Podezřelé obraty v online komunikaci, u kterých by děti měly zpozornět

Na internetu může nebezpečná komunikace začít docela obyčejně. Někdo si dítě přidá do přátel, zajímá se o jeho den a postupně si získává jeho důvěru a povídá si s ním o každodenních zážitcích. Teprve později přijdou osobní otázky, požadavky na utajování nebo přemlouvání k zapnutí kamery. A třeba i něco horšího. V dnešním textu se podíváme na několik obratů, na které je třeba dát si v komunikaci pozor a se kterými se mohou v online světě setkat děti - a třeba i to vaše. Všechny obraty pocházejí z reálných případů.

„Ahoj, já jsem si tě omylem přidala do přátel. Něco jsem hledala a omylem si tě přidala.“

Zdánlivý omyl může sloužit jako záminka k navázání kontaktu. Druhá osoba nemusí vysvětlovat, proč dítě oslovila a odkud ho zná. Vypadá to jako náhoda, ze které se může vyvinout třeba nové přátelství. Dítě tak může pokračovat v rozhovoru s někým, koho by si jinak mezi přátele nepřidalo.

Zpráva napsaná v ženském rodě přitom nedokazuje, že ji poslala dívka. Ani fotografie a věk uvedený na profilu nemusí odpovídat skutečnosti.

Tato věta se objevila v jednom z případů, kdy pachatel maskovaný za profilem 13leté dívky tuto větu posílal desítkám dětí a čekal, které z nich na jeho zprávu zareagují.

„S tebou si můžu říkat všechno, i takové ty holčičí věci.“

Varováním je už samotný způsob vyjadřování. Děti mezi sebou obrat „holčičí věci“ běžně nepoužívají. Taková formulace může prozrazovat dospělého, který se vydává za dívku a snaží se napodobit komunikaci dětí. Zároveň vytváří dojem důvěrného přátelství, aby mohl rozhovor postupně převést k intimním tématům. Samotná věta ještě falešnou identitu nedokazuje, je ale důvodem ke zvýšené opatrnosti.

Současně může jít o pokus vytvořit důvěrnou atmosféru a otevřít cestu k intimním otázkám. Dítě by mělo zpozornět zejména tehdy, když se k nepřirozenému vyjadřování přidává vyptávání na tělo, sexuální zkušenosti nebo žádosti o fotografie.

I tento obrat pochází z reálného případu spojeného se sextingem a online vydíráním a opět ho psal vyděrač maskovaný za kamarádku z internetu.

„Zůstane to mezi námi, neříkej to mamce ani taťkovi, nepochopili by to.“

Tady už by mělo zaznít výrazné varování. Druhá osoba se může snažit zabránit tomu, aby se o komunikaci dozvěděl někdo, kdo by dítě dokázal chránit. Rodiče předem vykresluje jako lidi, kteří vztahu nerozumějí, zatímco sebe staví do role jediného člověka, kterému lze důvěřovat.

Dítě pak může mít pocit, že svěřením poruší slib nebo zradí kamaráda. Takové utajování je zvlášť nebezpečné, pokud se týká intimních zpráv, fotografií, videohovorů nebo plánované schůzky.

Mimochodem jde o jednu z technik, která je součástí tzv. manipulace v rámci kybergroomingu, konkrétně o techniku izolace dítěte od jeho okolí.

„Ukaž se mi na kameře – taky se ti ukážu, ale nefunguje mi zvuk. Ale uvidíš mě, víš co, zamávám ti.“

Příslib „taky se ti ukážu“ může vytvořit dojem férové výměny. Dítě získá pocit, že když druhého uvidí, může bezpečně zapnout vlastní kameru. Jenže obraz na displeji nemusí být živým přenosem člověka, který si s ním píše.

Při podvodu označovaném jako webcam trolling může útočník místo svého obrazu pouštět předem připravený realistický videozáznam. Výmluva na nefunkční zvuk vysvětluje, proč osoba ve videu nemluví. Také zamávání může být součástí nahrávky: útočník ho předem ohlásí a potom pustí odpovídající záběr.

Na tento podvod může navázat webcam blackmailing, tedy vydírání pomocí záznamu z webkamery. Útočník dítě přiměje k intimnímu jednání, nahraje ho a pak vyhrožuje zveřejněním nebo rozesláním záznamu, pokud dítě nepošle peníze, další materiály nebo nesplní jiné požadavky. Samotný hovor bez zvuku ještě vydíráním není, ale může být součástí přípravy tohoto útoku. Ani obraz a zamávání samy o sobě spolehlivě nepotvrzují totožnost druhého člověka.

„Jestli mi nepošleš nudesku, ublížím tvým rodičům.”

Tento typ zprávy představuje přímé zastrašování a vydírání. Útočník se snaží vyvolat v dítěti silný strach o život a zdraví nejbližších, čímž ho paralyzuje a nutí k rychlému jednání bez přemýšlení. Je důležité myslet na to, že takové vyhrůžky bývají prázdné a útočník staví výhradně na psychologickém tlaku.

Dítě by na podobné zprávy nemělo přistupovat, nic posílat a okamžitě se svěřit dospělému. Vyhrožování je trestný čin a je nutné komunikaci ihned zastavit, uložit si důkazy (snímky obrazovky) a obrátit se na Policii ČR nebo odborné poradenské linky.

„Přesuneme se na jinou aplikaci, třeba na WhatsApp, tady to není bezpečné.“

Snaha přesunout komunikaci z veřejnější nebo lépe moderované platformy (např. komentáře na sociálních sítích, herní chaty) do soukromého či šifrovaného prostředí (WhatsApp, Messenger, Telegram či Snapchat) je typickým znakem online groomingu (kybergroomingu), sextortion a dalších rizikových jevů. Útočník se tím snaží získat nad dítětem větší kontrolu a vytvořit uzavřený a soukromý prostor bez dohledu rodičů, moderátorů či jiných uživatelů.

Soukromé aplikace s end-to-end šifrováním nebo funkcí zpráv, co po čase zmizí (typicky Snapchat), navíc útočníkům usnadňují zahlazování stop a ztěžují následné dokazování nebezpečného jednání. Výmluva na to, že původní platforma „není bezpečná“ nebo že tam „stále někdo ruší“, slouží jako manipulativní záminka k izolování oběti a navázání důvěrnějšího chování.

Kromě výše uvedených příkladů se v nebezpečné komunikaci často objevují i další manipulativní fráze:

• „Pošli mi fotku, já ji nikomu neukážu, přísahám.“ Vytváří falešný pocit bezpečí a důvěry. Opak ale bývá pravdou.
• „Když mi nepomůžeš/nepošleš fotku, tak se zraním nebo si ublížím.“ Citové vydírání a vzbuzování pocitu viny.
• „Pošli mi nejdřív fotku ty, ať vím, že nejsi fejkový profil.“ Přenesení odpovědnosti a manipulace k získání citlivého obsahu.

Doporučení pro rodiče: Jak s dětmi mluvit a vést je k otevřené komunikaci

Základem prevence je otevřený vztah založený na důvěře, nikoli na zákazech a trestech. Proberte s dětmi výše uvedené příklady a vysvětlete jim, že manipulace v online prostředí bývá velmi nenápadná. Ujistěte je, že se na vás mohou kdykoli obrátit, i kdyby udělaly chybu nebo poslaly něco, čeho litují. Pokud děti vědí, že za nimi stojíte a nebudete je ihned trestat odebráním telefonu či počítače, nebudou mít strach se vám svěřit v momentě, kdy se dostanou do úzkých.