Zažíváš kyberšikanu? Poradíme, co dělat

Chodí ti urážlivé zprávy? Někdo o tobě šíří lži, zesměšňuje tě ve skupině nebo sdílí tvoje fotky, aby tě ponížil? Takové chování může hodně bolet. Ale pozor - Nikdo nemá právo ti takhle ubližovat. A jsou tu lidé, kteří ti mohou pomoci.

Možná máš strach otevřít mobil. Možná se stydíš nebo přemýšlíš, co jsi měl/a udělat jinak. Pamatuj si ale jednu věc: za ubližování odpovídá ten, kdo ti ubližuje. Ani hádka, nepovedená fotka nebo něco, co jsi někomu napsal/a, nedává ostatním právo tě šikanovat.

Jak poznáš kyberšikanu?

Při kyberšikaně ti někdo ubližuje přes internet nebo mobilní telefon a ty se tomu nedokážeš účinně bránit. Útoky se opakují. Někdo třeba zveřejní tvoje ponižující video a ostatní ho dál sdílejí a přidávají posměšné komentáře. Nebo mezi spolužáky koluje tvoje fotka pořízená bez tvého souhlasu na školním záchodě. Ubližování tak může pokračovat i opakovaným šířením jediné fotky nebo videa.

Může jít také o nadávky, pomluvy, výhrůžky nebo falešný profil, na kterém se někdo vydává za tebe a píše tvým jménem ostatním. Dít se to může na sociální síti, v soukromých zprávách, ve třídním chatu i v online hře.

Někdy se spolužáci domlouvají, že tě budou vyhazovat ze společných chatů nebo her, aby ti dali najevo, že mezi ně nepatříš. Samotné nepozvání do jedné skupiny ještě šikanu neznamená. Pokud tě ale ostatní cíleně vynechávají a ponižují, aby ti ublížili, může jít také o kyberšikanu.

Začalo to hádkou s kamarádem?

Pohádali jste se a teď si píšete naštvané zprávy? Někdo špatně pochopil tvůj komentář nebo vtip? Ne každá hádka na internetu je kyberšikana. Někdy jde o nedorozumění, které se dá společně vyjasnit.

Pokud se druhého nebojíš, zkus si s ním v klidu promluvit. Počkej, až trochu vychladnete. Osobní rozhovor může být snazší než další dopisování, při kterém snadno něco vyzní jinak, než člověk zamýšlel. Promluvit si můžete třeba o přestávce ve škole, stranou od ostatních spolužáků.

Začít můžeš třeba takhle:

„Ta zpráva mě mrzela. Nevím, jestli jsme se správně pochopili. Můžeme si o tom promluvit?“

Vysvětli, co ti vadilo, a vyslechni i druhého. Pokud jsi také napsal/a něco zraňujícího, můžeš se omluvit. Společně se domluvte, že si přestanete posílat urážky a nebudete do hádky zatahovat ostatní.

Pokud se ti druhý dál vysmívá, vyhrožuje ti nebo proti tobě poštvává spolužáky, rozhovor ukonči. A jestli z něj máš strach, do osobního setkání se vůbec nepouštěj. Pokus o usmíření není podmínkou pro získání pomoci.

1. Najdi dospělého, který ti pomůže

Obrať se na mámu, tátu, prarodiče nebo jiného dospělého, kterému věříš. O pomoc můžeš požádat i po jediné zraňující zprávě. Nemusíš čekat, až se situace zhorší.

Nemusíš mít připravené celé vyprávění. Stačí začít:

„Někdo mi na internetu ubližuje a nevím, co mám dělat. Potřebuju pomoct.“

Pokud nevíš, jak začít, můžeš rodičům napsat nebo jim ukázat zprávy v mobilu. Za učitelem s tebou může zajít kamarád, aby tě podpořil. A jestli se bojíš, že ti rodiče zakážou telefon, zkus jim říct: „Mám strach, že se na mě budete zlobit. Potřebuju ale pomoct s tím, co se mi děje.“

Jestli jsou do útoků zapojení spolužáci, je důležité zapojit také školu. S rodičem můžete oslovit třídního učitele, školního psychologa nebo školního metodika prevence. Platí to i tehdy, když zprávy od spolužáků přicházejí večer nebo o víkendu.

S učitelem si promluv bez ostatních spolužáků. Pokud se bojíš, že se ti někdo pomstí, řekni mu to. Společně se domluvte, jak ti pomůže a na koho se můžeš obrátit, kdyby ubližování pokračovalo.

Pokud tě první dospělý odbyde, obrať se na jiného nebo využij některý z kontaktů na konci článku.

2. Urážky neoplácej

Nepouštěj se do dalších hádek, nevyhrožuj a nezveřejňuj nic ponižujícího o útočníkovi. Pomsta může situaci ještě zhoršit. Nemusíš odpovídat na každou zprávu ani se obhajovat před celou skupinou.

Pokud jsi už ve vzteku odpověděl/a, neznamená to, že ztrácíš nárok na pomoc. Při řešení ale nic nezatajuj, aby dospělí rozuměli celé situaci.

3. Zprávy nemaž, ale ani je nešiř dál

Možná bys je nejradši hned smazal/a. Zprávy ale mohou pomoci doložit, co se stalo. S jejich uložením ti může pomoci dospělý.

Hodit se mohou:

• snímky obrazovky se zprávami a komentáři,
• jméno nebo přezdívka účtu,
• odkaz na profil či příspěvek,
• datum a čas útoku.

Kvůli dalším důkazům nečekej na nové urážky, nepřidávej se do dalších skupin ani nepátrej po útočníkovi. Stačí to, co už máš. Pokud jsou zprávy smazané, pomoc můžeš získat i bez nich.

Ponižující fotky, videa nebo zprávy neposílej spolužákům ani je nikam nezveřejňuj. Patří jen do rukou lidí, kteří ti pomáhají situaci řešit.

4. Útočníka zablokuj a obsah nahlas

Po uložení dostupných zpráv můžeš účet útočníka zablokovat. Tím omezíš jeho možnosti tě kontaktovat. V aplikaci, na sociální síti nebo ve hře použij také možnost „Nahlásit“. Nahlásit můžeš zprávu, příspěvek i falešný profil.

S dospělým můžete požádat provozovatele služby o odstranění ponižujícího obsahu a upravit nastavení soukromí: kdo ti smí psát, komentovat tvoje příspěvky nebo tě přidávat do skupin.

Pokud útoky přicházejí z dalších účtů, ukládejte je k ostatním zprávám a zahrňte je do dalšího řešení.

5. Nemusíš číst všechno, dej si pauzu

Nemusíš číst každý komentář ani pořád kontrolovat mobil. Ztiš upozornění, odlož telefon a věnuj se něčemu, co máš rád/a. Buď s lidmi, se kterými je ti dobře. Ukládání a nahlašování zpráv může dočasně převzít dospělý, abys nemusel/a všechny urážky pročítat znovu.

Strach, smutek nebo ponížení jsou skutečné, i když je způsobily zprávy na obrazovce. Pokud špatně spíš, nemůžeš se soustředit nebo se bojíš chodit do školy, patří i tyto potíže do rozhovoru s člověkem, který ti pomáhá. Společně můžete vyhledat také psychologa.

Co když tě někdo vydírá nebo ti vyhrožuje?

Vyhrožuje ti zveřejněním soukromých či intimních fotek? Chce peníze, další fotky nebo tě do něčeho nutí? Neplať, nic dalšího neposílej a na schůzku nechoď. Do řešení zapoj dospělého hned. Pomoc je dostupná i tehdy, pokud jsi už něco poslal/a nebo zaplatil/a.

Podrobný postup najdeš v našem článku o vydírání. Při bezprostředním nebezpečí volej 158.

Kde najdeš pomoc?

• Poradna E-Bezpečí: Napiš, co se děje. Poradenství je zdarma a nemusíš uvádět svoje jméno. Vyplň e-mail, na který ti poradci mohou odpovědět.
• Linka bezpečí: 116 111. Zavolat můžeš zdarma kdykoliv, ve dne i v noci. Nemusíš se představovat. Pokud raději píšeš, na webu Linky bezpečí najdeš také chat a jeho provozní dobu.
• Policie ČR: 158. Při bezprostředním ohrožení volej hned. S oznámením výhrůžek nebo vydírání ti může pomoci dospělý.