Články
Abeceda médií (videa)
Dezinformace, masinformace a malinformace
Náš výzkum
Dezinformace a jejich negativní účinky
Tiskoviny
Jak si ověřit informace na internetu?
Fake news - nepravdivé informace
Poznáš hoax?
Související texty
Ježek, který si na bodlinkách nosí jablíčka či hruštičky, aby měl co jíst. Drtivá většina z nás se s tímto vyobrazením ježka setkala, obrázky ježka s jablíčkem kreslíme od mateřské školy, ježka s jablíčkem vystřihujeme z papíru, vytváříme o něm básničky a písničky, ježek s jablíčky na ostnech nám okupuje také čítanky a slabikáře. Jak je to ale s ježkem ve skutečnosti?
V našem předcházejícím textu jsme se zaměřili na základní přehled technik, které se využívají k ovlivňování čtenářů v online prostředí, s úspěchem se však dají využít (a také se využívají) i mimo internetový prostor. Technika, kterou si dnes popíšeme, se velmi často používala v dobách minulých (např. k propagandě v období světových válek a komunismu). K ovlivňování čtenářů, diváků či přímo voličů se používá i v současnosti. Tato technika se nazývá flag-waving (mávání vlajkou).
Takřka v přímém přenosu mohli pravidelní uživatelé Facebooku vidět vznik dezinformace (chcete-li fake news či hoaxu), která se velmi rychle rozšířila internetem a vyvolala vlnu nenávistných projevů (hate speech). Terčem útoku se tentokrát stal Marek Wollner, moderátor pořadu Reportéři ČT, a jeho kolegyně Nora Fridrichová. Tvůrcem samotné dezinformační zprávy byl pak Tomio Okamura (či administrátor jeho oficiálního profilu).
V online prostředí je velmi snadné šířit nepravdivé informace, pravdivé informace záměrně zkreslovat, případně promíchávat pravdu a lež. Proto je dobré umět rozpoznat, zda autoři příspěvků skutečně nabízejí čtenářům a komentujícím ověřená fakta opřená o jasné důkazy a zdroje, nebo se snaží prostřednictvím manipulativních technik spíš ovlivnit ve svůj prospěch názory a postoje čtenářů a přimět je k nepřiměřené reakci - třeba verbální agresi, výhrůžkám apod. Proto vám dnes přinášíme základní přehled technik propagandy, které se (nejenom) v online prostředí k ovlivňování čtenářů využívají.
Volby do Evropského parlamentu opět doprovázejí mýty a dezinformace, které začínají prostupovat sociálními sítěmi. Dezinformace a polopravdy spojené s členstvím ČR v EU jsou aktivně šířeny představiteli různých politických stran a uskupení, stejně jako jejich příznivci. V dnešním textu se zaměříme na nejčastější mýty, které o Evropské unii panují a které jsou v těchto dnech opět aktivně v prostředí sociálních sítí sdíleny a rozšiřovány.
Nejčtenější v kategorii
Oblíbené štítky
Partneři a spolupracující insitutuce
Generální partner projektu E-Bezpečí
Další partneři a spolupracující instituce
Portál E-Bezpečí provozuje Centrum prevence rizikové virtuální komunikace,
Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci (c) 2008-2022
ISSN: 2571-1679. Název: E-Bezpečí
Databáze textů E-Bezpečí (volume, issue)
E-Bezpečí je ochrannou známkou chráněnou Úřadem průmyslového vlastnictví.
www.prvok.upol.cz | www.digidoupe.cz
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License.