Remove
Pandemie COVID19, s ní spojené uzavření škol a přechod na online výuku se v řadě aspektů negativně podepsala na psychickém zdraví dětí. Obavy o zdraví (své i svých blízkých - rodičů či prarodičů), sociální izolace, negativní informace z médií o množství případů a lockdownu celé země, ale také náročnost online výuky a omezení relaxačních aktivit u řady z žáků způsobila frustraci, nárůst stresu a deprese. To se podepsalo mimo jiného na jejich přístupu k online výuce - po měsících každodenního zírání na obrazovky počítačů je velká část žáků unavena, demotivována, znuděna, touží po rozptýlení a především po tom, až se budou moci setkávat tváří tvář v rámci běžné výuky ve školách (či po škole).
Sociální síť TikTok využívá celosvětově přibližně 800 milionů aktivních uživatelů (uživatelských účtů je přes miliardu), přičemž přibližně cca 41 % uživatelů patří do věkového rozmezí 16-24 let. TikTok je nejvíce používán v Indii (která jej nakonec zakázala), dále Číně a USA (které o zákazu TikToku či přeprodání americké části TikToku USA v současnosti jedná). V České republice pak TikTok využívá přibližně třetina dětí (data z roku 2019, v současnosti bude toto číslo pravděpodobně vyšší). Na rizika, která jsou spojena s TikTokem, jsme opakovaně upozorňovali v našich předchozích textech. Dnes se zaměříme na jeden příklad kyberšikany z českého prostředí, která se právě na TikToku v době prázdnin odehrála.
V posledních dnech opět poradna projektu E-Bezpečí zachytila řadu případů spojených se zneužitím intimních materiálů dětí - a to především ve formě vyhrožování a vydírání. Nedávno se nám svěřila dnes již 16letá dívka Sylvie, která se stala terčem online útoku již ve svých 12 letech a útoky přetrvávají až do současnosti. Na počátku celého problému byl sexting, tedy dobrovolné sdílení vlastního intimního materiálu...
Ve většině případů kyberšikany, o kterých informují média a organizace, které se intervencí či prevencí v oblasti kyberšikany zabývají, se velmi často dozvídáme pouze to, co bylo výsledkem kyberšikany. Na naše emoce pak silně působí příběhy dětských obětí - dozvídáme se např. informace o tom, že se spolužáci v online prostředí posmívají spolužačce, sdílí její fotografie s posměšnými komentáři, snaží se poškodit její pověst, natáčí ji o přestávkách, jak se dehonestující video spolužáka šíři po YouTube či TikToku apod.
Abychom však pochopili, proč ke kyberšikaně dochází a jak minimalizovat riziko jejího vzniku v prostředí školy, nesmíme se dívat pouze na její výsledek, ale také na to, proč k situaci došlo. A právě na motivy, které ke kyberšikaně vedou, se zaměříme v našem dnešním textu.
Většina dětí a dospívajících si v dnešní době nedokáže představit život bez internetu a být online je pro ně velmi důležité. Z toho důvodu je pro ty, kdo musí čelit nějaké formě online agrese, často velmi těžké uniknout. Děti a dospívající touží po intenzivním kontaktu se svými vrstevníky a přestat používat internet je pro ně nemyslitelné, protože by to mohlo vést k sociálnímu vyloučení. Právě fyzická i emoční vzdálenost, která je pro toto prostředí charakteristická, zvyšuje ochotu jedince k agresivnímu chování. Jakými způsoby se tato agrese na internetu projevuje? A proč k ní vůbec dochází? Lze se před ní nějak chránit? Na to se podíváme v dnešním článku.
/p>