Dezinformace, masinformace a malinformace
Dezinformace a jejich negativní účinky
Jak si ověřit informace na internetu?
Fake news - nepravdivé informace
Prezidentské volby máme za sebou, máme novou hlavu státu, emoce pomalu opadávají, je tedy na čase shrnout si, jak probíhaly letošní volby z pohledu dezinformací a misinformací, a připomenout si klíčové momenty předvolebního klání. E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci se po celou dobu volební kampaně aktivně zapojovalo do fact-checkingu, debunkingu a odhalování různých druhů manipulace a kognitivních zkreslení (náš dosah činil kolem 500 000 uživatelů). Pojďme si tedy v tomto textu shrnout, co všechno provázelo volby současné hlavy státu.
V kontextu současné předvolební kampaně sdílíme nějakolik užitečných infografik.
Sociální sítí Facebook se šíří vymyšlený citát Petra Pavla pocházející údajně z Twitteru, který má čtenářům vsugerovat, že chce tento kandidát zatáhnout ČR do války. Ve skutečnosti je však citát vymyšlen - nic podobného na Twitteru tohoto kandidáta nenajdete. Jde tedy o dezinformaci, jejímž cílem je ovlivnit pomocí lživé zprávy voliče. Nepravdivá zpráva se šíří jak Facebookem (např. skupiny Antikavárna, Aliance národních sil apod.), tak i prostřednictvím Messengeru a dalších komunikačních nástrojů. Každý si však může ověřit, že na Twitteru kandidáta nic podobného nenajdete.
Lidský strach je silná a přirozená emoce, která nám významným způsobem pomáhá přežít v nebezpečném světě, zároveň jde ale o nástroj, pomocí kterého nás lze poměrně snadno ovlivňovat, manipulovat s námi, ovlivňovat náš úsudek, naše postoje apod. Velkým problémem je pak především iracionální strach doprovázený vztekem či nenávistí, který v nás zkušený manipulátor (podvodník, dezinformátor) cíleně vyvolá, aniž by existovaly racionální důvody pro skutečně obavy.