Home Rizikové jevy Sociální sítě a jejich rizika Teenageři vyhledávají plastickou chirurgii, aby vypadali jako jejich upravené selfie

Remove

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.37 (27 Votes)

mini snapchatdysmorphiaŽijeme v době, kdy máme vždy a všude po ruce mobilní telefon. S jeho pomocí jsme schopni během pár minut udělat selfie, jež zdokonalíme v aplikaci Snapchat nebo Instagram. Kromě květinových korun a psích uší si dalším filtrem vyhladíme pokožku a změníme barvu očí. Plnější rty a bělost zubů zase doladíme v editoru Facetune a naše dokonalá fotografie je připravená pro sociální sítě, kde nás přátelé odmění „lajky“ a srdíčky. Norma, která mění celosvětovou představu o kráse, však vede k nové duševní nemoci. Vědci ji nazývají Snapchat dysmorphia.

 

Mít nos jako herečka Natalie Portman nebo rty ve stylu Scarlett Johansson. Donedávna běžné požadavky na kliniku plastické chirurgie. Ovšem dnes už lidé nechtějí vypadat jako oblíbené celebrity. Chtějí vypadat ve skutečnosti stejně jako s filtrem na Snapchatu neboli jako dokonale upravené verze sebe sama. Dospívající žádají lékaře, aby jim odstranili pihy, upravili lícní kosti, nebo vytvořili dojem větších očí. Stejně jako to sami dokážou s fotografií v mobilním telefonu. Tento nebezpečný fenomén dostal odborný název Snapchat dysmorphia a vyvolává rozšířené obavy mezi odborníky, neboť takto upravené fotografie se stávají normou pro sociální média. Následně v reálném životě mění představu toho, co je atraktivní, což může ovlivnit lidskou sebeúctu a vyvolat duševní poruchy.

snapchat dysmorphia 1

Zdroj: www.dailymail.co.uk

Na problematiku upozornili vědci z Lékařské fakulty na Bostonské univerzitě. Podle studie publikované v JAMA Facial Plastic Surgery jde o formu tělesné dysmorfické poruchy, což je porucha obsedantně kompulzivního spektra. Jedinec se trýznivě zabývá myšlenkou, že není dokonalý, nebo že je snad zohyzdněn. Mnohdy se jedná o domnělý vzhledový nedostatek, který je pro okolí bezvýznamný. Studie říká, že upravené snímky, jež pravidelně zaplavují sociální sítě, vytváří nedosažitelné standardy krásy. Pokud si lidé pravidelně upravují fotografie do podoby dokonalé verze sebe sama a následně v zrcadle nevidí totéž, mohou být nešťastní. V některých případech to má za následek právě rozvoj dysmorfofobie. Lidé trpící touto poruchou se neustále srovnávají s ostatními a kontrolují svůj „defekt“ v zrcadle. Ten se pak snaží kamuflovat třeba úpravou účesu, líčením, opálením nebo vousy. Jednou z nejznámějších osobností, která se s touto poruchou potýkala, byl zpěvák Michael Jackson.

Na vině jsou podle studie programy pro úpravu fotografií. Například Snapchat, aplikace k odesílání obrázků a videí, uživatelům nabízí přes 20 filtrů. Kromě květinových korun, či psích uší lze osobě na fotografii přidat pihy, delší řasy, širší oči nebo dokonale vyhlazenou pleť, a to jediným pohybem prstu po obrazovce mobilního telefonu. Stejné úpravy lze provádět také v aplikaci Facebook nebo Instagram. Další editory fotek, jako je Facetune, jsou ještě o krok napřed. Uživatelé mohou zdarma využívat řadu nástrojů pro úpravu snímků, jako je bělení zubů, dokonalá pleť, zmenšení čela a úprava nosu či pasu.

facetune

Zdroj: huffingtonpost.com

Doktorka Neelam Vashi, ředitelka Kosmetického a laserového centra Bostonské univerzity, upozorňuje na fakt, že lidé nejčastěji používají filtry a editační software pro drobné kosmetické úpravy jako je třeba odstranění skvrn. Avšak tradiční kosmetické postupy většinou nemohou napodobit „okamžité opravy“, které lidé vidí na svých upravených fotografiích. Přesto se pravidelně setkává s klienty, kteří mají nerealistické požadavky, např. aby odstranila každou skvrnu z jejich obličeje, nejlépe do příštího dne. Což nelze udělat zcela dokonale a vůbec ne za jeden den, jak uvedla pro The Washington Post.

Autor termínu Snapchat dysmorphia, britský kosmetický lékař Tijion Esho, tvrdí v rozhovoru pro Independent, že dnešní generace se rodí do věku sociálních platforem. Tudíž jejich pocity sebehodnocení tak mohou být založeny čistě na počtu „lajků“ a sledovatelů, které mají, což souvisí s tím, jak skvěle vypadají jejich fotografie nebo jak dobře vypadají oni sami. Jinak řečeno, měřítkem jejich krásy a jednotkou ocenění je pro ně počet „lajků“.

To potvrzuje i doktorka Neelam Vashi. Podle ní je společnost stále více posedlá sociálními médii a fotografiemi toho, jak vypadáme, o čemž svědčí i posedlost lidí fotit si všude selfie. Takovéto snímky upravené filtrem mohou mít špatný dopad na adolescenty nebo pacienty trpící tělesnou dysmorfickou poruchou, protože právě tyto skupiny se snadno s domnělou krásou vnitřně ztotožní. Lidem se zmíněnou poruchou doktorka Vashi doporučuje vyhledat psychologa a podstoupit kognitivně behaviorální terapii (psychoterapeutický směr, který předpokládá, že změnu myšlení lze navodit změnou chování). Chirurgické zákroky totiž nepřináší pacientům úlevu, ale stupňují jejich zoufalství, jež může vést k sebevraždě. To potvrzuje i studie z roku 2007 publikována v Prime Psychiatry, která zjistila, že asi 80 % lidí trpících tělesnou dysmorfickou poruchou zažívá sebevražedné myšlenky a téměř třetina z nich se o sebevraždu již pokusila.

Zatímco různí odborníci, včetně plastických chirurgů a psychologů, již varovali veřejnost před Snapchat dysmorphií, je podle doktorky Vashi nepravděpodobné, že by lidé v blízké budoucnosti změnili své chování.

Pro E-Bezpečí
Lukáš Kubala

Zdroje:

https://www.washingtonpost.com/news/morning-mix/wp/2018/08/06/patients-are-desperate-to-resemble-their-doctored-selfies-plastic-surgeons-alarmed-by-snapchat-dysmorphia/?utm_term=.7a2625b320bd

https://www.independent.co.uk/life-style/plastic-surgery-cosmetic-snapchat-teenagers-millennials-dysmorphia-bdd-a8474881.html

https://www.wikiskripta.eu/w/Kognitivn%C4%9B_behavior%C3%A1ln%C3%AD_terapie

https://www.inverse.com/article/47697-snapchat-social-media-body-image-dysmorphia

https://jamanetwork.com/journals/jamafacialplasticsurgery/article-abstract/2688763

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2361388/

 

Jak citovat tento text: KUBALA, Lukáš. Teenageři vyhledávají plastickou chirurgii, aby vypadali jako jejich upravené selfie. E-Bezpečí, roč. 4, č. 1, s. 48-51. ISSN 2571-1679. Dostupné z: https://www.e-bezpeci.cz/index.php?view=article&id=1452

 

Projekt E-Bezpečí je vítězným projektem národního kola Evropské ceny prevence kriminality.

Partneři a spolupracující insitutuce

 

Generální partner projektu E-Bezpečí

logo o2

Další partneři a spolupracující instituce

 logo googlelogo nadaceo2logo msmtlogo mvcrlogo olomouclogo olomouckykrajlogo ostravalogo usembassylogo hoaxlogo policielogo proglaslogo rozhlaslogo aukrologo linkabezpecilogo nuvlogo csoblogo pcentrumlogo microsoft bwlogo esetlogo czniclogo nukiblogo podaneruce