26.10.17

Právě jsme vydali 2 nové letáčky, zaměřené na problematiku nebezpečných výzev v online prostředí a na tzv. fake news.

Celý článek...

20.10.17

Projekt E-Bezpečí vydává novou aplikaci pro tablety IPAD. K dispozici je zbrusu nové prostředí, seznamující s rizikovým chováním v prostředí internetu. Aplikace je k dispozici ZDARMA v AppStore.

Celý článek...


21.06.17

Europol v těchto dnech vydává report "Online sexual coercion and extortion as a form of crime affecting children" zaměřený na oblast online vydírání v prostředí internetu. Ve zprávě se opírá…

Celý článek...

09.05.17

Jak s dětmi hovořit o "modré velrybě"? Metodický materiál ke stažení.

Celý článek...


Víte o tom, že je říjen Evropským měsícem internetové bezpečnosti?
 
Podporujeme










Banner


Digitální stopy
Hodnocení uživatelů: / 13
NejhoršíNejlepší 
Pondělí, 19 Září 2011 12:56

Pohyb uživatele v rámci internetu není zdaleka tak anonymní, jak by se na první pohled mohlo zdát. Každý příspěvek na blogu, poznámka v diskusi pod článkem či aktivita na Facebooku, Twitteru nebo na jiné sociální síti za námi zanechává vyhledatelné informace, na základě kterých je možné při troše „štěstí“ a umu zjistit nemálo informací o určité osobě. Od zájmů a názorů až po vzhled či kamarády. Souboru těchto informací se říká digitální stopy.

Je možné je obecně rozdělit do řady kategorií. Například na ty snadno vyhledavatelné a veřejné, které je možné vysledovat například Googlem, na skupinu poloveřejných, ke kterým má přístup jen určitý okruh lidí (zeď na Facebooku při dobrém zabezpečení) a nebo na zcela skryté, jako jsou technické záznamy na navštívených serverech, cookies prohlížeče a další.

My se v následujícím omezíme na ty druhy stop, které jsou relativně snadno dostupné a může je vysledovat každý běžný uživatel. Předně proto, že jde o informace, které je možné nejsnáze ovlivnit, ale také z toho důvodu, že reálně představují největší bezpečností hrozbu.

Základními zdroji takovýchto informací jsou tedy především:

  •    diskuse pod články;
  •    profily a aktivita v sociálních sítích či na Wikipedii;
  •    vlastní blogy či webové stránky;
  •    Facebook, Twitter a další sociální sítě;
  •    členství ve spolcích, které na web umísťují jména členů;
  •    registrace na internetových stránkách. 

Již na první pohled je patrné, že rozmanitost míst, kde člověk zanechává svůj otisk, je poměrně velká. Pokud bychom chtěli úplně minimalizovat tvorbu digitálních stop, museli bychom téměř přestat používat internet, což se nejeví jako úplně vhodné řešení. Proto se podíváme spíše na metody, jak snížit jejich riziko, a také se zmíníme o tom, v čem mohou být takové stopy vlastně nebezpečné.

Významným zdrojem stop mohou být také aktivity jiných uživatelů, se kterými ale člověk nemůže dělat téměř nic, pokud je dodržován zákon na ochranu osobních údajů  či není porušeno právo na ochranu osobnosti.

Minimalizace následků

Jak již bylo řečeno, zcela zahladit stopy na internetu není nic jednoduchého, ale existuje řada metod, jak technických, tak i čistě uživatelských, které je možné použít.

Jednou z nejzajímavějších metod je TOR, který je schopen zvýšit zabezpečení i směrem k logovacím souborům. TOR je určený k tomu, aby se servery nedokázaly dozvědět reálnou IP adresu vašeho počítače. Využívá se přitom metody zvané onion routing, která funguje díky řadě dobrovolníků po celém světě. Pokud jej chcete používat, je možné si do prohlížeče nainstalovat vhodný doplněk, jak je OperaTor pro Operu či xB Browser pro Firefox. Vzhledem k nízké rychlosti jej doporučuji zapínat jen na konkrétní činnosti, kde má zakrývání IP adresy smysl.

Používejte více přihlašovacích jmen a přezdívek a nikdy je nespojujte s něčím, co by přímo ukazovalo na vaši osobu. Rozhodně je třeba používat více hesel netriviální složitosti, neboť zabezpečení řady webů je velmi malé a případná ztráta hesla by mohla být velmi nepříjemná, zvláště pokud je součástí registrace také e-mail, na který byste měli stejné heslo, přihlašovali se s ním na Facebook atp.

Poměrně zajímavé jsou nástroje, které vytvářejí speciální hesla a spravují je samostatně. Vy si pak pamatujete jen jedno centrální. Ve webovém prohlížeči se ale zapamatovávání hesel nedoporučuje. Po vypnutí prohlížeče je bezpečné smazat cookies.

Další významným nástrojem pro omezení digitálních stop je nepoužívat  pracovní či školní e-mailovou adresu tam, kde nejde o pracovní záležitosti. Podle ní je možné snadno dohledávat řadu informací a v zásadě vás také identifikuje. Samozřejmostí by mělo být velmi střízlivé a obezřetné publikování fotografií, které začíná být stále problematičtější s rozvojem technik na automatické rozpoznávání obličejů a osob.

Další možností technické ochrany je Proxy Server, pomocí kterého lze značně omezit možnosti pokročilejších sledování například z log souborů, ale nejen z nich. Může fungovat jak softwarově, tak také hardwarově. Pro Firefox je možné použít doplněk FoxyProxy, který se jednoduše ovládá a je zdarma.

Pro přístup k webům s citlivými údaji – bankovnictví, sociální sítě, informační systémy je nezbytné užít šifrovaného přenosu dat, aby nemohla být komunikace odposlouchávána. Stejně tak je dobré opatrně přistupovat k otevřeným WiFi sítím, které jsou v poslední době tak populární.

Rizika digitálních stop

Jaká jsou vlastně rizika digitálních stop a proč má smysl se je snažit minimalizovat? V zásadě je možné hovořit o dvou základní oblastech nebezpečí. Tím prvním je ztráta soukromí. Pokud je někdo schopen pomocí jednoduchý vyhledávacích metod zjistit informace o názorech, přátelích či postojích nějaké osoby, je možné říci, že došlo k porušení jejího soukromí. Velmi zákeřné může být to, že si toho není daná osoba vědoma, což může mít nepříjemné dopady při získávání práce, ale také v řadě dalších oblastí.

Druhým významným bodem je problém se zneužitím digitální identity. Pokud někdo disponuje dostatkem informací, může relativně snadno vytvářet falešné profily, které působí velice autenticky, ale mohou vykonávat činnost v neprospěch svého domnělého majitele. Může již o podvody, mystifikace, kyberšikanu nebo i ekonomické poškození dobrého jména či značky. Zvláště nebezpečné je, pokud dojde ke zneužití profilu, který je vnímaný dalšími uživateli jako verifikovaný.

V tomto kontextu je zřejmé, že není radno problematiku digitálních stop nijak podceňovat. Jistě není nutné přestat zcela používat sociální sítě či internet, ale je dobré si být vědom rizik a používat přiměřené technické i uživatelské prostředky k tomu, aby digitální stopa byla co nejmenší. Další z možných variant ochrany je snažit se stopy nějakým způsobem rozmazat, kupříkladu produkcí falešných profilů či mystifikací. Jde ale o způsob, který odporuje informační etice, a proto jej nelze doporučit.

 

Pro portál E-Bezpečí
Bc. Michal Černý

 




E-Bezpečí štítky

  1. Kyberšikana
  2. Kybergrooming
  3. Prevence kriminality
  4. Sexting
  5. Facebook
  6. Kyberkriminalita
  7. Kazuistika
  8. Výzkum
  9. Poradenství
  10. Legislativa
  11. Rozhlasové pořady E-Bezpečí
  12. Sociální inženýrství
  13. Reference na E-Bezpečí
  14. Vzdělávací akce E-Bezpečí
  15. Praxe
  16. Hope Witsell
  17. Jessica Logan
  18. Trolling
  19. E-Synergie
  20. Second Life
  21. Krize výchovy
  22. Teorie
  23. Planking
  24. Acton Beale
  25. Digitální stopy
  26. TOR
  27. Ochrana osobních údajů
  28. Chatroulette
  29. Statement of Rights and Responsibilities
  30. Fotografie na Facebooku
  31. IP obsah
  32. Právo a Facebook
  33. Platební karty
  34. Hoax
  35. Paypal
  36. Stalking
  37. Kyberstalking
  38. Facebook timeline
  39. Moje historie
  40. Netolismus
  41. WoW
  42. botmaster
  43. spam
  44. NAT
  45. Právo
  46. vztahové násilí
  47. domácí násilí
  48. Prenatální profily
  49. Konference
  50. Buzz
  51. Virální videa
  52. Star Wars Kid
  53. Dětská prostituce
  54. Komerční sexuální zneužívání dětí
  55. On-line prostituce
  56. Disinhibiční efekt
  57. Hackerazzi
  58. Christopher Cheney
  59. Google hacking
  60. Identity theft
  61. Krádež identity
  62. Ransomware
  63. emo
  64. GIFYO
  65. Seznam se bezpečně!
  66. Sekundární viktimizace
  67. Amanda Todd
  68. Mentální anorexie
  69. Bulimie
  70. Blogy
  71. SMS spoofing
  72. Svobodný internet
  73. Online prostituce
  74. Manipulace
  75. Interview
  76. Břetislav Horyna
  77. bigorexie
  78. ASK.FM
  79. homosexualita
  80. Tyler Clementi
  81. Ravi Dharun
  82. Hanka a Tonča
  83. Webcam trolling
  84. EXIF
  85. YouTube
  86. Seznam.cz
  87. Google
  88. IAD
  89. Flow
  90. Vydírání
  91. SCAM419
  92. Senioři
  93. Podvody
  94. Pornografie
  95. PRIZNEJ.CZ
  96. ASMR
  97. swag
  98. Rebecca Ann Sedwick
  99. Webrangers
  100. iPhone
  101. Roztahovačky
  102. Phishing
  103. Safer Internet Day
  104. Digitální rodičovství
  105. Planking
  106. nomofobie
  107. fantomové vibrace
  108. Kampaně
  109. Kyberbaiting
  110. Prank
  111. Darknet
  112. romance scam
  113. FoMO
  114. Modra velryba
  115. DaddyOFive
  116. kyberflashing
  117. Fake news
Generální partner projektu
Další partneři






Garance



TOPlist
Chcete podpořit naše aktivity? Děkujeme! Vážíme si toho!

Partneři, spolupracující instituce:

Licenční újednání, autorská práva:

Portál E-Bezpečí je provozován Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Všechna práva vyhrazena. (c) Centrum PRVoK PdF, Univerzita Palackého v Olomouci 2008 - 2017.

Kyberšikana: ISSN 2336-1360. Vydavatel: Centrum PRVoK PdF, Univerzita Palackého v Olomouci.

E-Bezpečí je ochrannou známkou chráněnou Úřadem průmyslového vlastnictví.
Webdesign: Axe design studio Olomouc | Technická podpora: Jiří Veverka | Sledováno systémem Google Analytics

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License.