v pořádku narušovat osobní prostor toho druhého? Měli bychom jistě mluvit o vlivu sociálních sítí na život člověka a jeho vztahy. Budou nás poslouchat (pokud si během toho odloží telefon a vyndají sluchátka z uší). V zahraničí vznikly na téma zneužívání technologií ve vztahu různé kampaně jako "Thin line", kterou podpořilo MTV nebo "That is not cool" a "Love is respect".

Tematicky se tyto weby zaměřují na prevenci v oblasti nátlaku na sdílení osobních informací s partnerem (heslo, neustálé volání a textování), obranu před požadavkem pořizování intimních fotografií a pořizování videozáznamů skrze web kameru. To vše formou videa, her, kvízů a příběhů obětí. Součástí je i možnost využít on-line poradny.

V českém prostředí se na oblast vztahového násilí mezi mladistvými zaměřuje občanské sdružení ROSA, které nabízí za cenu poštovného publikace určené pro děti i učitele. Tyto publikace mimo základní popis problému nabízí i metodickou oporu pro práci se třídou. Dalším možným zdrojem informací je web projektu Stop nasilí.

Mgr. Jan Bartoněk

Lektor E-Bezpečí

Zdroje:

Tento článek vychází primárně ze zdroje:

King-Ries, A. (2011). Teens, technology, and cyberstalking: the domestic violence wave of the future?. Texas Journal Of Women & The Law, 20(2), 131-164.

A následně z:

Dostupné z: http://www.ovw.usdoj.gov/docs/stalking-victimization.pdf

Georg, D. (2009) 6473 texts a month, but a what cost? The Washington Post, 22. Dostupné z: http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2009/02/21/AR2009022101863.html

Mcfarlane, J., Campbell, J. C., & Watson, K. (2002). Intimate partner stalking and femicide: urgent implications for women's safety. Behavioral Sciences & The Law, 20(1/2), 51-68.

Soudková, Š. (2011). .Partnerské násilí ve vztazích mladých Čechů [disertační práce]. http://is.cuni.cz/studium/dipl_st/index.php?do=main&doo=detail&did=102334

Tjaden, P. (2006) Extent, Nature, and Consequences of Rape Victimization: Findings From the National Violence Against Women Survey. Dostupné z: https://www.ncjrs.gov/pdffiles1/nij/210346.pdf

Dostupné z: http://www.loveisnotabuse.com/c/document_library/get file?p_l_id=45693&folderld=72612&name=DLFE-205.pdf

Willi, J. (2006). Psychologie lásky (1.vydání). Praha: Portál.

Další zdroje:

http://www.rosa-os.cz/

http://www.stopnasili.cz/

http://www.loveisrespect.org/

http://www.athinline.org/about

http://www.thatsnotcool.com/

 




E-Bezpečí štítky

  1. Kyberšikana
  2. Kybergrooming
  3. Prevence kriminality
  4. Sexting
  5. Facebook
  6. Kyberkriminalita
  7. Kazuistika
  8. Výzkum
  9. Poradenství
  10. Legislativa
  11. Rozhlasové pořady E-Bezpečí
  12. Sociální inženýrství
  13. Reference na E-Bezpečí
  14. Vzdělávací akce E-Bezpečí
  15. Praxe
  16. Hope Witsell
  17. Jessica Logan
  18. Trolling
  19. E-Synergie
  20. Second Life
  21. Krize výchovy
  22. Teorie
  23. Planking
  24. Acton Beale
  25. Digitální stopy
  26. TOR
  27. Ochrana osobních údajů
  28. Chatroulette
  29. Statement of Rights and Responsibilities
  30. Fotografie na Facebooku
  31. IP obsah
  32. Právo a Facebook
  33. Platební karty
  34. Hoax
  35. Paypal
  36. Stalking
  37. Kyberstalking
  38. Facebook timeline
  39. Moje historie
  40. Netolismus
  41. WoW
  42. botmaster
  43. spam
  44. NAT
  45. Právo
  46. vztahové násilí
  47. domácí násilí
  48. Prenatální profily
  49. Konference
  50. Buzz
  51. Virální videa
  52. Star Wars Kid
  53. Dětská prostituce
  54. Komerční sexuální zneužívání dětí
  55. On-line prostituce
  56. Disinhibiční efekt
  57. Hackerazzi
  58. Christopher Cheney
  59. Google hacking
  60. Identity theft
  61. Krádež identity
  62. Ransomware
  63. emo
  64. GIFYO
  65. Seznam se bezpečně!
  66. Sekundární viktimizace
  67. Amanda Todd
  68. Mentální anorexie
  69. Bulimie
  70. Blogy
  71. SMS spoofing
  72. Svobodný internet
  73. Online prostituce
  74. Manipulace
  75. Interview
  76. Břetislav Horyna
  77. bigorexie
  78. ASK.FM
  79. homosexualita
  80. Tyler Clementi
  81. Ravi Dharun
  82. Hanka a Tonča
  83. Webcam trolling
  84. EXIF
  85. YouTube
  86. Seznam.cz
  87. Google
  88. IAD
  89. Flow
  90. Vydírání
  91. SCAM419
  92. Senioři
  93. Podvody
  94. Pornografie
  95. PRIZNEJ.CZ
  96. ASMR
  97. swag
  98. Rebecca Ann Sedwick
  99. Webrangers
  100. iPhone
  101. Roztahovačky
  102. Phishing
  103. Safer Internet Day
  104. Digitální rodičovství
  105. Planking
  106. nomofobie
  107. fantomové vibrace
  108. Kampaně
  109. Kyberbaiting
  110. Prank
  111. Darknet
  112. romance scam
  113. FoMO
  114. Modra velryba
  115. DaddyOFive
  116. kyberflashing
Generální partner projektu
Další partneři






Garance



TOPlist
Chcete podpořit naše aktivity? Děkujeme! Vážíme si toho!

Partneři, spolupracující instituce:

Licenční újednání, autorská práva:

Portál E-Bezpečí je provozován Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Všechna práva vyhrazena. (c) Centrum PRVoK PdF, Univerzita Palackého v Olomouci 2008 - 2017.

Kyberšikana: ISSN 2336-1360. Vydavatel: Centrum PRVoK PdF, Univerzita Palackého v Olomouci.

E-Bezpečí je ochrannou známkou chráněnou Úřadem průmyslového vlastnictví.
Webdesign: Axe design studio Olomouc | Technická podpora: Jiří Veverka | Sledováno systémem Google Analytics

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License.