fbpx

Home Pohledem vědy Výzkumníci z E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci zjišťovali, jak rozumí čeští učitelé médiím

Remove


1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 5.00 (1 Vote)

mini_ceskyucitelvesvetemedii.pngVětšina učitelů základních a středních škol považuje mediální výchovu žáků za důležitou. Zároveň ale drtivá část pedagogů sama neprošla žádným mediálním kurzem a nepovažují za nutné mít mediální výchovu jako samostatný předmět. Tato zjištění přináší unikátní výzkum Český učitel ve světě médií, který uskutečnila Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci společně se společností O2. Výzkum se konal od února do června 2021 mezi více než dvěma tisíci českých učitelů.

 

Výzkumníky zajímalo, jak se učitelé základních a středních škol staví k mediální výchově, jak konzumují informace, jakým zdrojům důvěřují, z jakých informačních zdrojů čerpají pro výuku a jak jsou schopni rozpoznat dnes již tradiční témata dezinformací.

Pohled učitelů na potřebu zařazení mediální výchovy do výuky je poměrně kladný. Většina pedagogů (91 %) souhlasí s tvrzením, že je mediální výchova důležitá. „Učitelé se shodují, že v současné době je mediální výchova důležitá, nicméně zároveň ve většině odmítají, že by se měla časová dotace na mediální výchovu zvýšit na úkor jiných předmětů,“ říká Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „Z našeho výzkumu vyšlo zjištění, že dobrá polovina pedagogů neučí mediální výchovu vůbec a ta druhá polovina jen průřezově v ostatních předmětech, mediální výchovu jako samostatný předmět vyučují pouze  procenta učitelů z našeho průzkumu,“ dodává Kopecký.

Zatímco tištěné učebnice jsou stále hlavním médiem fungujícím jako zdroj pro výuku (88 %), online zdroje informací, jako jsou YouTube (86 %), Wikipedia (71 %) či ostatní online platformy se na ně dotahují. Zejména veřejná video platforma YouTube je v opravdu těsném závěsu. I toto zjištění je argumentem, že práce se zdroji nabývá na důležitosti.

Učitel jako inspirace

Zásadní vliv na to, jak pedagogové předávají své znalosti o mediálním světě studentům, mají jejich osobní zvyky a konzumovaná média. Nejvíce pravidelně čteným periodikem je MF Dnes u tištěných novin (14 %), mezi online zdroji dominuje jeho internetová mutace iDnes (40 %). Druhým ukazatelem, který výzkum sledoval, byla také důvěryhodnost a to, zda by žákům učitelé doporučili dané médium jako zdroj informací. Nejlépe z tohoto hodnocení vyšly Hospodářské noviny (75%), které by žákům přímo doporučili jako zdroj informací v polovině případů. „Naopak na úplném chvostu jak v pravidelné čtenosti, tak důvěryhodnosti se ocitly bulvární deníky Blesk a Aha!, to může ukazovat jistou idealizaci vlastní osoby z pohledu respondentů, neboť deník Blesk je v celorepublikovém měřítku nejčtenějším deníkem vůbec,“ vysvětluje Dominik Voráč z Centra PRVok PdF UP, s tím, že podobná odchylka je u průzkumů běžná a jedná se o průvodní jev. V průzkumu byli učitelé středních a základních škol dotazováni, aby ohodnotili dezinformační zprávy. Právě schopnost poznat dezinformaci dnes nabývá na důležitosti. „Byť se z průzkumu může zdát znepokojivé, že v průměru je jen 6 z 10 pedagogů schopno bezpečně rozpoznat dezinformaci, nezanedbatelný počet učitelů uvedl, že si nejsou jisti odpovědí a nemohou informaci v daný moment posoudit a ověřit. Což se také dá považovat za odpovědný přístup,“ upřesňuje Dominik Voráč.

Jak školám pomoci?

Přestože učitelé hodnotí mediální výchovu jako důležitou, většinou patří k jejich možnostem jen průřezová výuka v předmětech, které jsou tématu nejblíže, jako je občanská výchova či hodiny informatiky. „Výzkum ukázal, že jen velmi málo učitelů prošlo nějakým školením nebo kurzem v oblasti mediální výchovy. Jsme proto rádi, že můžeme učitelům nabídnout potřebnou podporu a dát jim konkrétní návody a nástroje, jak mediální gramotnost na školách rozvíjet. Na portále www.o2chytraskola.cz mají k dispozici nejen vzdělávací materiály, ale i konkrétní nástroje, které mohou rovnou zařadit do výuky. Školy mohou využít navíc grantové podpory,“ říká Marie Mališková, CSR manažerka z O2. „V rámci našeho AI centra navíc aktuálně pracujeme na vývoji aplikace, která pomůže s rozpoznáváním stylistických, kontextových a dalších parametrů článku pomocí nejmodernějších modelů strojového učení a uživateli napoví, zdali může daný článek považovat za důvěryhodný,“ dodává Mališková.  

Kompletní výzkumná zpráva Český učitel ve světě médií je ke stažení ZDE.

Jak citovat tento text:
KOPECKÝ, Kamil. Výzkumníci z E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci zjišťovali, jak rozumí čeští učitelé médiím. E-Bezpečí, roč. 6, č. 2, s. 8-10. Olomouc: Univerzita Palackého, 2021. ISSN 2571-1679. Dostupné z: https://www.e-bezpeci.cz/index.php?view=article&id=2305

Projekt E-Bezpečí je vítězným projektem národního kola Evropské ceny prevence kriminality.

pohar

Partneři a spolupracující instituce

 

Generální partner projektu E-Bezpečí

logo o2

Další partneři a spolupracující instituce

 logo nadaceo2logo googlelogo msmtlogo mvcrlogo olomouclogo olomouckykrajlogo ostravalogo avastlogo hoaxlogo policielogo proglaslogo rozhlaslogo aukrologo linkabezpecilogo bsologo csoblogo pcentrumlogo microsoft bwlogo czniclogo nukiblogo podanerucelogo googleovachamp_logo.png

 

We use cookies

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.