fbpx

Home Pohledem vědy Více než polovina českých dětí mladších 13 let používá služby, které jsou pro ně nevhodné

Podpořte nás

Podpořte naše aktivity a pomozte dětem a dospělým v nouzi. Již 15 let pomáháme dětem a dospělým řešit jejich problémy na internetu. Zapojte se i vy! Každá pomoc se počítá! Stačí kliknout na tlačítko DONATE.

Remove


mini socnetVíce než polovina českých dětí mladších 13 let (reprezentativní vzorek 10-12 let) používá služby, které jsou pro ně nevhodné a rizikové. Vyplývá to z nového výzkumu České děti v kybersvětě, který byl realizován Univerzitou Palackého v Olomouci a společností O2 Czech Republic. Do výzkumu, který probíhal od února do května letošního roku, se zapojilo 27 177 dětí ve věku 7-17 let ze všech krajů ČR (průměrný věk 13 let).

Děti v tomto věku (7-12 let) nejčastěji využívají sociální sítě a instant messengery různého druhu (51,75 %), těsně následované serverem YouTube (41,10 %). Na třetím místě – a to je velmi pozitivní, nalezneme používání různých vzdělávacích zdrojů (Wikipedie apod.), které využívá téměř 30 % dětí ve věku 7-12 let. U dětí jsou populární také stránky s herní tématikou, úložiště souborů a další online služby.

Jak již bylo řečeno, více než polovina dětí ve věku 7-12 let používá sociální sítě a různé druhy messengerů, přičemž dominuje stále ještě Facebook (přestože počet jeho dětských uživatelů klesá), těsně následovaný Instagramem a Snapchatem. Novinkou je nárůst dětských uživatelů služby TikTok, jejíž rizika jsme si podrobně vysvětlovali v dřívějších textech. Tu využívá více než čtvrtina českých dětí (28,48 %). Na dalších místech mimochodem nalezneme také aplikaci Tellonym, jehož aktivní používání potvrdilo 13,14 % českých dětí.

Pokud se zaměříme na věkové rozložení uživatelů těchto socnetů, zjistíme zajímavé rozdíly - zatímco Facebook, Snapchat i Instagram začínají děti aktivně používat kolem věku 12-14 let, TikTok cílí na podstatně mladší děti - již ve věku 10-11 let. Od 13. roku věku pak počet uživatelů TikToku strmě padá dolů, zatímco u ostatních srovnatelných služeb ještě 2 následující roky roste.

 Věkové rozložení dětských uživatelů (7-12 let) u dominantních sociálních sítí

tellonym vs socnet

Zdroj: Výzkum České děti v kybersvětě 2019

Všechny výše uvedené služby mají definován věkový limit pro užívání 13 let (s drobnými regionálními odchylkami), přesto jen z našeho souboru tyto služby využívá přes 6000 dětí (51 % výzkumného souboru), které daný věkový limit nesplňují. Studie České děti v kybersvětě neposkytuje informace o tom, zda o využívání dané služby vědí rodiče dítěte, podíváme-li se ovšem na naše starší studie Sexting a rizikové seznamování českých dětí v kyberprostoru (2017) či České děti a Facebook (2015) zjistíme, že u obou studií rodiče  většiny dětí potvrdili, že vědí o tom, že má jejich dítě účet na dané síti či službě, přestože nesplňuje věkový limit. V této souvislosti se pak zdají úsměvné snahy zvyšovat hranice pro vstup do sociálních sítí, které k úbytku jejich dětských uživatelů nepovedou (viz komentář např. zde).

51procent

Co tedy dělat, abychom na jedné straně zajistili bezpečí dítěte a na straně druhé dali dítěti dostatek prostoru pro budování jeho online identity? Na prvním místě je třeba říci, že moderní technologie jsou pouhé nástroje a jako takové mají svá pozitiva, negativa a také chyby. Moderní technologie včetně sociálních sítí a messengerů mohou být využity pozitivně (např. ke komunikaci, navazování přátelství a partnerských vztahů, vzdělávání, zábavě, seberealizaci...), ale také negativně (k útoku na dítě, sexuálním zneužití, dehonestování apod.). K víceméně technickým chybám pak patří četné úniky osobních údajů a citlivých materiálů z prostředí sociálních sítí, které jsou způsobeny např. nedostatečným zabezpečením (např. uchováváním hesel k účtům v nezašifrované podobě, špatně nastavenými právy k získávání dat z účtů apod.), ale také lidskými chybami.

Zákaz technologie v zásadě problém s online bezpečností neřeší - pokud dítěti zakážeme používání konkrétní služby, kterou chce aktivně využívat, s vysokou pravděpodobností se k dané službě dostane za zády rodiče - mimo jeho kontrolu. Problémem je také tlak sociální skupiny vrstevníků - děti často chtějí používat technologie právě proto, že nechtějí být ve srovnání se svými spolužáky v izolaci. Chtějí být in, chtějí být uvnitř skupiny, chtějí mít kamarády a přátele, chtějí se podílet na online aktivitách svých spolužáků.

Řešením problému je tedy především aktivní rodič (a později také škola). Rodič je v oblasti prevence rizikové chování na internetu centrálním a nejdůležitějším prvkem, má totiž možnost pozitivním způsobem ovlivnit a korigovat aktivity dítěte ve velmi nízkém věku. Podle výsledků studie Rodič a rodičovství v digitální éře (2018) přes 80 procent rodičů odpovědělo, že vědí, jaké informace na internetu jejich dítě vyhledává a jaké webové stránky navštěvuje. A téměř polovina rodičů pak dětem přístup k závadnému obsahu omezuje (především sexuálně laděný obsah, násilný či odpudivý obsah, nenávistný či urážlivý obsah apod). Základním nástrojem prevence v rodině je pak dle výsledků výzkumu především ústní dohoda rodiče a dítěte (což ne vždy funguje, zejména pokud rodič nekontroluje, zda je dohoda skutečně dodržována).

Pozitivní informací je, že ačkoli se rodič v online světě dětí často neorientuje a nemá přehled o jednotlivých nástrojích, které jeho dítě používá, má aktivní zájem o to zajistit bezpečí dítěte v kyberprostoru. Přes 75 % rodičů s dětmi nějakým způsobem oblast online bezpečnosti řeší, mezi klíčovými tématy pak rodiče uvádějí především online komunikaci s neznámými lidmi a online seznamování, ochranu osobních údajů a také agresi na internetu. V současnosti existuje pro rodiče dostatek specializovaných internetových stránek, publikací (i v tištěné podobě), filmů a dalších materiálů, existuje celá řada bezplatných vzdělávacích programů cílených právě na osvětu rodičů v oblasti online bezpečnosti apod. Řada programů pak probíhá např. v součinnosti se základními školami, vzdělávací akce probíhají např. jako součást třídních schůzek či jiných školních akcí (např. projektových dnů).

Pro zajištění bezpečnosti dětí v online prostředí je tedy nejdůležitější především aktivní zájem rodiče, touha poznávat online svět dítěte, nechat se do něj alespoň na chvíli vtáhnout a pochopit jej (nebo se o to alespoň snažit).

Pro E-Bezpečí
Kamil Kopecký

 

Jak citovat tento text:
KOPECKÝ, Kamil. Více než polovina českých dětí mladších 13 let používá služby, které jsou pro ně nevhodné. E-Bezpečí, roč. 4, č. 1, s. 110-114. Olomouc: Univerzita Palackého, 2019. ISSN 2571-1679. Dostupné z: https://www.e-bezpeci.cz/index.php?view=article&id=1568


Ocenění projektu E-Bezpečí

pohar
KYBER Cena 2023
(1. místo)
pohar
Nejlepší projekt prevence kriminality na místní úrovni 2023
(1. místo)
pohar
Evropská cena prevence kriminality 2015
(1. místo)

Partneři a spolupracující instituce

 

Generální partner projektu E-Bezpečí

logo o2

Další partneři a spolupracující instituce

 logo nadaceo2logo googlelogo msmtlogo mvcrlogo olomouclogo olomouckykrajlogo ostravalogo hoaxlogo policielogo rozhlaslogo linkabezpecilogo microsoft bwlogo czniclogo nukiblogo podanerucelogo googleovachamp_logo.png

 

We use cookies

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.