26.10.17

Právě jsme vydali 2 nové letáčky, zaměřené na problematiku nebezpečných výzev v online prostředí a na tzv. fake news.

Celý článek...

20.10.17

Projekt E-Bezpečí vydává novou aplikaci pro tablety IPAD. K dispozici je zbrusu nové prostředí, seznamující s rizikovým chováním v prostředí internetu. Aplikace je k dispozici ZDARMA v AppStore.

Celý článek...


21.06.17

Europol v těchto dnech vydává report "Online sexual coercion and extortion as a form of crime affecting children" zaměřený na oblast online vydírání v prostředí internetu. Ve zprávě se opírá…

Celý článek...

09.05.17

Jak s dětmi hovořit o "modré velrybě"? Metodický materiál ke stažení.

Celý článek...


Víte o tom, že je říjen Evropským měsícem internetové bezpečnosti?
 
Podporujeme










Banner


Zajímá Facebook vaše bezpečí?
Hodnocení uživatelů: / 0
NejhoršíNejlepší 
Pátek, 28 Květen 2010 10:06

facebook2.jpg

Možná i vy patříte mezi dva a půl milionu uživatelů sociální sítě Facebook v České republice.  I kdyby ne, někdo z vašich známých je jím takřka jistě. Facebook jsou skvělé funkce, ale nejenom to. Jsou to i bezpečnostní problémy. 

Tak zvané sociální sítě, mezi něž Facebook patří a jejichž nejvýznamnější bezesporu je, jsou relativně mladou, ale zato extrémně úspěšnou aplikací na internetu. Vyvinuly se ze starších komunikačních nástrojů: z chatů, elektronických nástěnek, služeb elektronické pošty a z dalších serverů.  Mezi nimi a jejich předchůdci je ale zásadní rozdíl.  Vlastně dva.

Tím prvním je, že sociální sítě jsou založeny na skupinkách uživatelů propojených virtuálně tím, že jejich jednotliví členové se označují za virtuální „přátele“. Každý může komunikovat s uživateli uvnitř i vně své skupinky, ale jen ti, kteří jsou „přátelé“, mohou plně využívat funkcí spojených se sítí.

Druhým rozdílem je, že uživatelé internetu až do příchodu sociálních sítí obvykle žili v přesvědčení, že komunikační služby jsou anonymní. Ony skutečně anonymními do určité míry byly. Lidé internetovým serverům svěřovali jen málo informací o sobě, často vystupovali pod přezdívkami. A hlavně, jiné virtuální identity – tedy  lidé, s nimiž se na síti „stýkali“  s nimi měli společné pouze to, že používali stejný server. Sociální sítě toto změnily. Lidé uvnitř virtuálních skupin spojených vazbou „přátelství“ se obvykle znají fyzicky – a proto spolu navazují též kontakty virtuální. Protože se znají fyzicky, vystupují pod svými skutečnými jmény. A ještě nejenom to.

Na Facebooku a podobných sítích vystavujeme mnoho informací, které jsou určeny ne veřejnosti, ale pouze „přátelům“. Ne těm virtuálním, ale skutečným.  Jsou to osobní informace, fotografie, poznámky, ale třeba také (a hlavně) tak zvané „statuty“. To jsou krátké textové informace, odpovědi na otázky typu „co zrovna děláte?“ nebo „co si zrovna myslíte“, které představují základní prostředek komunikace uvnitř sociální sítě. Mnoho z nich má ve skutečnosti hluboce osobní charakter.

Omyl o soukromí

Mnoho uživatelů Facebooku i dalších sítí si myslí, že informace, které sdílí svým virtuálním přátelům jsou „v bezpečí“. Tedy, že sek nim nikdo nepovolaný nedostane. Mnoho uživatelů si také myslí, že tyto informace nepředstavují žádné riziko. To znamená, že i kdyby se k nim někdo nepovolaný dostal, nemá jak je proti zájmu jejich autorů použít. Obojí je omyl.

Tak například je známo, že informace o uživatelích Facebooku v kombinaci s jejich statuty, respektive statistikou, jak Facebook používají,  využívali zloději k tomu, aby si naplánovali, kdy dotyční nejsou doma a tedy je lze snadno vykrást. Tytéž informace jsou běžně používány ke shromažďování dat o uživatelích a následně k zobrazování kontextově zacílené reklamy. Stručně řečeno: čím více toho o sobě na Facebooku napíšete, tím přesněji je reklama, kterou na Facebooku najdete, zacílena k vašim potřebám. Problém je, že k tomuto zacílení se používají nejenom údaje o uživateli, ale i o jeho kontaktech. V extrémnějším případě tak může nastat situace, kdy uživatelce Facebook zobrazuje (samozřejmě aniž by to tušila) reklamy na předměty odpovídající preferencí milenky jejího manžela. A i to je jen začátek.

Novinky pro soukromí

V prvním pololetí letošního roku Facebook uvedl několik nových technologií. Jsou určeny provozovatelům komerčních webových serverů. Tito provozovatelé mohou na své stránky umístit prvky, které je s Facebookem propojují. Co to znamená? Například, že po otevření webové stránky uvidíte kromě jejího obsahu také obličeje přátel na Facebooku, kteří si stejnou stránku otevřeli ve stejnou dobu, nebo jen v nedávné minulosti. Který z vašich přátel si právě prohlíží váš oblíbený zpravodajský server? Nebo  virtuální sexshop? Možná se brzy dozvíte informace, které jste doposud vůbec netušili.

To však není jediná nová funkce. Facebook se snaží o něco, o co se dříve pokoušela celá řada významných softwarových firem, ale bez většího úspěchu, totiž o sjednocené přihlašování. Každý uživatel internetu si musí pamatovat mnoho přihlašovacích jmen a hesel k různým serverům. Nové sdílené přihlašování umožňuje tyto informace sdílet mezi různými servery. V praxi tak stačí, abyste se zaregistrovali na jednom místě (na Facebooku), a pak sepřihlásíte kamkoli. Jakmile se přihlásíte, provozovatel serveru (třeba zmíněného elektronického sexshopu) dostane k dispozici vaše údaje, které jsou uloženy na serverech Facebooku. To velice zjednoduší obchodování a třeba používání personalizovaného obsahu, ale současně ohromným způsobem zkompromituje uživatelské údaje.

Historie soukromí

Průměrný uživatel Facebooku „vidí“ jen několik  informací, které se dají označit za „nedávné“. Pár posledních statutů sebe a svých přátel, aktuální fotografie, odkazy a podobně. Hluboko „pod“ těmito informacemi se nachází celá řada historických dat – statutů z minulých měsíců, starších odkazů, již dávno zapomenutých nálad a podobně. Zatímco uživatel sám tyto informace nevidí a ani nehledá, fyzicky jsou na serveru stále umístěny.  Lze jeprocházet pomocí speciálního softwaru a lze je využít ve všech službách, které byly uvedeny výše – a v mnoha dalších. Malým paradoxem tak je, že zatímco o svou vlastní historii na Facebooku se většinou nestaráme, vždy se najdou lidé, které naopak velice zajímá.

Politika výhod

Oficiálně dělá Facebook vše pro pohodlí svých uživatelů. Ve skutečnosti dělají jeho provozovatelé vše pro maximalizaci kontextové reklamy, kterou server zobrazuje, a pro spolupráci s jinými servery. I když se oficiálně tvrdí něco zcela jiného, ochrana soukromí a bezpečnosti dat uživatelů je na druhém až na třetím místě. Uživatelé Facebooku mají sice možnosti nastavit, které informace mají být zveřejněny a které nikoli, prakticky je však tato možnost tak komplikovaná, že se nachází mimo možnosti většiny z nich. Nedávno uvedené „bezpečnostní centrum“, které by mělo vše změnit k lepšímu, je pravděpodobně pouze splněním požadavků amerických (a dalších) právníků a na podstatě věci nic nezmění.

Oficiální politikou Facebooku je pohodlí a snadná dostupnost služeb pro uživatele. Bezpečnost šla v tomto ohledu velmi dlouho stranou. Abychom zodpověděli na otázku položenou v nadpisu tohoto textu: Facebook vaše bezpečnost nezajímá. Aktuálním změnám v této strategii a oficiálním tezím o bezpečném přístupuje lepší (alespoň prozatím) nevěřit. O to více by ale bezpečnost měla zajímat uživatele, tedy vás. Co pro ni můžete udělat?

Bezpečnostní minimum

Nebudeme zde probírat všechna bezpečnostní nastavení, která Facebook nabízí, protože by to bylo zbytečné. Pokud si uvědomíme několik základních zásad, můžeme jej používat relativně bezpečně. První z nich je, předpokládejte, že vše, co Facebooku svěříte, si může na internetu kdokoli vyhledat. Když si to uvědomíte,  nebudete uvádět svou adresu, soukromé telefonní číslo a další údaje, které jsou potenciálně citlivé. Za druhé, uvědomte si, že vaše informace na Facebooku mohou být použity třeba k vykradení vašeho bytu. Pokud to nepomůže, vzpomeňte si na výše uvedený příklad se sex shopem.

Jedinou alespoň částečně fungující metodou ochrany dat na Facebooku je jejich omezení na skupiny virtuálních přátel. Z toho plyne,abyste virtuální přátelství udělovalijen těm lidem, které skutečně znáte. Vaše citlivé údaje nemusí býtkompromitovány jen vašimi přáteli, ale i přáteli vašich přátel, což jejich šíření dělá nevyzpytatelným. Proto sdílejte jento, co se přátelé-přátel mohou dozvědět.

Užitek

Facebook je užitečná aplikace.  Proto bychom se ji neměli kvůli jejímbezpečnostním rizikům bát. Měli bychom ji ale používat tak, aby pro násnepředstavovala  nebezpečí. I když toznamená omezení některých výhod a benefitů, stojí to za to. Přitom bychomneměli myslet na bezpečnost nyní – ale i na tu do budoucna.

 

Vojtěch Bednář, E-Bezpečí

 

Autor je sociolog a bezpečnostní poradce. Informace o němnajdete na www.avemedia.cz

 

 




E-Bezpečí štítky

  1. Kyberšikana
  2. Kybergrooming
  3. Prevence kriminality
  4. Sexting
  5. Facebook
  6. Kyberkriminalita
  7. Kazuistika
  8. Výzkum
  9. Poradenství
  10. Legislativa
  11. Rozhlasové pořady E-Bezpečí
  12. Sociální inženýrství
  13. Reference na E-Bezpečí
  14. Vzdělávací akce E-Bezpečí
  15. Praxe
  16. Hope Witsell
  17. Jessica Logan
  18. Trolling
  19. E-Synergie
  20. Second Life
  21. Krize výchovy
  22. Teorie
  23. Planking
  24. Acton Beale
  25. Digitální stopy
  26. TOR
  27. Ochrana osobních údajů
  28. Chatroulette
  29. Statement of Rights and Responsibilities
  30. Fotografie na Facebooku
  31. IP obsah
  32. Právo a Facebook
  33. Platební karty
  34. Hoax
  35. Paypal
  36. Stalking
  37. Kyberstalking
  38. Facebook timeline
  39. Moje historie
  40. Netolismus
  41. WoW
  42. botmaster
  43. spam
  44. NAT
  45. Právo
  46. vztahové násilí
  47. domácí násilí
  48. Prenatální profily
  49. Konference
  50. Buzz
  51. Virální videa
  52. Star Wars Kid
  53. Dětská prostituce
  54. Komerční sexuální zneužívání dětí
  55. On-line prostituce
  56. Disinhibiční efekt
  57. Hackerazzi
  58. Christopher Cheney
  59. Google hacking
  60. Identity theft
  61. Krádež identity
  62. Ransomware
  63. emo
  64. GIFYO
  65. Seznam se bezpečně!
  66. Sekundární viktimizace
  67. Amanda Todd
  68. Mentální anorexie
  69. Bulimie
  70. Blogy
  71. SMS spoofing
  72. Svobodný internet
  73. Online prostituce
  74. Manipulace
  75. Interview
  76. Břetislav Horyna
  77. bigorexie
  78. ASK.FM
  79. homosexualita
  80. Tyler Clementi
  81. Ravi Dharun
  82. Hanka a Tonča
  83. Webcam trolling
  84. EXIF
  85. YouTube
  86. Seznam.cz
  87. Google
  88. IAD
  89. Flow
  90. Vydírání
  91. SCAM419
  92. Senioři
  93. Podvody
  94. Pornografie
  95. PRIZNEJ.CZ
  96. ASMR
  97. swag
  98. Rebecca Ann Sedwick
  99. Webrangers
  100. iPhone
  101. Roztahovačky
  102. Phishing
  103. Safer Internet Day
  104. Digitální rodičovství
  105. Planking
  106. nomofobie
  107. fantomové vibrace
  108. Kampaně
  109. Kyberbaiting
  110. Prank
  111. Darknet
  112. romance scam
  113. FoMO
  114. Modra velryba
  115. DaddyOFive
  116. kyberflashing
  117. Fake news
Generální partner projektu
Další partneři






Garance



TOPlist
Chcete podpořit naše aktivity? Děkujeme! Vážíme si toho!

Partneři, spolupracující instituce:

Licenční újednání, autorská práva:

Portál E-Bezpečí je provozován Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Všechna práva vyhrazena. (c) Centrum PRVoK PdF, Univerzita Palackého v Olomouci 2008 - 2017.

Kyberšikana: ISSN 2336-1360. Vydavatel: Centrum PRVoK PdF, Univerzita Palackého v Olomouci.

E-Bezpečí je ochrannou známkou chráněnou Úřadem průmyslového vlastnictví.
Webdesign: Axe design studio Olomouc | Technická podpora: Jiří Veverka | Sledováno systémem Google Analytics

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License.