Přibývá dětí, které se na vlastní kůži přesvědčily o tom, co je to kyberšikana. Podle výzkumu Nebezpečí elektronické komunikace 2 (2010/2011) realizovaného projektem E-Bezpečí Centra prevence rizikové virtuální komunikace Univerzity Palackého v Olomouci, jehož se zúčastnilo přes 12 500 žáků ZŠ a SŠ z celé ČR, se s kyberšikanou setkalo již 59,4 % dětí ve věku 11 – 17 let. 

To je o 6 % dětí více, než kolik ukázal podobný výzkum prováděný v loňském roce (Nebezpečí elektronické komunikace, 2009-2010). „Je samozřejmě jasné, že ne každý projev kyberšikany je stejně závažný, nicméně hodnoty, které z výzkumu vyplynuly, ukazují, že kyberšikana je rozšířeným problémem a je třeba jí věnovat pozornost,“ uvedla realizátorka výzkumu Veronika Krejčí z Centra prevence rizikové virtuální komunikace.  Děti se podle výzkumu nejčastěji setkávají s verbálním ponižováním (34,4 %), prolomením elektronického účtu, např. e-mailového (32,8 %) a opakovaným obtěžováním, např. neustálým prozváněním, spamováním atd. (25,8 %).

Znatelný je také nárůst dětí, které se na kyberšikaně podílí v roli útočníků. Kyberšikanu další osoby už vyzkoušelo 41,08 %, zatímco loni se k podobnému chování přihlásilo 27,8 %.

Důvodů, proč jsou výše zmíněná čísla tak vysoká, je několik. Podílí se na nich např. snadná dostupnost internetu a mobilních telefonů, absence pravidel chování ve virtuálním prostředí či jejich obtížná kontrolovatelnost, zdánlivá anonymita prostředí, která nahrává jak agresivitě útočníků, tak neopatrnému chování ze strany potenciálních obětí atd.

Podle Krejčí je účinným nástrojem v boji s kyberšikanou prevence. „Naší snahou by mělo být zvýšení informovanosti o rizicích spojených s používáním ICT v celé společnosti, zejména u dětí, které jsou jak nejčastějšími oběťmi, tak útočníky. Důležitou roli však hraje také vzdělávání učitelů a především pak rodičů.“ Výzkum ukázal, že zájem dětí o to řešit tyto problémy s rodiči nebo učiteli vrůstá. Krejčí však zároveň varuje před negativistickým postojem vůči ICT.

„Pozitiva informačních a komunikačních technologií jsou naprosto zřejmá a dalece převyšují možná rizika. S přehnanými zákazy bych proto byla opatrná. Je však třeba nastavit jasná pravidla. Neměli bychom také zavírat oči před možnými riziky ICT, protože uvědomění si rizik je prvním krokem k tomu naučit se používat tyto technologie bezpečně.“