↳ reklamní software
Program, který do zařízení vnáší vyskakovací reklamy, přesměrovává prohlížeč na reklamní stránky nebo přidává nechtěné lišty. Bývá součástí „zdarma" aplikací nebo se instaluje potají spolu s jiným software. Sám o sobě obvykle nekrade data, ale zpomaluje počítač, otravuje uživatele a často sbírá informace o chování pro cílenou reklamu. Odstraní ho antivirus nebo nástroj typu Malwarebytes.
reklama
↳ antivirový program, AV
Program, který aktivně detekuje, blokuje a odstraňuje škodlivý software (malware) v počítači nebo mobilním zařízení. Moderní antivirové programy chrání v reálném čase, pravidelně stahují aktualizace databáze hrozeb a často obsahují i firewall, ochranu před phishingem či správu hesel.
„Nezapomínejte antivirus pravidelně aktualizovat – jinak nerozpozná nové hrozby."
softwareochrana
↳ Advanced Persistent Threat, pokročilá trvalá hrozba
Dlouhodobý a cílený útok vedený zpravidla profesionální skupinou – často státního původu nebo napojenou na státní aktéry. Útočník se do sítě tiše dostane, pohybuje se po ní týdny až měsíce a trpělivě sbírá informace (průmyslová špionáž, odcizení citlivých dat, sabotáž). Cíly bývají vlády, velké korporace, energetika, nemocnice. V Česku útoky APT opakovaně zasáhly i úřady a ministerstva.
špionážpokročilé
↳ ověření identity
Proces ověření totožnosti uživatele, obvykle pomocí hesla, PIN kódu, otisku prstu nebo bezpečnostního klíče. Autentizaci se někdy nepřesně říká „autentikace“. Od ní je třeba odlišit autorizaci, která určuje, k čemu smí ověřený uživatel přistupovat.
základ
↳ záloha, zálohování
Kopie dat uložená na jiném místě než originál – na externím disku, v cloudu, na USB apod. Backup je jedinou spolehlivou obranou proti ransomwaru, krádeži zařízení, požáru či vlastní chybě. Platí pravidlo 3-2-1: 3 kopie dat, na 2 různých médiích, 1 mimo domov/kancelář.
„Po útoku ransomware neplaťte výkupné – obnovte data ze zálohy."
zálohováníochrana dat
Biometrické údaje
ochrana
↳ biometrie
Jedinečné tělesné charakteristiky člověka – otisk prstu, sken obličeje, duhovky oka, hlas. Používají se jako alternativa k heslu pro odemykání telefonů, počítačů nebo přístup do aplikací. Dají se velmi obtížně zkopírovat, ale na rozdíl od hesla je nelze změnit, pokud uniknou.
identitaheslo
↳ zločinný hacker, cracker
Hacker, který své znalosti používá nelegálně – prolamuje systémy, krade data, vydírá nebo prodává přístupy na černém trhu. Opak je white hat (etický hacker testující bezpečnost legálně se svolením). Mezi nimi stojí gray hat, který sice hledá chyby bez povolení, ale po nálezu je reportuje místo zneužití. Dělení pochází ze starých westernů, kde klobouk zloděje býval černý.
lidéhacking
↳ botnet, zombie
Automatizovaný program, který plní úkoly bez přímého zásahu člověka. V kyberbezpečnosti označuje zejména napadené zařízení ovládané útočníkem. Tisíce takových zařízení tvoří botnet, který se používá k masovým útokům (DDoS), rozesílání spamu nebo těžbě kryptoměn bez vědomí majitele.
botnet
↳ síť botů, armáda zombie počítačů
Síť tisíců až milionů infikovaných zařízení (počítače, chytré televize, kamery, chytré domácí spotřebiče), která útočník ovládá na dálku z jediného místa. Zařízení se chová normálně – jen na povel plní úkoly pro útočníka: rozesílá spam, provádí DDoS útoky, hádá hesla, těží kryptoměny. Majitel netuší, že jeho zařízení je součástí útoků. Proti napadení pomáhá aktualizovaný systém a změna výchozích hesel u chytrých zařízení.
„Botnet Mirai v roce 2016 tvořily miliony špatně zabezpečených chytrých kamer – útočníkům stačilo k přihlášení výchozí jméno „admin" a heslo „admin"."
IoTDDoS
↳ útok hrubou silou
Útok, při kterém útočník zkouší uhodnout heslo pomocí automatizovaného testování všech možných kombinací znaků. Krátká a jednoduchá hesla se prolomí během sekund, dlouhá a náhodná hesla vyžadují roky. Obranou je dostatečně dlouhé heslo, dvoufaktorové ověření a omezení počtu pokusů o přihlášení.
hesla
↳ Bring Your Own Device
Praxe, kdy zaměstnanci používají k práci své soukromé zařízení – vlastní notebook, telefon či tablet. Firma ušetří za techniku, ale vznikají bezpečnostní rizika: soukromé a pracovní účty se mísí, zařízení nemá firemní zabezpečení, citlivá data se mohou dostat mimo kontrolu firmy. Dobře zavedené BYOD vyžaduje jasná pravidla (samostatný profil pro práci, povinné šifrování, vzdálené mazání, správa mobilních zařízení).
firmy
Test, který odlišuje člověka od robota – např. opsání zkresleného textu, výběr obrázků s přechodem nebo zaškrtnutí políčka „Nejsem robot“. Zkratka znamená „Completely Automated Public Turing test to tell Computers and Humans Apart“. Brání automatickému zneužívání formulářů (spam, hromadné registrace).
bezpečnost
↳ catphishing, falešná online identita
Vytváření smyšleného profilu na seznamkách nebo sociálních sítích – s cizími fotkami, cizím jménem, vymyšleným životem – s cílem navázat vztah pod falešnou identitou. Motivy bývají různé: vydírání, podvod o peníze (viz Romance scam), psychické vyrovnávání, příprava kybergroomingu. Varování: když osoba nikdy nemůže zapnout kameru, odmítá telefon, má podezřele dokonalé fotky nebo rychle eskaluje city – vysoká šance, že je to catfish.
seznamkyidentita
↳ podvod na ředitele, BEC, Business Email Compromise
Cílený phishingový útok, při kterém se útočník vydává za šéfa, jednatele nebo majitele firmy a e-mailem nebo SMS instruuje účetní nebo finanční oddělení k urgentnímu převodu peněz – typicky na neznámý účet, „protože řeším tajnou akvizici a nemůžu to teď telefonovat". Škody bývají v řádech milionů. Obrana: vnitřní pravidlo, že jakákoliv nestandardní platba musí být potvrzena telefonicky nebo osobně, nikdy pouze e-mailem.
phishingfirmy
Tento termín označuje obsah navržený tak, aby přitáhl pozornost a vyzval uživatele ke kliknutí. Může se jednat o tituly článků, obrázky nebo videoklipy, které slibují šokující nebo zajímavé informace. Často však obsahují zavádějící nebo neúplné informace, což může vést k dezinformacím. Je důležité být obezřetný a hodnotit zdroje, ze kterých čerpáme informace.
↳ cloudové úložiště, cloud computing
Služba, při které nejsou vaše data a programy na vlastním disku, ale na vzdálených serverech poskytovatele (Google Drive, iCloud, OneDrive, Dropbox). K datům se dostanete odkudkoliv a z kteréhokoliv zařízení, provozovatel se stará o zálohy a dostupnost. Nevýhoda: důvěřujete poskytovateli – přečíst nebo mu uniknout data může mít i provozovatel, pokud nejsou end-to-end šifrovaná. Pro citlivá data volte poskytovatele, který nabízí šifrování klientskou stranou.
úložiště
↳ cookies, soubor cookie
Malý textový soubor, který si navštívený web ukládá ve vašem prohlížeči. Umožňuje webu rozpoznat vaši návštěvu, zapamatovat si přihlášení, obsah košíku či jazykovou předvolbu. Některé cookies (tzv. sledovací) ale používají inzerenti k sledování vašeho pohybu po internetu a tvorbě reklamních profilů.
prohlížečsoukromí
↳ crack, crackovat
Jedná se o proces, kdy se někdo pokouší obejít bezpečnostní opatření software, například odemknout chráněné funkce nebo získat přístup k licenčním klíčům. Tento čin je často spojen s nelegálním kopírováním programů a porušováním autorských práv. Cracknutí může vést k riziku pro uživatele, kteří se snaží používat takto upravený software, protože může obsahovat malware nebo jiné bezpečnostní hrozby. Je důležité si uvědomit, že takové praktiky jsou nejen neetické, ale také nezákonné.
„Představte si, že student si stáhne cracknutou verzi populárního grafického programu, aby se vyhnul placení za licenci. Po nějaké době si všimne, že jeho počítač začal být pomalý a objevují se podivné reklamy – v tomto případě se pravděpodobně stal obětí <strong>malware</strong>, který byl součástí nelegální verze softwaru."
↳ skrytá těžba kryptoměn
Zneužití cizího počítače, mobilu nebo serveru k těžbě kryptoměn ve prospěch útočníka. Dostane se tam přes škodlivý script na napadené webové stránce (stačí web navštívit), přes malware v pirátské aplikaci nebo přes zranitelnost serveru. Pozná se to tak, že zařízení se bez důvodu zahřívá, větráky běží naplno, baterie telefonu vydrží o polovinu méně. V prohlížeči chrání rozšíření typu uBlock Origin nebo NoScript.
kryptoměny
↳ typosquatting
Registrace domény, která se velmi podobá názvu známé značky nebo obsahuje častý překlep (např. goggle.com místo google.com). Takové stránky slouží k phishingu, šíření malwaru nebo odvedení návštěvníků na reklamy. Vždy pečlivě kontrolujte adresu v prohlížeči.
doményphishing
↳ temný web, skrytá síť
Část internetu, která není dostupná klasickým prohlížečem ani vyhledávači – chodí se tam přes anonymizační síť Tor. Adresy končí na „.onion" a identita návštěvníka i provozovatele je zamaskována. Dark web slouží legitimním účelům (whistleblowing, novináři v autoritářských státech, anonymní komunikace), ale zároveň hostí černé trhy s drogami, zbraněmi, ukradenými daty a malwarem. Když vám po úniku dat volají „naše data jsou na dark webu", obvykle to znamená přesně to.
anonymita
↳ Distributed Denial of Service
Útok, při kterém útočník zahltí webovou stránku nebo službu tak velkým množstvím požadavků z mnoha zařízení (botnetu) najednou, že přestane fungovat pro běžné uživatele. Cílem nebývá krádež dat, ale vyřazení služby z provozu – motivací bývá pomsta, konkurenční boj nebo vydírání.
„Při masovém DDoS útoku v roce 2023 byly několik hodin nedostupné desítky českých webů státní správy."
dostupnost
↳ deep fake
Technologie umělé inteligence, která umí vytvořit velmi realistické, ale zcela smyšlené video, audio nebo obrázek – např. video, ve kterém známá osobnost říká něco, co nikdy neřekla. Používá se k podvodům, dezinformacím i k vydírání (deep nudes). Poznat deepfake je čím dál těžší – pomáhá všímat si nepřirozených pohybů, stínů a zvuku.
„Seniorka uvěřila deepfake videu s premiérem a přišla o 780 tisíc korun."
AIdezinformace
↳ deep nudes
Jedná se o software, který využívá umělou inteligenci k vytváření realistických obrazů nahých těl na základě fotografií oblečených osob. Tento nástroj může být zneužit k šíření nežádoucího obsahu a narušení soukromí jednotlivců. Vytváření takových obrázků bez souhlasu dotyčných může mít právní důsledky. Je důležité být si vědom rizik spojených s používáním takových technologií.
„Jedná se o <strong>software</strong>, který využívá <strong>umělou inteligenci</strong> k vytváření realistických obrazů nahých těl na základě fotografií oblečených osob. Tento nástroj může být zneužit k šíření <strong>nežádoucího obsahu</strong> a narušení soukromí jednotlivců. Vytváření takových obrázků bez souhlasu dotyčných může mít právní důsledky. Je důležité být si vědom rizik spojených s používáním takových technologií."
↳ fake news, úmyslná lež
Úmyslně lživá nebo zavádějící informace šířená s cílem ovlivnit veřejné mínění nebo konkrétní osobu. Od hoaxu se liší záměrem – dezinformace jsou promyšlené a často součást koordinovaných kampaní (propaganda, vlivové operace cizích států). Dnes se šíří hlavně přes sociální sítě, falešné „zpravodajské" weby a deepfake videa. Obranou je ověřování z více nezávislých zdrojů, práce s ověřenými médii a projekty typu Demagog.cz nebo Fact Ninja.
mediální gramotnostpropaganda
Tento jev označuje neustálé procházení negativních zpráv a informací na internetu, často na sociálních sítích. Uživatelé se tak mohou cítit přetíženi a úzkostní, což může mít vliv na jejich psychické zdraví. Je důležité si uvědomit, jaké obsahy konzumujeme, a snažit se o vyváženější přístup k informacím. Omezování času stráveného na takových stránkách může pomoci zlepšit naši pohodu.
↳ doxxing, zveřejnění osobních údajů
Cílené zveřejnění soukromých údajů o někom – adresa, telefon, kde pracuje, s kým žije, jména dětí – obvykle s cílem dotyčného poškodit, zesměšnit, zastrašit nebo umožnit další útoky (obtěžování, vyhrožování, swatting). Útočník si údaje nasbírá z různých veřejně dostupných zdrojů (sociální sítě, veřejné rejstříky, úniky dat). Prevence: nemít veřejný profil na sítích, oddělit pracovní a soukromou identitu, neukazovat doma adresu na fotkách.
soukromíobtěžování
↳ nosič malwaru
Malý program, jehož jediným úkolem je dostat se do zařízení a stáhnout či nainstalovat tam další, obvykle nebezpečnější malware. Dropper sám nebývá viditelně škodlivý – právě proto ho antivirus snáz propustí. Skrývá se v příloze e-mailu, v instalátoru pirátského programu nebo v infikovaném dokumentu s makrem. Poté, co dropper udělá svou práci, stáhne třeba ransomware, spyware nebo trojan a sám se často smaže.
základ
Dvoufázové ověření
ochrana
↳ 2FA, dvoufaktorové ověření, two-factor authentication
Bezpečnostní mechanismus, při kterém se k heslu přidává druhý nezávislý způsob ověření – kód z SMS, z aplikace (Google Authenticator, Microsoft Authenticator), otisk prstu nebo hardwarový klíč. I kdyby útočník znal vaše heslo, bez druhého faktoru se nepřihlásí. Dnes bezpečnostní minimum pro e-mail, banku a sociální sítě.
„Zapněte si 2FA všude, kde to jde – e-mail, Facebook, Instagram, banka."
heslapřihlášení
End-to-end šifrování
ochrana
↳ E2EE, koncové šifrování
Způsob šifrování komunikace, při kterém obsah zprávy vidí pouze odesílatel a příjemce. Ani poskytovatel služby (např. provozovatel chatovací aplikace) nemá k obsahu přístup. E2EE používají Signal, WhatsApp, iMessage, částečně Messenger. Chrání před odposlechem, hackery i před zneužitím ze strany provozovatele.
šifrováníkomunikace
↳ EXIF metadata
Skryté informace, které fotoaparát nebo mobil automaticky ukládá do každé fotky – značka a model zařízení, datum a čas pořízení, a často i přesné GPS souřadnice. Pokud fotku sdílíte online, kdokoliv může zjistit, kde a kdy vznikla. Mnoho sociálních sítí EXIF automaticky odstraňuje, ale u e-mailů nebo cloudových sdílení obvykle zůstávají.
soukromígeolokace
↳ zneužití zranitelnosti
Kód nebo postup, který využívá konkrétní chybu v programu, operačním systému nebo zařízení k provedení něčeho, k čemu by uživatel neměl oprávnění – třeba k získání vzdáleného přístupu nebo spuštění škodlivého kódu. Exploit pro známou chybu se po zveřejnění opravy rychle zneaktivňuje aktualizací (patch). Exploit pro dosud neznámou chybu se jmenuje zero-day a je mimořádně cenný – používají ho státní aktéři i profesionální útočníci.
zranitelnost
Bezpečnostní bariéra mezi vaším zařízením (nebo sítí) a internetem. Filtruje příchozí i odchozí datový provoz podle nastavených pravidel a blokuje neoprávněné připojení. Je součástí operačních systémů Windows, macOS i routerů. Stojí si představit jako vrátného, který pouští do domu jen pozvané návštěvy.
síť
↳ Fear of Missing Out
Pocit FOMO (Fear of Missing Out) se týká obavy, že nám něco důležitého uniká, zejména v online světě. Tento jev může vést k nadměrnému sledování sociálních sítí a neustálému porovnávání se s ostatními. Často se projevuje nutkavým chováním, jako je časté kontrolování notifikací. Může mít negativní dopad na duševní zdraví a celkovou pohodu jednotlivce.
„Představte si mladého člověka, který během víkendu neustále kontroluje svůj telefon, aby zjistil, co dělají jeho přátelé. Když vidí, že se scházejí na akci, které se neúčastní, cítí se osaměle a obává se, že mu uniká něco důležitého. Tato obava ho nutí zůstat online, místo aby si užil chvíle odpočinku."
↳ white hat, black hat, grey hat
Osoba se špičkovými znalostmi informačních technologií. Rozlišujeme white hat (etický hacker, který hledá zranitelnosti legálně a pomáhá je opravit), black hat (útočník, který své dovednosti zneužívá) a grey hat (pohybuje se na hraně legality). V médiích se pojem často zjednodušeně používá jen v negativním významu.
lidé
↳ hashovat, hashování
Hash je proces, při kterém se pomocí speciálních algoritmů převádějí data do krátkého a jedinečného řetězce znaků. Tento řetězec, nazývaný hash, slouží k ověření integrity dat, protože jakákoliv změna původního obsahu se projeví v jiném hashi. Hashování je důležité pro zabezpečení hesel a dalších citlivých informací, protože chrání data tak, že je nelze snadno zpětně obnovit. Díky tomu se zvyšuje úroveň bezpečnosti v digitálním prostředí.
↳ password
Tajný řetězec znaků, kterým prokazujete svou identitu. Bezpečné heslo je dlouhé (min. 12 znaků, lépe 16+), unikátní (na každém webu jiné), kombinuje písmena, čísla a symboly a není dohledatelné ve slovníku. Nejjednodušší způsob tvorby: tři až čtyři nesouvisející slova spojená číslem („koza-klavír-paprika-42“). Pro správu desítek hesel používejte správce hesel.
„Místo „jmeno123“ raději „ModroOranzovaKavaSrpen!“ – delší, ale jednoduše zapamatovatelné."
přihlášenízáklad
↳ poplašná zpráva
Falešná, poplašná či zavádějící zpráva, která se rychle šíří internetem – zejména e-mailem, přes Messenger a sociální sítě. Typický hoax vyzývá „pošli to všem známým!“, odvolává se na neexistující experty a hraje na strach či soucit. Hoaxy dnes často nesou i dezinformační nebo propagandistický obsah.
dezinformace
↳ lákadlo, past na hackery
Záměrně zranitelně vypadající server, databáze nebo účet, který slouží jako návnada pro útočníky. Když ho někdo napadne, bezpečnostní tým sleduje jeho postup, učí se jeho metody a identifikuje útočníka – aniž by přitom ohrozil skutečné systémy. Honeypot používají bezpečnostní firmy, výzkumníci i velké korporace. Je to jedna z mála situací, kdy je hacknutí žádoucí.
obrana
↳ šifrované spojení, zámeček v prohlížeči
Bezpečná verze protokolu HTTP, který se používá pro komunikaci mezi prohlížečem a webem. Písmeno „S“ znamená Secure – veškerá data (včetně hesel a čísel karet) jsou mezi vámi a serverem šifrována. V adresním řádku se zobrazuje jako zámeček. Pozor: HTTPS znamená, že je spojení šifrované, ne že je web důvěryhodný – i podvodné weby ho dnes běžně mají.
webšifrování
↳ bezpečnostní incident, kybernetický incident
Událost, která narušila (nebo reálně hrozila narušit) bezpečnost informací či systémů – například úspěšný phishing, napadení ransomwarem, únik hesel, výpadek služby kvůli DDoS. Od pouhé hrozby se incident liší tím, že už se stal. Firmy a organizace spadající pod zákon o kybernetické bezpečnosti mají povinnost významné incidenty hlásit NÚKIB. Pro občana je nejdůležitější incident okamžitě zastavit, změnit hesla a kontaktovat policii nebo poradnu E-Bezpečí.
právozáklad
↳ zloděj informací, stealer
Druh malwaru, který prohledá napadený počítač a odešle útočníkovi všechno cenné: uložená hesla z prohlížeče, cookies (a tím přihlášené relace), klíče ke kryptoměnovým peněženkám, soubory s citlivými daty, historii komunikace. Šíří se hlavně přes pirátské programy, falešné instalátory her a podvodné rozšíření prohlížečů. Nakradené údaje pak končí na dark webu. V Česku jsou infostealery dnes hlavní příčinou masových úniků hesel.
krádež dat
↳ Internet of Things, Internet věcí
Souhrnné označení pro chytrá zařízení, která jsou připojená na internet – chytré televize, lednice, žárovky, kamery, termostaty, hračky, hodinky, elektroměry. Výhody jsou zjevné (ovládání na dálku, sběr dat, automatizace), ale zařízení bývají výrobcem bezpečnostně zanedbaná: slabá výchozí hesla, zřídka aktualizace, roky nepodporované po prodeji. Právě proto tvoří IoT zařízení podstatnou část botnetů. Minimum: změnit výchozí heslo a oddělit IoT do samostatné Wi-Fi sítě.
chytrá zařízení
↳ Internet Protocol address
Jedinečný číselný „popisek“ zařízení v síti, například 192.168.1.10 (IPv4) nebo delší hexadecimální IPv6. Díky IP adresám si spolu počítače vyměňují data. IP adresa prozrazuje přibližnou geografickou polohu (město, poskytovatele připojení), proto se používá k regionálnímu blokování obsahu i ke sledování uživatelů. Skrýt ji lze pomocí VPN nebo sítě Tor.
síť
↳ záznamník stisků kláves
Druh malwaru (nebo speciální hardware), který tajně zaznamenává všechno, co napíšete na klávesnici – včetně hesel, čísel platebních karet a soukromých zpráv. Data odesílá útočníkovi. Šíří se přes infikované přílohy e-mailů, pirátský software nebo zákeřné reklamy. Obranou je aktuální antivirus a dvoufaktorové ověření.
špehování
↳ identity theft
Zneužití cizích osobních údajů (jméno, rodné číslo, kopie občanky, bankovní údaje) k tomu, aby útočník jednal jménem oběti – sjednal si na její jméno půjčku, otevřel účet, objednal zboží na splátky, podvedl další lidi. Oběť pak musí dokazovat, že není autorem závazků, a někdy roky řeší následky. V Česku výrazně přibývají případy zneužití uniklé kopie občanky nebo odcizených přihlašovacích údajů do bankovní identity.
osobní údajefinance
↳ kybernetická bezpečnost, cybersecurity
Soubor nástrojů, postupů a znalostí, které chrání počítače, sítě, programy a data před neoprávněným přístupem, útoky a poškozením. V Česku se jí na národní úrovni věnuje NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost) a rámec určuje zákon o kybernetické bezpečnosti.
základ
↳ grooming, online navazování kontaktu
Manipulativní chování dospělé osoby vůči dítěti v online prostředí s cílem získat jeho důvěru, izolovat ho a následně ho zneužít – nejčastěji sexuálně. Groomer se vydává za vrstevníka, zahrne dítě pozorností a dárky, a postupně přechází k intimním tématům a vyžadování fotografií. Pro děti i rodiče existuje specializovaná poradna E-Bezpečí.
dětisociální inženýrství
↳ cyberbullying
Úmyslné a opakované ubližování prostřednictvím digitálních technologií – pomluvy, nadávky, zesměšňování, vyhrožování, sdílení ponižujících fotografií. Oběť je navíc pronásledována i doma, protože útoky neustávají po zavření dveří. Může vést k vážným psychickým problémům až k sebevražedným myšlenkám. Pomoc nabízí poradna E-Bezpečí a Linka bezpečí.
dětipsychika
↳ malicious software, škodlivý software
Souhrnný název pro jakýkoliv škodlivý program – viry, červy, trojské koně, spyware, ransomware, keyloggery, adware. Malware se dostává do zařízení přes infikované přílohy e-mailů, pirátský software, podvodné reklamy a zranitelnosti v zastaralém software. Proti malwaru pomáhá aktualizovaný systém, antivirus a zdravá opatrnost.
základ
↳ MITM, útok prostředníka
Útočník se vetře mezi dvě komunikující strany (uživatel ↔ web, telefon ↔ banka) a tajně odposlouchává nebo přímo mění přenášená data. Ani jedna strana o tom neví. Typická scéna: podvržená veřejná Wi-Fi v kavárně – útočník vidí vše, co uživatel zadává, a může přesměrovat přihlášení na falešnou stránku. Obrana: HTTPS všude, varování prohlížeče o neplatném certifikátu nikdy neignorovat, na veřejných sítích používat VPN.
síťodposlech
MD5 je hashovací funkce, která převádí jakýkoli vstup, například text nebo soubor, na krátký řetězec znaků. Tato funkce se používá k ověřování integrity dat, což znamená, že pomáhá zjistit, jestli byla data během přenosu změněna. I když je MD5 rychlá, už není považována za dostatečně bezpečnou, a proto se doporučuje používat silnější alternativy, jako jsou SHA-256 nebo SHA-3.
↳ Multi-Factor Authentication, vícefaktorové ověření
Rozšíření dvoufaktorového ověření o další prvek – typicky kombinuje něco, co víte (heslo), něco, co máte (telefon, hardwarový klíč) a něco, čím jste (otisk prstu, obličej). Čím více faktorů, tím vyšší bezpečnost. MFA je dnes standardem pro firemní systémy a citlivé služby.
přihlášení
↳ závislost na internetu, digitální závislost
Nelátková závislost na používání internetu, sociálních sítí, online her nebo chytrého telefonu. Projevuje se ztrátou kontroly nad časem stráveným online, zanedbáváním spánku, školy či práce, podrážděností při odloučení od zařízení. Netolismus patří mezi „rizika online komunikace" a výzkumně se jím dlouhodobě zabývá centrum PRVoK UP Olomouc. Pomoc nabízejí adiktologické ambulance a linky psychické pomoci.
psychikazávislost
Strach z nedostupnosti mobilního telefonu nebo jiných digitálních zařízení se označuje jako nomofobie. Tento pocit úzkosti může vést k pocitům osamělosti, stresu a neklidu, pokud je zařízení mimo dosah nebo vybitá. Závislost na technologiích a neustálé sledování oznámení může ovlivnit psychické zdraví jednotlivce. Je důležité si uvědomit, jak se tento strach projevuje a jak ho lze zvládat.
„Při cestě na rodinný výlet si Jan uvědomí, že zapomněl mobilní telefon doma. Okamžitě pocítí silný strach a nervozitu, protože se obává, že mu uniknou důležité zprávy nebo že se nedostane k potřebným informacím. I když je obklopen rodinou, cítí se osaměle a neklidně kvůli absenci svého zařízení."
NETOLISMUS
↳ Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
Český ústřední správní úřad pro kybernetickou bezpečnost, ochranu utajovaných informací v IT a kryptografickou ochranu. Zřizuje Vládní CERT (GovCERT.CZ), vydává varování před aktuálními hrozbami, kontroluje subjekty kritické infrastruktury a vzdělává veřejnost. Sídlí v Brně.
instituceprávo
↳ správce hesel
Aplikace, která bezpečně ukládá všechna vaše hesla v zašifrované databázi chráněné jediným master heslem. Umí generovat silná unikátní hesla pro každý web, automaticky je vyplňovat a varovat před úniky. Oblíbené: Bitwarden (zdarma, open source), 1Password, Dashlane, Proton Pass. Zabudované správce mají i prohlížeče, ale samostatná aplikace je obvykle bezpečnější.
„Bez správce hesel si nezapamatujete 50 unikátních hesel. S ním stačí jedno silné."
heslasoftware
↳ záplata, aktualizace zabezpečení
Oprava chyby nebo bezpečnostní zranitelnosti v software, kterou vydává výrobce. Pravidelné instalování aktualizací (Windows Update, iOS, Android, prohlížeče, aplikace) je nejúčinnější a zároveň nejpodceňovanější obranou proti útokům – většina úspěšných útoků využívá zranitelnosti, ke kterým už dávno existuje oprava.
aktualizace
↳ užitečné břemeno, náklad malwaru
Vlastní škodlivá část malwaru – to, co malware reálně dělá, jakmile se dostane do cíle. Šíření (obal, dropper) a payload jsou dvě různé věci: obal doručí, payload spustí škodu. Payloadem může být šifrování souborů (ransomware), krádež hesel (infostealer), sledování (spyware) nebo připojení počítače do botnetu. Analytici malwaru payload studují, aby pochopili, co vlastně útočník zamýšlel.
odborné
↳ fantomové vibrace
Fantomové vibrace označují pocit, kdy jedinec má dojem, že jeho mobilní telefon vibruje, i když ve skutečnosti ne. Tento jev může být způsoben častým používáním mobilních zařízení a jejich neustálou přítomností v životě.
„Během schůzky v kanceláři si Jan všimne, že mu v kapse neustále "vibruje" mobil. Otočí se, aby zkontroloval telefon, ale zjistí, že nikdo mu nevol a telefon vůbec nebzučí. Tento pocit mu přichází na mysl po několika hodinách používání telefonu a častých notifikacích."
Sofistikovaná forma phishingu, při které útočník přesměruje uživatele z legitimní webové adresy na podvodnou – aniž by si toho uživatel všiml. Děje se to napadením DNS serveru, infikováním routeru nebo úpravou souboru hosts v počítači. Na rozdíl od klasického phishingu uživatel nezadává adresu, útočník ji „přesměruje“ sám.
phishingsíť
↳ rybaření, krádež přihlašovacích údajů
Podvodná technika, při které útočník pomocí e-mailu, SMS nebo chatu předstírá důvěryhodnou instituci (banka, pošta, úřad, kolega) a snaží se z oběti vylákat citlivé údaje – přihlašovací jméno, heslo, čísla karet, PIN. Typicky obsahuje odkaz na falešný web, který vypadá jako originál. Název vznikl zkomolením anglického fishing (rybaření).
„„Vaše zásilka nebyla doručena, klikněte zde pro přeplánování.“ – klasický phishingový SMS podvod."
sociotechnikazáklad
Jedná se o chování, kdy člověk ignoruje ostatní lidi v přítomnosti a místo toho se soustředí na svůj mobilní telefon nebo jiná elektronická zařízení. Tímto způsobem se narušují mezilidské vztahy a snižuje kvalita komunikace. Phubbing může vést k pocitům osamělosti a frustrace u těch, kteří jsou ignorováni. Důležité je najít rovnováhu mezi používáním technologií a osobní interakcí.
„Na rodinné večeři se jeden z členů rodiny neustále dívá na svůj <strong>mobilní telefon</strong>, místo aby se zapojil do konverzace. Ostatní se snaží povídat, ale cítí se ignorováni a osaměle, což narušuje atmosféru a soudržnost rodiny."
NETOLISMUS
↳ pirátské programy, cracknutý software
Nelegální kopie placeného programu – typicky s odstraněnou licenční ochranou („crack"). Kromě právních rizik představuje velké bezpečnostní riziko: v cracknutých programech bývá podstrčený malware (infostealer, keylogger, dropper). Uživatel sám spustí instalátor se zvýšenými právy a ručně tím propustí malware do systému. Stažení pirátské hry bývá nejčastější cestou, jak se domácí počítač infikuje.
malwaresoftware
↳ QR phishing
Kombinace slov „QR kód“ a „phishing“. Jde o phishingový útok pomocí podvrženého QR kódu – např. nalepený přes originál na parkovacím automatu, poslaný e-mailem nebo vytištěný na letáku. Naskenování vede na falešnou přihlašovací stránku nebo stahuje malware. Před skenováním QR kódu z neznámého zdroje si pořádně prověřte, kam vede.
phishing
↳ vyděračský virus
Nebezpečný malware, který pronikne do počítače, zašifruje soubory silnou šifrou a za jejich odemknutí požaduje výkupné (nejčastěji v kryptoměně). I po zaplacení ale není jisté, že útočník klíč poskytne. Ransomware ochromil nemocnice, úřady i školy. Jediná spolehlivá obrana: pravidelné zálohy uložené odděleně od hlavního systému.
„Co dělat, když školní síť napadne ransomware? Nikdy neplatit – obnovit ze zálohy a nahlásit to NÚKIB."
vydíránízálohování
↳ porno pomsta
Tento termín označuje šíření intimních fotografií nebo videí bez souhlasu osoby, která na nich je zobrazená, často s cílem ublížit nebo se pomstít. Takové chování může mít závažné psychologické následky pro oběť a je považováno za formu genderového násilí. Právní úpravy se v různých zemích liší, ale většinou se na takové jednání pohlíží jako na trestný čin. Je důležité chránit svou digitální identitu a být obezřetný při sdílení osobních materiálů.
Rodičovská kontrola
ochrana
↳ parental control, rodičovský zámek
Nástroj, kterým rodiče omezují dětem přístup k nevhodnému obsahu, časově omezují používání zařízení a sledují online aktivitu. Najdete ji v operačních systémech (Windows Family, iOS Screen Time, Google Family Link), v routerech, na YouTube Kids i v antivirových balících. Rodičovská kontrola není náhradou rozhovoru s dítětem – jen podpůrný nástroj. A děti ji obvykle umí obejít lépe než rodiči vyladit, takže klíčem je důvěra a otevřená komunikace.
dětirodiče
↳ milostný podvod, nigerijský podvod
Podvod, při kterém útočník naváže online vztah s obětí (seznamky, Facebook, Instagram), několik týdnů až měsíců ji citově zahrnuje, vyznává lásku – a pak začne žádat peníze. Často předstírá vojáka v zahraničí, lékaře v krizové oblasti nebo investora v nouzi. Oběti přijdou o statisíce, někdy miliony korun.
sociotechnika
↳ pískoviště, izolované prostředí
Uzavřený, izolovaný prostor v počítači, kde lze bezpečně spustit podezřelý program nebo soubor, aniž by se dostal k vašim datům. Když je dotyčný soubor škodlivý, napadne „jen pískoviště" a po zavření sandboxu zmizí. Sandbox používá každý moderní prohlížeč (proto je prohlížení webu dnes bezpečnější než dřív), antivirové firmy ho používají pro analýzu vzorků malwaru a uživatel ho může využít třeba přes Windows Sandbox nebo virtualizaci.
izolace
↳ podvod
Obecný termín pro jakýkoliv online podvod, jehož cílem je připravit oběť o peníze, data nebo identitu. Patří sem falešné e-shopy, podvodné investiční nabídky, falešné výhry v loterii, romance scam, falešní bankéři, podvody na Vinted/Bazoši nebo technické podvody (fake podpora). Scamy se v Česku šíří masivně, oběti přicházejí o miliardy korun ročně.
základ
↳ posílání intimních fotek
Odesílání vlastních erotických nebo nahých fotografií či videí prostřednictvím zpráv a sociálních sítí. Mezi dospělými může jít o dobrovolný projev důvěry, u nezletilých však vždy představuje zásadní riziko – materiál se může dostat mimo původního adresáta, posloužit k vydírání (sextortion), šikaně, revenge porn a v případě nezletilých i k naplnění skutkové podstaty trestného činu. Jednou odeslané nikdy nezmizí: "to nevymažeš".
dětisoukromí
↳ sexuální vydírání, sextorze
Vydírání, při kterém útočník tvrdí, že má intimní fotografie nebo video oběti a vyhrožuje jejich zveřejněním, pokud nedostane peníze. Existují dvě hlavní varianty: 1) útočník získá materiály skutečně (hackem, kybergroomingem), 2) blufuje a posílá hromadné e-maily s vymyšlenou hrozbou. V obou případech neplaťte a kontaktujte policii.
„Poradna E-Bezpečí řeší sextortion každý týden – obětí jsou děti i dospělí."
vydíránísociotechnika
Sdílení fotografií a informací o dětech na sociálních sítích rodiči se označuje jako sharenting. Tento jev může mít vliv na soukraní dětí, protože zveřejněné údaje mohou být zneužity nebo mohou ohrozit jejich bezpečnost. Rodiče by měli být opatrní a uvědomovat si, jaké informace o svých dětech sdílejí. Je důležité chránit digitální identitu dětí a zamyslet se nad dlouhodobými důsledky takového jednání.
↳ SMS phishing
Phishing doručený formou SMS zprávy. Typicky se tváří jako zpráva od banky, pošty („vaše zásilka čeká“), přepravní služby nebo úřadu a obsahuje odkaz na podvodnou stránku, kde chce útočník získat přihlašovací údaje nebo platební kartu. V Česku jde o nejčastější formu útoku na běžné uživatele.
phishingSMS
↳ AR, mixed reality
Tento koncept kombinuje prvky virtuální reality a rozšířené reality, čímž vytváří prostředí, kde se digitální objekty a informace prolínají s reálným světem. Uživatelé mohou interagovat s těmito objekty, což zvyšuje možnosti vzdělávání, zábavy i pracovních činností. V kontextu kybernetické bezpečnosti je důležité být obezřetný, protože tato technologie může přinášet rizika spojená s ochranou soukromí a dat. Správné zabezpečení a ochrana informací jsou klíčové pro bezpečné využívání smíšené reality.
Sociální inženýrství
utoky
↳ social engineering, sociotechnika
Manipulace s lidmi za účelem získání informací, přístupu nebo peněz. Útočník nezneužívá chyby v technologii, ale chyby v lidském rozhodování – hraje na autoritu, strach, časovou tíseň, zvědavost nebo soucit. Patří sem phishing, falešní bankéři, falešná technická podpora, CEO fraud. Nejlepší obranou je zdravá nedůvěřivost a ověřování druhým kanálem.
„Nikdy vám banka nezavolá a nebude chtít, abyste jí sdělili PIN nebo potvrzovací kód z SMS."
manipulacezáklad
↳ nevyžádaná pošta
Nevyžádaná hromadná elektronická komunikace – nejčastěji reklamní e-maily, ale i SMS, zprávy na sociálních sítích a komentáře. Spam se neposílá jednotlivcům, ale tisícům nebo milionům adres najednou. Některý spam je pouze obtěžující, jiný obsahuje podvodné odkazy nebo malware.
e-mail
↳ cílený phishing
Přesně zaměřená varianta phishingu – útočník si oběť pečlivě nastuduje (profil, kolegové, projekty, styl psaní) a napíše jí osobní zprávu, která vypadá naprosto věrohodně. Typicky e-mail od známého nebo šéfa s konkrétním projektem, na kterém oběť skutečně pracuje. Obranou je ověřování neobvyklých požadavků druhým kanálem (zavolat, zeptat se osobně), zejména u žádostí o peníze, hesla nebo urgentní akce.
phishingcílený
↳ podvržení identity
Technika, při které útočník předstírá jinou identitu v digitální komunikaci – e-mail spoofing (falešný odesílatel), SMS spoofing (podvrhnuté telefonní číslo, vypadá jako banka), caller ID spoofing (falešné číslo na displeji) nebo IP spoofing. Používá se u phishingu a falešných bankéřů.
phishing
↳ špionážní software
Malware, který tajně shromažďuje informace o uživateli – historii prohlížení, hesla, polohu, kontakty, fotky – a odesílá je útočníkovi. Mezi nejnebezpečnější druhy patří stalkerware, který se používá ke sledování partnerů, a vládní spyware typu Pegasus. Instaluje se často s pirátským nebo zdánlivě neškodným software.
špehovánísoukromí
Jedná se o protokol sloužící k bezpečnému přístupu k počítačům a serverům přes internet. Umožňuje šifrovanou komunikaci, což znamená, že data jsou chráněna před odposlechem. Tento nástroj se často používá pro správu serverů a vzdálený přístup k nim. Díky němu mohou uživatelé bezpečně provádět příkazy a přenášet soubory.
„Při práci z domova může IT specialista použít <strong>SSH</strong> k bezpečnému připojení na firemní server, aby provedl potřebné aktualizace a údržbu. Díky šifrované komunikaci se nemusí obávat, že by jeho citlivé příkazy nebo soubory mohly být odposlouchávány."
↳ trojan
Malware, který se maskuje jako užitečný program – hra, čistič systému, prohlížeč videa – ale po spuštění v pozadí provádí škodlivou činnost. Nešíří se sám (jako virus), potřebuje, aby ho uživatel sám spustil. Proto se nejčastěji šíří přes pirátský software, falešné aktualizace a přílohy podvodných e-mailů.
základ
↳ webová adresa, odkaz, link
Zkratka pro Uniform Resource Locator – jednoznačná adresa, která určuje polohu zdroje na internetu (webové stránky, obrázku, souboru). Před kliknutím na odkaz vždy zkontrolujte URL – podvodníci využívají drobné překlepy (mojebanka.cz vs. mojebanka.cn) a zkracovače odkazů (bit.ly) k maskování cílové stránky.
web
↳ počítačový virus
Druh malwaru, který se dokáže sám šířit – připojuje se k jiným souborům a programům, které pak infikuje další zařízení. V běžné řeči se „virus“ často říká jakémukoliv malwaru, ale odborně jde jen o jednu z mnoha kategorií. Moderní útoky využívají hlavně trojské koně a ransomware, klasické viry jsou dnes vzácnější.
základ
↳ hlasový phishing, voice phishing
Phishing formou telefonního hovoru. Útočník se vydává za pracovníka banky, policie, IT podpory nebo úřadu a přes telefon se snaží vylákat přihlašovací údaje, kód z SMS nebo přesvědčit oběť, aby si nainstalovala „bezpečnostní program“ (ve skutečnosti program na vzdálené ovládání). Falešní bankéři způsobili v Česku škody za stovky milionů korun.
„„Dobrý den, volám z bezpečnostního oddělení vaší banky, zaznamenali jsme podezřelou transakci…“ – klasický začátek vishingu."
phishingtelefon
↳ Virtual Private Network, virtuální privátní síť
Služba, která vytváří šifrovaný „tunel“ mezi vaším zařízením a serverem poskytovatele VPN. Pro okolí (provozovatel Wi-Fi, poskytovatel internetu) se veškerý provoz jeví jako nečitelný tok dat. VPN se používá k ochraně soukromí na veřejných Wi-Fi, přístupu do firemní sítě z domova nebo obcházení geoblokací. Důvěra se pouze přesouvá – zvolte si důvěryhodného provozovatele.
síťsoukromí
↳ CEO fraud, velrybí lov
Cílený phishing zaměřený na vysoce postavené osoby – ředitele, finanční manažery, účetní. Útočník si oběť pečlivě nastuduje a pošle na míru vytvořený e-mail – typicky falešný pokyn ředitele finančnímu oddělení k urgentnímu převodu peněz. Škody bývají v řádu milionů. Obranou je vnitřní pravidlo „dvou podpisů“ a ověřování druhým kanálem.
phishingfirmy
↳ bezdrátová síť, WLAN
Bezdrátové připojení zařízení k internetu v dosahu routeru. Bezpečná Wi-Fi doma vyžaduje: silné heslo na samotnou síť, zabezpečení WPA2 nebo lépe WPA3 (nikdy WEP), změněné výchozí heslo do administrace routeru a pravidelné aktualizace firmwaru. Na veřejných Wi-Fi (kavárna, letiště, hotel) se chovejte opatrně: útočník může vytvořit falešný hotspot – pro citlivé operace (banka, pracovní e-mail) použijte VPN nebo mobilní data.
síťrouter
↳ 0-day zranitelnost
Bezpečnostní chyba v software, kterou výrobce ještě nezná (a tedy pro ni neexistuje oprava), ale útočníci ji už zneužívají. Název vychází z toho, že výrobce měl „nula dní“ na přípravu záplaty. Zero-day zranitelnosti se obchodují za stovky tisíc až miliony dolarů a používají je zejména státní aktéři a profesionální hackerské skupiny.
zranitelnost
↳ vulnerability, bezpečnostní slabina
Chyba nebo slabina v programu, operačním systému, zařízení, síti nebo lidském chování, kterou lze zneužít k útoku. Zranitelnosti mají životní cyklus: někdo je najde, vývojář je opraví (patch), uživatelé si aktualizaci instalují – a zranitelnost zmizí. Problém je v tom, že spoustu zařízení nikdy aktualizováno není. Zranitelnosti se zveřejňují v databázi CVE s čísly jako CVE-2024-12345. Pro uživatele je nejjednodušší obrana automatické aktualizace.
základzranitelnost
Zákon o kybernetické bezpečnosti
pojmy
↳ ZKB, zákon 181/2014 Sb.
Základní český právní předpis, který určuje povinnosti v oblasti kyberbezpečnosti především pro správce důležitých systémů – úřady, banky, nemocnice, energetiku, dopravu, telekomunikace. Tito musí mít bezpečnostní opatření, hlásit incidenty NÚKIB a pravidelně se testovat. Běžných občanů se zákon přímo netýká, ale chrání jich: ukládá organizacím, které o nich zpracovávají data, aby je bezpečně chránily. V roce 2026 se připravuje nová verze reflektující evropskou směrnici NIS2.
právo
↳ data breach, data leak
Situace, kdy se citlivé údaje (e-maily, hesla, jména, rodná čísla, kopie dokladů) dostanou z firemních serverů do rukou útočníka nebo na veřejně přístupné místo. V posledních letech se to pravidelně stává velkým službám (LinkedIn, Facebook, i českým firmám). Zda se vás některý únik týká, zdarma zjistíte na haveibeenpwned.com. Pokud ano: okamžitě změňte heslo a všude, kde jste ho používali, a zapněte dvoufaktorové ověření.
datazáklad
↳ encryption, kryptografie
Proces, při kterém se čitelná data pomocí matematického klíče změní na nečitelný shluk znaků. Bez klíče je nikdo nerozluští. Šifrování používáme denně, většinou aniž o tom víme – chrání komunikaci se servery (HTTPS), zprávy na WhatsAppu a Signalu (end-to-end), obsah disku (BitLocker, FileVault), zálohy, i platby kartou. Bez šifrování by internet nemohl bezpečně fungovat.
kryptografiezáklad
🔍
Nic nenalezeno. Zkuste jiný pojem nebo zrušte filtr.