Proč jsou fungující a nezávislá veřejnoprávní média klíčová pro udržitelnost demokracie

Fungující a nezávislá veřejnoprávní média představují jeden ze základních pilířů demokratického státu. Nyní však v přímém přenosu vidíme snahu sebrat jim podstatu jejich fungování - jejich nezávislost.

Fungující a nezávislá veřejnoprávní média představují jeden ze základních pilířů demokratického státu. Jejich klíčová role spočívá především v poskytování objektivního, vyváženého a všestranného informování veřejnosti. Působí jako nestranný „hlídací pes demokracie", věnují se náročné investigativní žurnalistice a rozkrývání korupce. Mimo to plní nezastupitelnou úlohu ve vzdělávání, osvětě a rozvoji národní kultury.

Žádné médium samozřejmě není dokonalé a i veřejnoprávní redakce dělají chyby, jako všichni ostatní. Zásadní rozdíl však spočívá v tom, že veřejnoprávní média mají dodržování vysoké kvality, etiky a nestrannosti přímo uložené ze zákona a disponují kontrolními mechanismy, které na tyto standardy dohlížejí. Proto se tedy spíše bavme o tom, jak optimalizovat jejich fungování a efektivitu, než o tom, jak jim sebrat nezávislost.

V současnosti čelíme v ČR snahám o změnu způsobu jejich financování, například jejich přímým napojením na státní rozpočet. Takový krok by však znamenal faktickou likvidaci jejich nezávislosti – médium financované přímo politiky u moci je pod jejich neustálým tlakem. Tento stav řadě politiků vyhovuje právě proto, že nezávislá veřejnoprávní média pravidelně poukazují na jejich pochybení a odhalují korupční kauzy. A řada z nich - například předseda sněmovny Tomio Okamura - cíleně média veřejné služby označuje za "média proti jeho zájmům a zájmům naší země a národa". Opak je pravdou, právě tento typ médií naopak slouží všem občanům bez ohledu na jejich politické přesvědčení tím, že poskytuje ověřené informace a vytváří prostor pro otevřenou celospolečenskou diskusi. Jakmile se však z médií veřejné služby stane jen nástroj v rukou vládní moci, ztrácí veřejnost jakoukoli zastání proti zneužívání síly ze strany státu.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) uvedl, že jde o běžné evropské řešení, což však neodpovídá realitě. Přímé napojení na státní rozpočet v Evropě standardem pro zajištění nezávislosti rozhodně není. Naopak řada zemí (např. Německo, Rakousko či Velká Británie) využívá koncesionářské poplatky či jiné mechanismy oddělené od státní kasy. Přímé financování z rozpočtu odborníci i mezinárodní organizace dlouhodobě kritizují jako značné riziko pro politické ovlivňování médií.

Interaktivní mapa

Jak se financují veřejnoprávní média v Evropě Stav k říjnu 2026. Najeďte na stát, klepnutím zobrazíte podrobnosti.

Tabulka všech 38 států, metodika a zdroje

Státy jsou zařazené podle toho, odkud jejich veřejnoprávní média dostávají většinu peněz. Riziko politického tlaku ukazuje, jak snadno mohou politici ovlivnit peníze i vedení média (kdo rozhoduje o rozpočtu, kdo jmenuje a odvolává ředitele). Vychází hlavně z evropského Media Pluralism Monitor 2026 (MPM, Evropský univerzitní institut), ze zákonů a odborných zdrojů. Částky v korunách jsou přibližné. Zpracovala redakce E-Bezpečí, říjen 2026.

Stát	Odkud jdou peníze	Riziko polit. tlaku	Podrobnosti
Albánie	Poplatek za domácnost	Vysoké riziko	RTSH – veřejnoprávní televize a rozhlas. Albánská RTSH dostává hlavně poplatek 100 leků měsíčně (asi 25 Kč), který se platí s fakturou za elektřinu. Tvoří víc než polovinu jejích peněz, zbytek doplácí stát a reklama. Radu RTSH volí parlament a rada volí ředitele.
Belgie	Rozpočet: víceletá dohoda	Nízké riziko	VRT (vlámská), RTBF (francouzská) – veřejnoprávní televize a rozhlas. Belgie má tři veřejnoprávní média podle jazyka. Peníze jim dávají vlády jednotlivých jazykových společenství na základě pětiletých smluv. Poplatek za televizi byl zrušen (ve Flandrech 2002, ve Valonsku 2018). Média mají i příjmy z reklamy. Kolik peněz média dostanou, je dané pětiletou smlouvou s vládou. Vlámská vláda ale VRT i tak v letech 2025–2026 opakovaně peníze krátila. Členy správních rad vybírají parlamenty a vlády jazykových společenství podle síly stran. Rada pak vybírá vedení. Vlámská vláda v září 2026 oznámila, že vlámské VRT dá ještě méně peněz. Šetřit musí i frankofonní RTBF.
Bosna a Hercegovina	Poplatek za televizi a rádio	Vysoké riziko	BHRT (celostátní), RTVFBiH a RTRS (regionální) – veřejnoprávní televize a rozhlas. Domácnosti s televizí platí 7,50 marky měsíčně (asi 95 Kč), většinou s fakturou za elektřinu. O rozdělení peněz mezi celostátní a regionální média se politici dlouho přou a celostátní televize je opakovaně na pokraji krachu. Vedení všech tří veřejnoprávních médií jmenují parlamenty. Spory mezi politiky blokují peníze i reformu.
Bulharsko	Rozpočet: každý rok rozhodují politici	Vysoké riziko	BNT (televize) a BNR (rozhlas). Televizi BNT a rozhlas BNR platí stát ze státního rozpočtu. Poplatek za televizi zákon sice předpokládal, ale nikdy se nezačal vybírat. Média mají i trochu reklamy. Kolik peněz média dostanou, rozhoduje každý rok vláda a parlament při schvalování státního rozpočtu. Žádná zákonná pojistka proti škrtům neexistuje. Ředitele volí mediální rada, jejíž členy vybírá parlament a prezident. Volba nového ředitele televize byla v roce 2025 zablokovaná.
Černá Hora	Rozpočet: podíl daný zákonem	Střední riziko	RTCG – veřejnoprávní televize a rozhlas. Černohorskou RTCG platí skoro celou stát ze státního rozpočtu: ze zákona dostává 0,3 % HDP. Poplatek se neplatí. Částka je daná zákonem jako podíl z HDP. Vláda chtěla v roce 2021 pravidlo změnit, po kritice Evropské vysílací unie (EBU) od toho upustila. Radu RTCG jmenuje parlament podle návrhů občanských, akademických a odborných organizací. Rada vybírá ředitele.
Česko	Poplatek za televizi a rádio	Střední riziko	Česká televize a Český rozhlas. Platí se poplatek za každou domácnost, která má televizi, rádio nebo od roku 2025 i chytrý telefon či počítač: 160 Kč měsíčně za ČT a 55 Kč za ČRo. Firmy platí podle počtu zaměstnanců. Radu ČT a Radu ČRo volí Poslanecká sněmovna (Radu ČRo i Senát), rady pak volí a mohou odvolat generální ředitele. Vláda v červnu 2026 schválila návrh, aby se poplatky zrušily a ČT a ČRo dostávaly peníze ze státního rozpočtu: pevně 7,8 mld. Kč ročně, asi o 15 % méně než teď. Návrh je v říjnu 2026 v prvním čtení ve Sněmovně a platit má od roku 2027. Senát doporučil poplatky zachovat.
Dánsko	Rozpočet: víceletá dohoda	Nízké riziko	DR – veřejnoprávní televize a rozhlas. Poplatek za televizi Dánsko zrušilo v letech 2019–2022. Od té doby dostává DR peníze ze státního rozpočtu. Stát lidem výpadek kompenzoval nižšími daněmi, ty peníze ale nejsou pro DR nijak vyhrazené. Kolik peněz DR dostane, se dohodnou politické strany na několik let dopředu. Stejná dohoda z roku 2018, která zrušila poplatek, zároveň DR vzala zhruba pětinu peněz. Předsedu a dva členy rady DR jmenuje ministr kultury, šest členů volí parlament a dva zaměstnanci. Rada vybírá ředitele.
Estonsko	Rozpočet: každý rok rozhodují politici	Nízké riziko	ERR – veřejnoprávní televize a rozhlas. Estonské veřejnoprávní médium ERR dostává peníze ze státního rozpočtu (na rok 2026 asi 43,5 mil. €) a nevysílá reklamu. Kolik peněz ERR dostane, zatím rozhoduje každý rok parlament při schvalování rozpočtu. Od roku 2027 se to má plánovat na čtyři roky, o výši ale dál rozhodnou politici. Radu ERR jmenuje parlament: po jednom zástupci každé strany a čtyři odborníky. Rada vybírá vedení. Vláda v říjnu 2026 schválila změnu zákona: od roku 2027 se má rozpočet ERR dohodnout vždy na čtyři roky dopředu.
Finsko	Zvláštní daň na média	Nízké riziko	Yle – veřejnoprávní televize a rozhlas. Od roku 2013 platí každý, kdo má příjem nad zhruba 15 000 € ročně, zvláštní daň na Yle: nejvýš 160 € za rok. Platí i firmy. Peníze jdou jen na Yle. Parlament ale v roce 2024 částku pro Yle snížil. Správní radu Yle volí parlament, většinou z poslanců. Ta vybírá vedení a vedení vybírá ředitele. V roce 2025 se pravidla upravila podle nového evropského zákona o svobodě médií.
Francie	Rozpočet: každý rok rozhodují politici	Střední riziko	France Télévisions (televize), Radio France (rozhlas) a další. Poplatek za televizi Francie zrušila v roce 2022. Média teď dostávají ze státního rozpočtu část vybrané DPH. Kolik to bude, ale každý rok schvaluje parlament. Hlavní televize má i reklamu. Peníze z DPH jsou pro média ze zákona vyhrazené, kolik jich ale bude, určí každý rok vláda a parlament. V letech 2025 i 2026 škrtali. Šéfy veřejnoprávní televize a rozhlasu jmenuje na pět let nezávislý mediální úřad, ne vláda. Rozpočet na rok 2026 veřejnoprávním médiím peníze dál krátí.
Chorvatsko	Poplatek za televizi a rádio	Vysoké riziko	HRT – veřejnoprávní televize a rozhlas. Každá domácnost, která má televizi, rádio nebo i mobil či počítač, platí 10,62 € měsíčně bez ohledu na počet přístrojů. Firmy platí za každý přístroj. HRT má i reklamu. Ředitele HRT jmenuje a odvolává parlament, takže o něm fakticky rozhoduje vládní většina.
Irsko	Poplatek za televizi a rádio	Střední riziko	RTÉ – veřejnoprávní televize a rozhlas. Domácnosti s televizí platí 160 € ročně. Hodně lidí ale neplatí, takže vláda přidává peníze ze státního rozpočtu: na roky 2025–2027 celkem 725 mil. €. RTÉ má i reklamu. Ministr jmenuje většinu rady RTÉ (10 z 12 členů) a vláda musí schválit nového ředitele. To se má změnit. Vláda poplatek zachovala a chce zlepšit jeho výběr. Návrhy na reformu zatím nezveřejnila.
Island	Zvláštní daň na média	Střední riziko	RÚV – veřejnoprávní televize a rozhlas. Každý, kdo má příjem nad určitou hranici, platí spolu s daní poplatek na rozhlas a televizi: v roce 2026 22 200 ISK ročně (asi 3 800 Kč). Islandská RÚV hodně vydělává i na reklamě. Výši poplatku i peníze pro RÚV schvaluje každý rok parlament. Radu RÚV volí hlavně parlament a rada jmenuje ředitele. Vláda v září 2026 navrhla omezit reklamu RÚV a o část příjmů z reklamy snížit peníze od státu.
Itálie	Poplatek za televizi a rádio	Vysoké riziko	RAI – veřejnoprávní televize a rozhlas. Domácnosti s televizí platí 90 € ročně. Od roku 2016 se poplatek automaticky připočítává k faktuře za elektřinu. RAI má hodně příjmů i z reklamy. Ze sedmi členů vedení RAI volí čtyři parlament a dva jmenuje vláda, mezi nimi generálního ředitele.
Kypr	Rozpočet: každý rok rozhodují politici	Vysoké riziko	CyBC – veřejnoprávní televize a rozhlas. Poplatek za televizi byl zrušen a kyperské veřejnoprávní médium platí skoro celé (asi 97 %) stát. Kolik peněz médium dostane, rozhoduje každý rok vláda a parlament. Na rok 2026 dostalo méně než v roce 2025 (37,5 mil. € místo 40,7 mil. €). Správní radu jmenuje vláda a nová vláda ji může do roka po nástupu odvolat. Rada pak jmenuje ředitele.
Litva	Rozpočet: podíl daný zákonem	Střední riziko	LRT – veřejnoprávní televize a rozhlas. LRT dostávala ze zákona pevné procento z daní (z daně z příjmu a ze spotřebních daní), takže jí politici nemohli peníze jen tak vzít. V roce 2025 ale parlament zákon změnil a rozpočet LRT zmrazil. Peníze byly dané zákonem jako podíl z daní. Parlament ale v roce 2025 zákon změnil, rozpočet zmrazil a podíl od roku 2029 snížil. Evropský parlament i Benátská komise to kritizovaly jako možný politický nátlak. Ředitele volí a odvolává rada LRT, kterou jmenuje prezident, parlament (včetně opozice) a občanské a odborné organizace. Vládní koalice v roce 2025 navrhla, aby šlo ředitele snáz odvolat. Rozpočet LRT zůstane stejný do roku 2029, pak se podíl z daní sníží.
Lotyšsko	Rozpočet: každý rok rozhodují politici	Nízké riziko	LSM – veřejnoprávní televize a rozhlas (sloučené v roce 2025). Lotyšská veřejnoprávní televize a rozhlas se v roce 2025 sloučily do jednoho média, LSM. Peníze dostává ze státního rozpočtu (na rok 2026 61 mil. €) a od roku 2021 nesmí vysílat reklamu. Kolik peněz LSM dostane, rozhoduje každý rok parlament. Zákon ale zakazuje dát méně než v předchozím roce, pokud se nekrátí celý rozpočet. Radu pro veřejnoprávní média volí parlament a ta jmenuje vedení LSM.
Lucembursko	Rozpočet: víceletá dohoda	Nízké riziko	Radio 100,7 (veřejnoprávní rozhlas) a RTL (soukromá televize s veřejnou službou). Lucembursko nemá klasickou veřejnoprávní televizi. Veřejnoprávní Radio 100,7 platí celé stát a nemá reklamu. Soukromá televize RTL dostává od státu peníze za to, že vysílá i veřejnou službu. Peníze pro rozhlas jsou dané smlouvou se státem na roky 2023–2030. Radu rozhlasu jmenuje vláda.
Maďarsko	Rozpočet: každý rok rozhodují politici	Vysoké riziko	MTVA – veřejnoprávní televize, rozhlas a tisková agentura (od 2026 se přeměňuje). Poplatek za televizi Maďarsko zrušilo v roce 2002. Veřejnoprávní média platí stát ze státního rozpočtu, v roce 2025 to bylo 165,6 mld. forintů (asi 10 mld. Kč). Zákon dává jen hrubý rámec, vláda médiím každý rok přidávala další peníze podle svého. Nová vláda v roce 2026 nařídila kontrolu hospodaření. Do roku 2026 vybírala vedení rada ovládaná vládní stranou Fidesz. Nová rada má mít tři vládní, tři opoziční a tři odborné zástupce a vedení se má vybírat ve výběrových řízeních. Nová vláda Pétera Magyara v červnu 2026 prosadila mediální reformu: ruší dosavadní mediální úřad a zřizuje novou nezávislou radu veřejnoprávních médií. Peníze ale půjdou dál ze státního rozpočtu.
Malta	Rozpočet: víceletá dohoda	Vysoké riziko	PBS – veřejnoprávní televize a rozhlas. Maltská PBS dostává peníze od státu podle smlouvy na roky 2024–2029 a k tomu vydělává na reklamě. Poplatek za televizi se neplatí. Kolik peněz PBS dostane, je dané smlouvou s vládou na několik let. Nezávislý orgán, který by na to dohlížel, neexistuje. Radu PBS jmenuje přímo ministr, a to bez veřejné kontroly.
Moldavsko	Rozpočet: každý rok rozhodují politici	Střední riziko	Teleradio-Moldova – veřejnoprávní televize a rozhlas. Moldavskou veřejnoprávní televizi a rozhlas platí hlavně stát, ze státního rozpočtu jde asi 88 % jejích peněz. Poplatek se neplatí. Kolik peněz média dostanou, rozhoduje každý rok parlament při schvalování rozpočtu. Radu volí parlament po veřejném výběrovém řízení a rada vybírá ředitele.
Německo	Poplatek za domácnost	Nízké riziko	ARD a ZDF (televize a rozhlas), Deutschlandradio. Od roku 2013 platí každá domácnost a firma 18,36 € měsíčně, i když nemá televizi. O tom, kolik médiím stačí, rozhoduje nezávislá komise odborníků (KEF), ne politici. Ředitele volí rady složené ze zástupců společnosti, např. církví, odborů, spolků. Politici a stát v nich smí mít nejvýš třetinu míst, nařídil to Ústavní soud v roce 2014. Komise doporučila zvýšit poplatek na 18,64 € od roku 2027. Musí s tím souhlasit všech 16 spolkových zemí. Dřívější zvýšení některé země odmítly a média se kvůli tomu obrátila na Ústavní soud, rozsudek se čeká.
Nizozemsko	Rozpočet: podíl daný zákonem	Nízké riziko	NPO – veřejnoprávní televize a rozhlas. Poplatek za televizi Nizozemsko zrušilo v roce 2000. Veřejnoprávní média dostávají peníze ze státního rozpočtu a vydělávají i na reklamě. Zákon říká, že se rozpočet každý rok zvyšuje podle inflace. Vlády ale v letech 2024–2026 změnou zákona schválily velké škrty, nová vláda je pak trochu zmírnila. Dozorčí radu jmenuje ministr kultury, ta vybírá vedení. Pořady připravují sdružení s vlastními členy. Probíhá velká reforma veřejnoprávního vysílání a vláda plánuje škrty.
Norsko	Rozpočet: víceletá dohoda	Střední riziko	NRK – veřejnoprávní televize a rozhlas. Poplatek za televizi Norsko zrušilo v roce 2020. Od té doby dostává NRK peníze ze státního rozpočtu, tedy z běžných daní, které nejsou pro NRK nijak vyhrazené. NRK nevysílá reklamu. Kolik peněz NRK dostane, schvaluje každý rok parlament. Vláda slíbila zvyšovat je na roky 2024–2026 podle růstu mezd a cen, slib ale není daný zákonem. Jediným vlastníkem NRK je stát, za který jedná ministr kultury. Ten jmenuje radu NRK a rada vybírá ředitele.
Polsko	Rozpočet: každý rok rozhodují politici	Vysoké riziko	TVP (televize) a Polskie Radio (rozhlas). Za televizi se formálně platí 30,50 zł měsíčně, většina lidí ale neplatí. Od let 2017–2018 proto média platí hlavně stát ze státního rozpočtu. Televize TVP má i reklamu. Kolik peněz média dostanou, rozhoduje každý rok vláda a parlament. Zákonné minimum ani nezávislá komise neexistuje. Vedení televize a rozhlasu jmenují úřady, ve kterých sedí lidé navržení politiky. V prosinci 2023 převzal kontrolu ministr kultury. Vláda navrhuje od roku 2027 poplatek zrušit a dávat médiím ze státního rozpočtu nejméně 2,5 mld. zł ročně (asi 14 mld. Kč). Ministerstvo financí nesouhlasí a návrh zatím nešel do parlamentu.
Portugalsko	Poplatek za domácnost	Nízké riziko	RTP – veřejnoprávní televize a rozhlas. Domácnosti i firmy platí 2,85 € měsíčně (plus DPH) s fakturou za elektřinu, i když nemají televizi. Hlavní kanál RTP má i trochu reklamy. Vedení RTP vybírá nezávislá rada, vláda do ní jmenuje jen část členů a vedení přímo nevybírá.
Rakousko	Poplatek za domácnost	Střední riziko	ORF – veřejnoprávní televize a rozhlas. Od roku 2024 platí každá domácnost 15,30 € měsíčně, i když nemá televizi ani rádio. Dřív se platilo jen za vlastněný přijímač. ORF vydělává i na reklamě. Šéfa ORF volí rada, do které posílají své lidi vláda, spolkové země a politické strany. Ústavní soud v roce 2023 nařídil vliv vlády omezit a zákon z roku 2025 počet vládních zástupců snížil. Vláda se podle tisku dohodla, že poplatek zůstane stejný až do roku 2029.
Rumunsko	Rozpočet: každý rok rozhodují politici	Vysoké riziko	TVR (televize) a Radio România (rozhlas). Poplatek za televizi a rozhlas Rumunsko zrušilo v roce 2017. Od té doby platí veřejnoprávní televizi i rozhlas stát ze státního rozpočtu, média mají i reklamu. Kolik peněz média dostanou, rozhoduje každý rok parlament při schvalování rozpočtu. Žádné zákonné pravidlo neexistuje. Vedení televize i rozhlasu vybírá parlament podle návrhů stran. Může ho snadno odvolat tím, že neschválí výroční zprávu.
Řecko	Poplatek za domácnost	Vysoké riziko	ERT – veřejnoprávní televize a rozhlas. Řeckou ERT platí hlavně poplatek 3 € měsíčně, který se připočítává ke každé faktuře za elektřinu, ať má člověk televizi, nebo ne. ERT má i reklamu. Vedení ERT jmenuje vláda a médium spadá pod úřad premiéra.
Severní Makedonie	Rozpočet: podíl daný zákonem	Střední riziko	MRT – veřejnoprávní televize a rozhlas. Poplatek za televizi Severní Makedonie zrušila v roce 2017. Od té doby platí veřejnoprávní média stát: podle zákona z roku 2023 jim má jít 1 % vybraných daní. Vlády ale opakovaně daly méně, než měly. Zákon určuje, že na veřejnoprávní vysílání jde 1 % daní. Vlády to ale nedodržují: za roky 2018–2023 médiím podle mediálního úřadu chybí asi 2,8 mld. denárů a podle Evropské komise je pod zákonem i rozpočet na rok 2026. Radu MRT volí parlament dvoutřetinovou většinou, takže je potřeba dohoda i s opozicí. Rada vybírá vedení. Vláda v roce 2026 navrhla dohodnout peníze vždy na pět let dopředu. Návrh je v parlamentu.
Slovensko	Rozpočet: podíl daný zákonem	Vysoké riziko	STVR – Slovenská televízia a rozhlas. Slovensko zrušilo poplatky za televizi a rozhlas v roce 2023. STVR teď dostává ze státního rozpočtu peníze podle zákona, nejméně 0,12 % HDP. Původně to mělo být 0,17 %, vláda to ještě v roce 2023 snížila. Částka je daná zákonem jako podíl z HDP, takže ji vláda nemůže jen tak snížit v rozpočtu. Vládní většina ale může změnit zákon, a už to jednou udělala. Radu STVR volí parlament, část členů navrhuje ministerstvo kultury. Rada volí ředitele. Zákon z roku 2024 předčasně odvolal předchozí vedení.
Slovinsko	Poplatek za televizi a rádio	Střední riziko	RTV Slovenija – veřejnoprávní televize a rozhlas. Domácnosti s televizí nebo rádiem platí 14,02 € měsíčně, od roku 2025 poprvé po 13 letech víc. RTV Slovenija má i reklamu. Rady RTV Slovenija od roku 2022 jmenují hlavně zaměstnanci a občanské a odborné organizace, ne parlament. Ředitele volí rada. Vláda chce poplatek zrušit. V poradním referendu v říjnu 2026 se ale těsná většina (50,07 %) vyslovila pro jeho zachování. Výsledek vládu nezavazuje.
Spojené království	Poplatek za televizi a rádio	Střední riziko	BBC – veřejnoprávní televize a rozhlas. Domácnosti, které sledují živé vysílání nebo BBC přes internet (iPlayer), platí 180 £ ročně (asi 5 300 Kč). Předsedu BBC formálně jmenuje král, ve skutečnosti ho vybírá vláda. Generálního ředitele vybírá rada BBC. Výši poplatku určuje vláda. Pravidla BBC platí do roku 2027. Vláda od prosince 2025 jedná o nových, i o tom, jak se bude BBC platit (třeba poplatek za domácnost nebo předplatné).
Srbsko	Poplatek za domácnost	Vysoké riziko	RTS (celostátní) a RTV (Vojvodina) – veřejnoprávní televize a rozhlas. Od roku 2016 se platí 349 dinárů měsíčně (asi 75 Kč) s fakturou za elektřinu v domácnosti, i když člověk nemá televizi. Média dostávají i peníze ze státního rozpočtu a z reklamy. Radu veřejnoprávní televize jmenuje mediální úřad, jehož členy volí parlament. Rada vybírá ředitele. Návrh zákona z roku 2026 chce poplatek zvyšovat podle inflace a peníze ze státního rozpočtu prodloužit do konce roku 2027.
Španělsko	Kombinace zdrojů	Střední riziko	RTVE – veřejnoprávní televize a rozhlas. Španělská RTVE od roku 2010 nemá reklamu a lidé neplatí žádný poplatek. Peníze dostává ze zákonem vyhrazeného podílu z poplatků, které platí firmy za vysílací frekvence (480 mil. € ročně), od televizních firem a ze státního rozpočtu. Největší část peněz je daná zákonem. Doplatek ze státního rozpočtu ale schvaluje každý rok parlament a smlouva o úkolech RTVE nebyla přes 15 let obnovena. Radu RTVE a jejího předsedu volí parlament. Od roku 2024 k tomu stačí prostá většina, dřív byla potřeba široká shoda.
Švédsko	Zvláštní daň na média	Nízké riziko	SVT (televize), Sveriges Radio (rozhlas) a UR (vzdělávací). Od roku 2019 platí každý dospělý s příjmem zvláštní poplatek na veřejnoprávní média spolu s daní z příjmu, nejvýš 1 184 SEK ročně (asi 2 600 Kč). Peníze jdou na zvláštní účet jen pro média. Reklamu nevysílají. Vedení médií jmenuje nadace, jejíž radu jmenuje vláda podle návrhů parlamentních stran. Nadace tak drží média stranou od vlády.
Švýcarsko	Poplatek za domácnost	Nízké riziko	SRG SSR – veřejnoprávní televize a rozhlas. Od roku 2019 platí každá domácnost 335 CHF ročně (asi 9 000 Kč), i když nemá televizi. Firmy platí podle obratu. Voliči v březnu 2026 v referendu odmítli snížit poplatek na 200 CHF (62 % proti). SRG je samostatný spolek, vláda jmenuje jen menšinu jeho rady. Ředitele volí rada. Vláda poplatek i tak sníží: v roce 2027 na 312 CHF a od roku 2029 na 300 CHF.
Ukrajina	Rozpočet: každý rok rozhodují politici	Střední riziko	Suspilne – ukrajinská veřejnoprávní televize a rozhlas. Ukrajinské Suspilne platí stát ze státního rozpočtu. Na rok 2026 dostává asi 2,47 mld. hřiven, méně, než podle svých slov potřebuje. Reklama tvoří jen malou část. Zákon sice určuje minimum, které musí Suspilne dostat, ale vláda může dát méně „podle možností rozpočtu“. Plnou zákonnou částku Suspilne nedostalo od roku 2017 a v roce 2018 přišlo o polovinu peněz. Dozorčí radu tvoří zástupci občanské společnosti a parlamentních stran, rada vybírá vedení.

Podkopávání a postupná likvidace veřejnoprávních médií představují přímé ohrožení samotné demokracie. Varovné příklady vidíme v zahraničí, například na Slovensku nebo v Maďarsku, kde politické zásahy vedly k oslabení či ovládnutí nezávislé žurnalistiky, což mělo devastační dopady na otevřenost celé společnosti.

Svobodná společnost se neobejde bez médií, která slouží veřejnosti, nikoli politickým či ekonomickým zájmovým skupinám. Plně proto podporuji zachování a ochranu jejich plné nezávislosti.

Použité zdroje

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/poplatek-uz-postrada-logiku-hajil-se-klempir-chcete-zestatnit-media-vmetla-opozice/

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-ct-pracuje-proti-zajmum-zeme-a-naroda-rekl-okamura-40604676