21.06.17

Europol v těchto dnech vydává report "Online sexual coercion and extortion as a form of crime affecting children" zaměřený na oblast online vydírání v prostředí internetu. Ve zprávě se opírá…

Celý článek...

09.05.17

Jak s dětmi hovořit o "modré velrybě"? Metodický materiál ke stažení.

Celý článek...

01.03.17

Opět otevíráme nabídku vzdělávacích akcí zdarma.

Celý článek...

01.02.17
V těchto dnech se na nás obrací velké množství zájemců o vzdělávací akce. Rádi se pokusíme vyjít všem vstříc, nicméně v následujících 3 týdnech musíme dokončit jiné aktivity, tj. akce…
Celý článek...


Víte o tom, že je říjen Evropským měsícem internetové bezpečnosti?
 
Podporujeme










Banner


Jak minimalizovat dopad paniky spojené s „modrou velrybou“ v prostředí školy - jak s tímto hoaxem konkrétně pracovat ve třídě (ale i domácím prostředí)
Labels: Modra velryba
Hodnocení uživatelů: / 11
NejhoršíNejlepší 
Čtvrtek, 27 Duben 2017 10:43

mini_velrybaedukaceV posledních dnech se na nás v souvislosti s hoaxem a mediální panikou spojenou s fenoménem modrá velryba obrátilo velké množství škol, jejichž žáci začali hru napodobovat. S většinou jsme již individuálně probrali postup, jak mají s dětmi o fenoménu hovořit, pro ostatní jsme připravili krátkou instruktáž, jak s dětmi problém rozebrat - a to především v situaci, kdy se ve škole již vyskytuje a děti jej napodobují. Obecné zásady pro realizaci preventivních opatření jsme již vysvětlili zde, nyní se zaměříme na konkrétní možnosti, které v této oblasti mohou učitelé a rodiče podniknout.

Na úvod je třeba říci, že u klasického hoaxu dochází ke smíchání pravdivých a nepravdivých informace zcela běžně, nepravdivé informace totiž umožňují, aby se hoax rychleji šířil internetem (negativní a bulvárně atraktivní informace – vražda, sex, drogy – se šíří internetem velmi rychle). Příkladem je třeba hoax „obří pavouci z Iráku“ – hoax (a jeho mutace) doplněný o sugestivní fotografii velkého pavouka tvrdí, že v Iráku existují obří pavouci (camel spiders), kteří útočí na vojáky, v noci se vplíží do stanu, člověka znehybní jedem a ráno se voják probudí s ohlodanými končetinami. Samozřejmě jde o kombinaci pravdy a lži – pravda – pavouci existují, ale útočí maximálně na hmyz, hada nebo myš. Lživá část hoaxu představují informace o útocích na člověka a ohlodaných končetinách. Detailně si o tomto hoaxu můžete přečíst i zde.

U hoaxu – challenge (výzvy) modrá velryba je to podobné – původně pravdivý příběh o existenci sebevražedných skupin v Rusku, existující návody a způsoby manipulace uživatelů těchto skupin  – je obalen velkým množstvím nepravdivých informací o sebevraždách 150 dětí a neprokázaných souvislostech, které fenoménu dodávají váhu.

Pokud chcete fenomén „modré velryby“ (plejtváka obrovského) probírat v hodinách s žáky, musíte je pod vaším vedením nechat oloupat jednotlivé nepravdivé slupky a odhalit fenomén na dřeň. Děti tak zbavíte pochybností a strachu, který s sebou fenomén nese. Ideálním startem aktivity je zeptat se dětí:

Víte, odkud se vlastně vzal název modrá velryba?

Děti vám pravděpodobně odpoví, že je to proto, že velryby páchají hromadně sebevraždy. Což je však nesmysl. Dětem musíte vysvětlit, že velryby na mělčinách umírají z úplně jiných důvodů. Zeptejte se dětí, jak se v moři orientují velryby a delfíni? Odpověď je echolokací (zvukových vln) s podporou magnetických polí. Navíc se často pohybují v hejnech – plují za vedoucí samicí, která je vede. Jenže někdy echolokace selže, zvuk se odrazí třeba od vlny, od bahna, velké vrstvy písku, odraz se změní také vlivem přílivu a odlivu, dojde ke změně magnetického pole nebo velryba prostě onemocní – a dostane se na mělčinu. Často jak vedoucí samice, tak i zbytek hejna Z mělčiny se pak už sama nedostane – její hmotnost je příliš velká, voda ji nenadnáší, na vzduchu se dusí (stlačují se jim plíce). Moře navíc vyplavuje i mrtvé kusy. Velryby (plejtváci, delfíni a další kytovnci) jednoduše sebevraždy nepáchají, je to nesmysl, kterému jste uvěřili.

Děti najednou pochopí, že asi ne vše, co se o fenoménu dozvěděly prostřednictvím internetu, bude pravda. Učitel pak může pokračovat. Nabízí se začít tím, že dětem vysvětlíte, že celá věc vznikla v Rusku, přičemž se můžete zeptat: Děti, co víte o Rusku? Postupně můžete přejít k třeba k tomu, že v Rusku je nízká průměrná mzda (500 dolarů na osobu, což je asi 12 000 korun měsíčně), že v Rusku zemře přes půl milionů lidí ročně na následky pití alkoholu, v Rusku je velké množství vražd (11,2 na 100 000 obyvatel v roce 2016, v ČR 1,5 na 100 000 obyvatel v roce 2015), velká korupce, velké množství nefunkčních rodin, kriminalita apod. A v tomto prostředí žijí děti – úplně stejně, jako v České republice. Tyto děti mají velké problémy – často nezažívají lásku, porozumění, mají velmi těžký život, často žijí na ulici. A tyto děti se snaží své problémy řešit právě tím, že se sebepoškozují nebo si třeba i sáhnou na život. Právě tyto děti chodí na internet a sdružují se do různých diskusních skupin… a tady se začal probouzet příběh o modré velrybě.

Téma můžeme zjednodušit, oprostit je od detailů, dá se začít např. takto:

Děti, máte rády horory? Bojíte se rády? Který horor máte rády? A víte o nějakých místech na internetu, kde se dají najít třeba nějaké strašidelné informace?

Úplně stejně, jako máte rády horory vy, je mají rády i děti v Rusku, které se sdružují do různých diskusních skupin. A protože horory jsou úzce spojeny s tématem vražd i sebevražd, tak tyto skupiny navštěvují i děti, které o sebevraždě přemýšlejí. Do jedné takové skupiny přišla i dívka jménem Irina „Rina“ Palenková, která se rozhodla spáchat sebevraždu (už dříve, než do skupiny přišla, právě z těch důvodů, které jsme si vysvětlili) a těsně před tím zveřejnila na internetu svou fotografii. A administrátory této diskusní skupiny napadlo, že by mohli tento příběh využít k tomu, aby do skupin nalákali další uživatele a aby na tom celém vydělali…

Děti, jak se vlastně dá vydělat na internetu? Jak vydělává Facebook? Jak si vydělávají youtubeři?

Děti vám správně odpoví, že reklamou, reklamními bannery, reklamou na Facebooku nebo třeba YouTube. A toto právě udělali administrátoři v Rusku – chtěli vydělat, chtěli do skupin nalákat další děti, které budou klikat na reklamu a které jim budou vydělávat peníze. A proto vytvořili seznam fiktivních úkolů – tzv. challenge – které měli uživatelé internetu plnit. Pokud jste se rozhodli úkoly plnit, tak jste samozřejmě museli do tzv. hashtagu napsat název té dané diskusní skupiny a tím jste vlastně pomohli administrátorům vydělávat peníze, protože rostl počet lidí, které se do skupin začal přihlašovat.

Úkoly byly nejdříve úplně nevinné, postupně však byly stále nebezpečnější, schválně, proč asi? Proč by někdo vymýšlel, abyste dělali něco nebezpečného?

Děti budou spekulovat a nabídnou různá řešení, jako učitelé jim ale vysvětlíte, že informace obsahující negativní obsah, třeba o ubližování (fotky, videa), se šíří internetem daleko rychleji, osloví více lidí, kteří si budou chtít tuto věc vyzkoušet, a zvýší  tak zisk administrátorů vydělávajících na reklamě. Kdokoli se tak do výzvy modrá velryba zapojí a napíše na svůj profil příslušné „startovací slovo“ (hashtag), tak se vlastně nechal nachytat na reklamu a přímo či nepřímo posílá peníze těm, kteří skupiny pod těmito názvy vytvářejí. Protože jim zvyšuje zisk – počet uživatelů, reklamní dosah. A tak vlastně zvyšuje počet dětí, které se také nechají nachytat.

Děti se určitě zeptají na různé informace, třeba na to, že na internetu je ale napsáno, že modrou velrybu hrálo hodně dětí, které nakonec spáchaly sebevraždu. Zeptejte se jednoduše:

Kde jste to četli? Kde jste to viděli?

Děti vám uvedou konkrétní názvy portálů, jména youtuberů apod. Vy jim jednoduše vysvětlíte – úplně stejně jako administrátoři skupin na sociálních sítích chtějí vydělat i ostatní – třeba bulvární portály nebo youtubeři. Čím více lidí je čte a sleduje, tím více peněz z reklamy mají. Proto jednoduše začnou lhát, začnou si vymýšlet, začnou spekulovat, přidají si k informacím něco navíc, něco šokujícího, co umožní, aby se informace rozšířila k většímu množství lidí. Jednoduše vám lžou, abyste si jejich texty přečetli, nebo se třeba podívali na jejich videa. Je to stejné, jako s těmi pavouky z Iráku.

Děti se mohou ptát i na tzv. kurátory, pokud se totiž do již výzvy zapojily, mohly být kurátorem skutečně kontaktovány. Pokud toto nastalo, tak můžete postupovat třeba takto:

Děti, jakým jazykem vám kurátor psal?

Děti odpoví, že česky nebo slovensky. Jako pedagogové se pak zeptáte:

Ale jak je to možné? Jak je možné, že vám psali česky? Když k nám modrá velryba přišla z Ruska? Kdo to tedy vlastně je?

Děti budou přemýšlet, spekulovat o tom, že jsou třeba kurátoři napojeni na osoby z Ruska apod.  Vysvětlíte jim, že kurátor může být kdokoli – třeba jejich kamarád, spolužák, sousedka, kdokoli na internetu viděl jejich hashtag (startovací slovo). A rozhodl se je postrašit. Využívá toho, že je anonymní, nevíte, kdo ve skutečně je. V tom je jeho síla, proto má nad vámi moc. Nic z toho, co kurátoři tvrdí (že třeba ublíží vaší rodině), není pravda, je to strašení, kurátor se baví na váš učet právě tím, že se bojíte, že reagujete, že plníte příkazy. Chcete, aby se na váš účet bavil anonymně třeba váš spolužák?

Pokud by snad nějaké dítě zkoušelo být kurátorem, vysvětlete, že je to v České republice trestné a mohlo by být potrestáno jak dítě, tak i jeho rodič. A pokud to zkouší, ať toho nechá, že je to nesmysl.

Žáci mohou dále argumentovat tím, že ale na Facebooku, Instagramu nebo kdekoli jinde viděly skupiny s názvem modrá velryba, a proto to tady je. Vysvětlete jim, že původní skupiny už byly dávno zablokovány a smazány a někteří tvůrci těchto skupin byli dokonce odsouzeni k trestu odnětí svobody. A to, co vidí na Facebooku, vytvořili sami Češi – jiné děti, ale i dospělí, aby se pobavili, aby ostatní vyděsili a třeba na tom i vydělali.

Stejně tak můžete odmaskovat lež i v dalších částech hoaxu, třeba spekulace o tom, že v Čechách spáchaly kvůli modré velrybě sebevraždu dvě holčičky apod. Opět jim vysvětlíte, že toto napsali novináři právě proto, aby lidé jejich články četli a aby jim tak rostl zisk.

Na závěr s dětmi shrňte fakta – pomocí otázek nebo brainstormingu, vypíchněte to nejdůležitější: je to hoax (míchá pravdu a lež), je hloupost ho zkoušet, protože jen vydělává peníze jiným a zbytečně nás straší, kdykoli můžeme přestat, protože kurátor je vlastně jen strašidlo, bubák.

Lekci musíte zakončit pozitivně, zeptejte se dětí, jestli znají nějaké další hoaxy, třeba o vajíčku uvařeném mobilním telefonem, o tom, že v nouzi máte zadat PIN k bankomatu obráceně, že když vás bodne včela, tak si máte posypat ránu hlínou apod. Následovat pak mohou další preventivní aktivity z oblasti rizikového chování na internetu.

Držím palce! 

Pro E-Bezpečí
dr. Kamil Kopecký

 




E-Bezpečí štítky

  1. Kyberšikana
  2. Kybergrooming
  3. Prevence kriminality
  4. Sexting
  5. Facebook
  6. Kyberkriminalita
  7. Kazuistika
  8. Výzkum
  9. Poradenství
  10. Legislativa
  11. Rozhlasové pořady E-Bezpečí
  12. Sociální inženýrství
  13. Reference na E-Bezpečí
  14. Vzdělávací akce E-Bezpečí
  15. Praxe
  16. Hope Witsell
  17. Jessica Logan
  18. Trolling
  19. E-Synergie
  20. Second Life
  21. Krize výchovy
  22. Teorie
  23. Planking
  24. Acton Beale
  25. Digitální stopy
  26. TOR
  27. Ochrana osobních údajů
  28. Chatroulette
  29. Statement of Rights and Responsibilities
  30. Fotografie na Facebooku
  31. IP obsah
  32. Právo a Facebook
  33. Platební karty
  34. Hoax
  35. Paypal
  36. Stalking
  37. Kyberstalking
  38. Facebook timeline
  39. Moje historie
  40. Netolismus
  41. WoW
  42. botmaster
  43. spam
  44. NAT
  45. Právo
  46. vztahové násilí
  47. domácí násilí
  48. Prenatální profily
  49. Konference
  50. Buzz
  51. Virální videa
  52. Star Wars Kid
  53. Dětská prostituce
  54. Komerční sexuální zneužívání dětí
  55. On-line prostituce
  56. Disinhibiční efekt
  57. Hackerazzi
  58. Christopher Cheney
  59. Google hacking
  60. Identity theft
  61. Krádež identity
  62. Ransomware
  63. emo
  64. GIFYO
  65. Seznam se bezpečně!
  66. Sekundární viktimizace
  67. Amanda Todd
  68. Mentální anorexie
  69. Bulimie
  70. Blogy
  71. SMS spoofing
  72. Svobodný internet
  73. Online prostituce
  74. Manipulace
  75. Interview
  76. Břetislav Horyna
  77. bigorexie
  78. ASK.FM
  79. homosexualita
  80. Tyler Clementi
  81. Ravi Dharun
  82. Hanka a Tonča
  83. Webcam trolling
  84. EXIF
  85. YouTube
  86. Seznam.cz
  87. Google
  88. IAD
  89. Flow
  90. Vydírání
  91. SCAM419
  92. Senioři
  93. Podvody
  94. Pornografie
  95. PRIZNEJ.CZ
  96. ASMR
  97. swag
  98. Rebecca Ann Sedwick
  99. Webrangers
  100. iPhone
  101. Roztahovačky
  102. Phishing
  103. Safer Internet Day
  104. Digitální rodičovství
  105. Planking
  106. nomofobie
  107. fantomové vibrace
  108. Kampaně
  109. Kyberbaiting
  110. Prank
  111. Darknet
  112. romance scam
  113. FoMO
  114. Modra velryba
  115. DaddyOFive
  116. kyberflashing
Generální partner projektu
Další partneři






Garance



TOPlist
Chcete podpořit naše aktivity? Děkujeme! Vážíme si toho!

Partneři, spolupracující instituce:

Licenční újednání, autorská práva:

Portál E-Bezpečí je provozován Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Všechna práva vyhrazena. (c) Centrum PRVoK PdF, Univerzita Palackého v Olomouci 2008 - 2017.

Kyberšikana: ISSN 2336-1360. Vydavatel: Centrum PRVoK PdF, Univerzita Palackého v Olomouci.

E-Bezpečí je ochrannou známkou chráněnou Úřadem průmyslového vlastnictví.
Webdesign: Axe design studio Olomouc | Technická podpora: Jiří Veverka | Sledováno systémem Google Analytics

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License.