21.06.17

Europol v těchto dnech vydává report "Online sexual coercion and extortion as a form of crime affecting children" zaměřený na oblast online vydírání v prostředí internetu. Ve zprávě se opírá…

Celý článek...

09.05.17

Jak s dětmi hovořit o "modré velrybě"? Metodický materiál ke stažení.

Celý článek...

01.03.17

Opět otevíráme nabídku vzdělávacích akcí zdarma.

Celý článek...

01.02.17
V těchto dnech se na nás obrací velké množství zájemců o vzdělávací akce. Rádi se pokusíme vyjít všem vstříc, nicméně v následujících 3 týdnech musíme dokončit jiné aktivity, tj. akce…
Celý článek...


Víte o tom, že je říjen Evropským měsícem internetové bezpečnosti?
 
Podporujeme










Banner


Čeho se nebát - HOAX, fámy atd.
Labels: Hoax
Hodnocení uživatelů: / 4
NejhoršíNejlepší 
Středa, 29 Říjen 2008 18:52

9.jpgHoax je zpráva, která se snaží šířit paniku, jejím úkolem je vystrašit příjemce, donutit ho k unáhleným činům atd. Obsahem hoaxu bývá většinou varování před neexistujícím nebezpečím, např. upozornění na zaručeně nejničivější virus v historii informační techniky a internetu, nebezpečí skryté ve vašem PC atd. Existují ale také hoaxy, které mají za úkol jen obtěžování uživatele, tzv. spamování.

Někdy je obtížné rozlišit, zda je zpráva, kterou jste obdrželi autentická nebo zda patří mezi hoax. V tomto směru vám mohou pomoci weby, které zveřejňují přehledy nejčastějších hoaxů. V České republice je najdeme např. na www.hoax.cz. Rozšiřování databáze hoaxů můžete napomoct i vy sami, pokud zprávu, kterou jste obdrželi, přepošlete na adresu Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .


Charakteristické znaky HOAXu

Popisuje konkrétní nebezpečí a radí vám, jak se před ním ochránit.
Zpravidla vás ale nabádá, abyste toto opatření provedli co nejrychleji. Tím se vás snaží donutit k ukvapenému jednaní.

Ve svém obsahu zmiňuje známé firmy
(např. Microsoft, IBM, Apple, Norton) a organizace a vydává je za údajné autory varování. Přitom to mohou být firmy a organizace, které se o danou problematiku vůbec nezajímají! Autor hoaxu se tak snaží dodat zprávě na důvěryhodnosti.

Vyzývá adresáta k tomu, aby zprávu rozesílal dalším uživatelům,
nejlépe všem, kteří jsou uvedeni v jeho seznamu kontaktů. Důvěřivci, kteří zprávu přepošlou, se tak postarají o to, že zpráva koluje internetem často i několik let.


Jednotlivé typy HOAXu

Varování před viry a útoky na PC
„Počítačové viry se mohou přenést pomocí internetu, e-mailu a některé se šíří i kašlem. Jsou nebezpečné a destruktivní.“ Pasáž o přenosu počítačových virů kašlem je samozřejmě nesmysl. Podobné emaily pak často samy obsahují nějaký vir v příloze. K šíření tohoto typu hoaxu neslouží pouze e-maily. Jsou k nim zneužívány také další komunikační prostředky jako je ICQ, MNS atd. Hoax šířený po ICQ by mohl znít např. takto: „Neautorizujte kontakt s nickem *****, je to vir, který se šíří po ICQ.“  

Popisy jiného nebezpečí (i mimo svět výpočetní techniky)
„Virus kosí miliony.“ „Měsíc spadne.“ Je toho mnoho, co se dá vymyslet.

KOSTRA obra zmátla svět!

National Geographic
Kostra obra. Porovnáte-li jeho hlavu a vedle pracujícího človíčka, musíte opravdu užasnout, o jaké monstrum se jedná.

Kostra obra. Porovnáte-li jeho hlavu a vedle pracujícího človíčka, musíte opravdu užasnout, o jaké monstrum se jedná.

WASHINGTON - ­ Že vymýšlet si se nevyplácí, poznali nyní i ve slavném časopisu National Geographic. Před čtyřmi roky poslali do světa fotku kostry lidského obra, který měřil 18 metrů. Uvedli tehdy, že tento objev učinil právě jejich tým. Fotografie byla samozřejmě montáží, žádná taková kostra nikdy nebyla nalezena.

Nicméně minulý týden musel časopis opět tuto starou zprávu dementovat. Lidská fantazie totiž nezná mezí a na internetu se začaly opět objevovat staré fotky obra, ovšem s tím, že kostra byla nalezena v různých částech světa. Obrázek na internetu probudil totiž fantazii lidí a neštěstí bylo hotovo.

Jeden indický měsíčník například napsal, že kostra byla nalezena ne severu Indie, jistý deník v Saudské Arábii zase uvedl, že na kostru narazil tým arabské ropné společnosti. V National Geographic se vyvracením těchto fám pěkně zapotili a řekli si, že příště už žertovat nebudou.
(zdroj: Deník Šíp)


Prosby o pomoc
Prosby o pomoc mohou být falešné, ale i pravé (i když už ne aktuální).
První případ využívá sociální solidarity lidí. Jsou to většinou smutné a tragické příběhy ze života lidí, které může zachránit jen váš sponzorský dar nebo vaše ochota pomoci, a pokud nemůžete pomoci vy, třeba pomůže někdo jiný, komu to přepošlete. Články jsou často doplněny o odstrašující fotografie.
Druhým případem může být např. žádost o dárcovství kostní dřeně. Ta pak může kolovat i několik let po tom, co dojde k uzdravení či úmrtí pacienta. Jediné pozitivum v tomto případě je, že dojde k osvětě a lidé se dozví, že je potřeba darovat kostní dřeň.

Hoaxy k mobilním telefonům
Např. „Návod na získání kreditu nebo volání zdarma.“ „Váš telefon je odposloucháván.“ „Poradíme vám, jak získat skryté funkce na SMS zdarma.“

Petice a výzvy
Autor vás může nabádat k tomu, abyste pomohli zabránit nějakému nebezpečí, které ale ve skutečnosti vůbec nehrozí nebo neexistuje. Zpráva se může tvářit i jako výsledek nezávislého vědeckého výzkumu.
S tímto typem hoaxu se také můžete setkat např. u ICQ: „Od 1.1. 2009 bude ICQ placené. Pokud jej chcete dále využívat zdarma, pošlete tuto zprávu dalším 15 lidem z vašeho seznamu kontaktů do jedné hodiny od obdržení této zprávy.“

Podvodné zprávy (známé i jako nigerijské dopisy)
Například: „Chceme převést několik milionů z revolucí zasažené rozvojové země (zpravidla peníze z diamantů nebo ze zkonfiskované královské pokladnice) a potřebujeme k tomu Váš účet. Odměna v řádu procent až desítek procent. V čem je potíž? Na výdaje spojené s převodem potřebujeme příspěvek od Vás.“
Máte před sebou vidinu snadně vydělaných desítek až stovek tisíc, tak zaplatíte. Pak se však  vyskytnou komplikace, takže znovu zaplatíte. Bohužel se ale znovu objeví potíže a vy platíte a platíte… Platíte tak dlouho, dokud jste ochotni nechat se okrádat.

Pyramidové hry
Princip pyramidové hry je takový: Na špičce pyramidy je člověk, který má pod sebou lidi, kteří na něj vydělávají, ti mají pod sebou další lidi, co na ně vydělávají, ti mají pod sebou zase další lidi, kteří vydělávají na ty, co jsou nad nimi atd. Je jen otázka času, kdy dojdou lidé a pyramida se zhroutí. Ale to už jsou lidé ze špičky pyramidy finančně zajištěni na celý život.
Např. „Pošli 100 korun na 5 adres, které jsou uvedeny na začátku dopisu. Přepiš dopis, na první místo napiš sebe, poslední adresu vynech. Pošli svým 5 přátelům. Brzo obdržíš obálky, ve kterých bude (pokud nikdo řetěz nepřeruší) 500+2500+12500+62500+312500 = 390 500,- Kč. Proto nepřerušuj řetěz.“ Pokud dopis pošlete, zapojíte do hry 3 905 lidí, a to jen na své vlákno! To, že za chvíli dostanete znovu tento dopis vy nebo někdo jiný z už dříve zapojených lidí a řetěz se začne přerušovat, je jasné. A tak důvěřivci ztratí své peníze a vrchol pyramidy se utěšeně „napakuje“.

Řetězové dopisy štěstí
Princip je tento: Když pošleš dopis dalším X lidem, budeš mít štěstí. Pokud dopis nepošleš, stane se ti něco zlého. Je to jakási obdoba pyramidové hry, jen se netýká peněz. Možná proto zpávu každý přepošle ochotněji, takže zbytečně plní e-mailové schránky.

Hoax není jen doménou internetu. Setkáváme se s ním také např. v žurnalistice, kde je označován termínem novinářská kachna nebo v právnické hantýrce, kde se skrývá pod hesly uvedení v omyl, pomluva nebo šíření poplašné zprávy. Internet svou anonymitou poskytuje dobrou živnou půdu pro vznik těchto zpráv a jejich lavinové šíření.


Čím HOAX škodí

Dopad hoaxu může mít různý stupeň závažnosti. Zprávy tohoto typu nás mohou obtěžovat, zbytečně nám zaplňují schránky a připravují nás o čas. Důsledky však mohou být také závažnější. Obsah hoaxu nás může vystrašit a my pak můžeme v dobré víře paniku šířit dál. Hoax nás může zmanipulovat do té míry, že naše následné jednání poškodí nás, naše známé nebo třeba i náš počítač (jak softwarově tak hardwarově). Např. efektivní virový hoax může uživatele přesvědčit, aby vypnul antivirovou ochranu svého počítače. Nechráněný počítač je pak vystaven útokům skutečných virů.


Několik rad na závěr

Používejte zdravý rozum. Nenechte se „vykolejit“ každou „zaručenou“ zprávou, nepropadejte zbytečně panice a raději si informace pořádně ověřte. K „dobře míněným radám“ lidí, kteří „vás prostě museli varovat“, přistupujte s chladnou hlavou a než se jimi budete řídit, zjistěte si i z jiných zdrojů, jak se vlastně věci mají.

Máte po přečtení našeho článku dojem, že se problematika hoaxu zbytečně nafukuje? Jste si jistí, že vás by žádný hoax nedostal? Přesvědčte se na vlastní kůži v následujícím testu: http://www.museumofhoaxes.com/tests/hoaxphototest.html 

 


Související články:
Co je hoax


Zdroje:

www.abowe.brbla.net
articles.winferno.com

www.virusbtn.com
www.pcporadenstvi.cz

 




E-Bezpečí štítky

  1. Kyberšikana
  2. Kybergrooming
  3. Prevence kriminality
  4. Sexting
  5. Facebook
  6. Kyberkriminalita
  7. Kazuistika
  8. Výzkum
  9. Poradenství
  10. Legislativa
  11. Rozhlasové pořady E-Bezpečí
  12. Sociální inženýrství
  13. Reference na E-Bezpečí
  14. Vzdělávací akce E-Bezpečí
  15. Praxe
  16. Hope Witsell
  17. Jessica Logan
  18. Trolling
  19. E-Synergie
  20. Second Life
  21. Krize výchovy
  22. Teorie
  23. Planking
  24. Acton Beale
  25. Digitální stopy
  26. TOR
  27. Ochrana osobních údajů
  28. Chatroulette
  29. Statement of Rights and Responsibilities
  30. Fotografie na Facebooku
  31. IP obsah
  32. Právo a Facebook
  33. Platební karty
  34. Hoax
  35. Paypal
  36. Stalking
  37. Kyberstalking
  38. Facebook timeline
  39. Moje historie
  40. Netolismus
  41. WoW
  42. botmaster
  43. spam
  44. NAT
  45. Právo
  46. vztahové násilí
  47. domácí násilí
  48. Prenatální profily
  49. Konference
  50. Buzz
  51. Virální videa
  52. Star Wars Kid
  53. Dětská prostituce
  54. Komerční sexuální zneužívání dětí
  55. On-line prostituce
  56. Disinhibiční efekt
  57. Hackerazzi
  58. Christopher Cheney
  59. Google hacking
  60. Identity theft
  61. Krádež identity
  62. Ransomware
  63. emo
  64. GIFYO
  65. Seznam se bezpečně!
  66. Sekundární viktimizace
  67. Amanda Todd
  68. Mentální anorexie
  69. Bulimie
  70. Blogy
  71. SMS spoofing
  72. Svobodný internet
  73. Online prostituce
  74. Manipulace
  75. Interview
  76. Břetislav Horyna
  77. bigorexie
  78. ASK.FM
  79. homosexualita
  80. Tyler Clementi
  81. Ravi Dharun
  82. Hanka a Tonča
  83. Webcam trolling
  84. EXIF
  85. YouTube
  86. Seznam.cz
  87. Google
  88. IAD
  89. Flow
  90. Vydírání
  91. SCAM419
  92. Senioři
  93. Podvody
  94. Pornografie
  95. PRIZNEJ.CZ
  96. ASMR
  97. swag
  98. Rebecca Ann Sedwick
  99. Webrangers
  100. iPhone
  101. Roztahovačky
  102. Phishing
  103. Safer Internet Day
  104. Digitální rodičovství
  105. Planking
  106. nomofobie
  107. fantomové vibrace
  108. Kampaně
  109. Kyberbaiting
  110. Prank
  111. Darknet
  112. romance scam
  113. FoMO
  114. Modra velryba
  115. DaddyOFive
  116. kyberflashing
Generální partner projektu
Další partneři






Garance



TOPlist
Chcete podpořit naše aktivity? Děkujeme! Vážíme si toho!

Partneři, spolupracující instituce:

Licenční újednání, autorská práva:

Portál E-Bezpečí je provozován Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Všechna práva vyhrazena. (c) Centrum PRVoK PdF, Univerzita Palackého v Olomouci 2008 - 2017.

Kyberšikana: ISSN 2336-1360. Vydavatel: Centrum PRVoK PdF, Univerzita Palackého v Olomouci.

E-Bezpečí je ochrannou známkou chráněnou Úřadem průmyslového vlastnictví.
Webdesign: Axe design studio Olomouc | Technická podpora: Jiří Veverka | Sledováno systémem Google Analytics

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License.