Dezinformace, masinformace a malinformace
Dezinformace a jejich negativní účinky
Jak si ověřit informace na internetu?
Fake news - nepravdivé informace
Jedna z nejznámějších fotografií z doby 2. světové války byla pořízena 2. května 1945 po dobytí německého Říšského sněmu v Berlíně sovětskou armádou. Fotografii pořídil sovětský fotograf Jevgenij Chalděj. Původní fotografie však musela být na nátlak Moskvy upravena a některé části fotografie byly záměrně vymazány. V dnešním textu si připomeneme, jak fotografie vznikla, zda skutečně odráží realitu a proč musela být nakonec změněna.
V posledních letech jsou stále více k rozšiřování nepravdivých informací (ať už je nazýváme fake news, dezinformace či hoaxy) využívany různé druhy grafického materiálu - upravené fotografie, videa či např. upravené články publikované v masmédiích. V našem dnešním textu si ukážeme, jak snadné je tyto materiály vytvořit - s použitím běžných nástrojů bez nutnosti disponovat nějakými specifickými technickými dovednostmi.
V současnosti v souvislosti s rozvíjející se válkou na Ukrajině zasahuje mediální prostor velké množství ověřených i neověřených informací o tom, jak a proč konflikt vznikl, proč k němu dochází, jak se vyvíjí, co pro celý svět znamená a bude znamenat. Přirozeně se také okamžitě objevilo mnoho dezinformací, které mají ovlivnit jak průběh samotného vojenského konfliktu, tak i ovlivnit země, které se do konfliktu různými způsoby zapojují. Před našimi zraky se tak v přímém přenosu odehrává válečný konflikt - a to jak v reálném světě, tak i kyberprostoru.
Současný online svět je skutečně velmi složitý a je zřejmé, že zažíváme pandemii informací (infodemii), ve kterých je velmi obtížné (a také velmi únavné a časově náročné) se zorientovat. Dnes si ukážeme příklad toho, jak lze ovlivnit pomocí jednoduchého obrázku uživatele sociální sítě, přimět je k polarizované diskusi a podpořit sdílení zavádějícího obsahu napříč internetem.