fbpx
Podpořte E-Bezpečí v aplikaci Pomáhej pohybem
25. 03. 2024

Chtěli byste podpořit naše aktivity? Máte možnost prostřednictvím aplikace Pomáhej pohybem (Nadace ČEZ). Je to jednoduché: 1. Nainstalujte aplikaci...

Číst dál...

Akt o umělé inteligenci ke stažení
17. 03. 2024

Akt o umělé inteligenci (pravidla, schválená na úrovni Evropy) si můžete v češtině stáhnout zde.

Číst dál...

New website
08. 03. 2024

The Centre for the Prevention of Risky Virtual Communication has a new website in English.

Číst dál...


Home Rizikové jevy Další témata Fenomén - disinhibiční efekt

Přečteno jinde










































Podpořte nás

Podpořte naše aktivity a pomozte dětem a dospělým v nouzi. Již 15 let pomáháme dětem a dospělým řešit jejich problémy na internetu. Zapojte se i vy! Každá pomoc se počítá! Stačí kliknout na tlačítko DONATE.

Přihlásit odběr novinek


revInternetová synchronní a asynchronní komunikace je velmi specifická - již proto, že probíhá ve virtuálním prostředí, ve kterém nelze realizovat komunikaci se zachováním všech potřebných verbálních i neverbálních komunikačních složek. Komunikace v prostředí internetu podléhá celé řadě vlivů a procesů. V dnešním článku se zaměříme na velmi důležitý proces, který provází online komunikaci, na disinhibiční efekt.

 

Co je disinhibiční efekt?

Pojem disinhibice v komunikaci Vybíral popisuje jako: „odložení zábran a skrupulí, ztrátu nebo překonání nesmělosti, plachosti a ostychu, v krajních podobách může jít o obcházení tabu a zákazů, tedy o jistou odvázanost či nevázanost na normy, která může být až anomální.[1] Následkem toho je, že někteří lidé v kyberprostoru popouštějí uzdu svých emocí více než v komunikaci v reálném světě a že sdělují velmi intimní a důvěrné informace o své osobě. Toto „odložení zábran“ může mít jak pozitivní vliv na akt komunikace, kdy se lidé chovají slušně, mile a vlídně, tak negativní, kdy se stávají hrubými, vulgárními, nepřátelskými až agresivními. Disinhibiční projev chování lze spatřit i u lidí, u kterých bychom to nikdy nečekali. Disinhibiční efekt můžeme sledovat téměř u všech uživatelů sociálních sítí.

disinibice

Disinhibiční efekt podle Sulera pramení ze šesti hlavních zdrojů[2]:

1. Anonymita („You Don`t Know Me” – Neznáš mě) – Ti, kteří svou identitu skrývají pod přezdívkami a jsou do jisté míry chráněni před identifikací, mohou libovolně projevovat své názory, realizovat své sociální potřeby a ovlivňovat své komunikační partnery, bez dalších následků a jakéhokoliv postihu.

2. Neviditelnost („You Can`t See Me” – Nevidíš mě) – Komunikující navzájem nevidí jak se druhý tváří, jakou má mimiku ve tváři nebo jak vypadá.

3. Asynchronicita („See You Later“ – Tak příště) – Nesoučasnost v komunikaci. Uživatel má možnost promyslet si svou odpověď, neboť nemusí reagovat pohotově jako při komunikaci v reálném světě.

4. Solipsistická introjekce („It`s All in My Head” – Vše je v mé hlavě) – „Solipsimus je termín vyhrazený ve filozofii pro přesvědčení člověka o tom, že vnější svět existuje jenom v jeho hlavě.“[3] Absence komunikace tváří v tvář může mít vliv na lidskou mysl, která podvědomě přiřazuje vizuální obraz, jak daný člověk vypadá a jak se chová, člověku se kterým komunikujeme, na základě čtení psaného textu. Člověk si tak vytváří vlastní představu o jeho podobě na základě svých potřeb, přání a očekávání. Ve skutečnosti pak komunikuje z části sám se sebou, realita se stává fantazií. Dominace našich vlastních představ při utváření představy o světě či člověku neboli solipsismus je v našich vztazích odjakživa a zcela přirozeně.

5. Disociativní představivost („It`s Just a Game” – Je to jen hra) - Nulová zodpovědnost. Někteří uživatelé Internetu považují své internetové Já, postavu, kterou vytvořili v kybersvětě, za někoho jiného, tak proč nést za ni zodpovědnost v reálném světě. Vše považují za hru, která končí, jakmile vypnou počítač.

6. Minimalizace autority („We`re Equals – Jsme si rovni) – Na Internetu se smazávají naše reálné role, je nepodstatné jaké má kdo postavení, sociální status.

Disinhibice čili „prostředí bez zábran“[4] je jedním „z nejzjevnějších a nejspecifičtějších znaků elektronické komunikace“[5] nejen u adolescentů, k jejich komunikaci ale navíc patří i tzv. venting – neboli odreagování frustrací. „Goffman popsal před bezmála půlstoletím speciální disinhibované chování u dětí i dospělých, které slouží ke shazování a zesměšňování druhých (nepřítomných nebo když se zrovna nedívají apod.), a které slouží zároveň k uzavírání „tajné dohody“ s dětmi, s nimiž se takto odreagováváme.“[6]

Částečná anonymita nebo její úplná absence na Facebooku sebou přináší oslabení disihibičních projevů. Pro Facebook je typické, že se jeho uživatelé již dříve setkali nebo se znají z reálného světa. Díky této skutečnosti se komunikace na Facebooku přibližuje reálné komunikaci. „Názory a činy, které uživatel prezentuje, se totiž mohou „odrazit“ na jeho skutečných sociálních vztazích, tudíž za ně nese plnou zodpovědnost. Dále má uživatel možnost kombinovat poznatky z reálného života s těmi virtuálními, čímž je oslaben také solipsistický faktor. „Přátelé" na Facebooku jsou skutečné osoby, se skutečným sociálním postavením, proto ani neutralizaci statusu nepokládáme za tolik významný znak.“[7] Někteří autoři popisují prostředí internetu jako prostředí bez zábran i v případě, že uživatelé uvádí svá pravá jména, s nimi spjatý sociální status, a jejich anonymita je tedy neúplná. K zesilování disinhibičního efektu dochází všude tam, kde komunikujeme prostřednictvím přezdívek, které maskují naši vlastní identitu. Ne každý má např. v prostředí Facebooku přátele, které zná z reálného života, řada z uživatelů Facebooku naopak připojuje ke svému profilu zcela neznámé uživatele internetu a soutěží pak s ostatními, kdo má více přátel (tato aktivita se objevuje zejména u žáků 1. stupně ZŠ). V takto nastavené komunikační síti se již může disinhibiční efekt naplno rozvinout.

Dalším specifickým rysem komunikace v kyberprostoru je multiplicita, neboli vícečetná synchronní komunikace, která platí pro většinu internetových komunikačních prostředí i pro chat na Facebooku. V praxi to znamená komunikovat s více uživateli současně v reálném čase. Podle výzkumu je tato výhoda internetové komunikace u českých dospívajících velmi oblíbená.[8]  V dnešní hektické době nejsme zvyklí čekat, a tedy při prodlevě odpovědi můžeme komunikovat s někým jiným. „Zdá se, že lidé velmi aktivní, rychlí a pohotoví dnes využívají čas co nejfunkčněji, odmítají se nudit (a prožívat nejistotu), „užívají si“ internetového komunikování a baví se při něm.“[9]

Je zjevné, že disinhibiční efekt je průvodním znakem celé řady jevů spadajících do oblasti rizikového chování na internetu, doprovází kyberšikanu, kyberstalking, sexting, kybergrooming, dětskou prostituci a další související fenomény. Snažme se všichni co nejvíce omezit dopad disinhibičního efektu na naši vlastní online komunikaci a nesme zodpovědnost za to, co v prostředí internetu vytváříme.

 

Veronika Kovářová, Kamil Kopecký
PdF UP Olomouc, E-Bezpečí

 

 

Zdroje k článku:

[1] VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2009. (str. 272)

SULER, J. The Psychology of Cyberspace. – The online disinhibition effect. 1998.  On-line: http://users.rider.edu/~suler/psycyber/psycyber.html [citováno. 15. 2. 2012]

[3] VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2009 (str. 275)

[4] ŠMAHEL, D. Psychologie a internet – děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: TRITON, 2003. (str.13)

[5] VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2009. (str. 273)

[6] VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2009. (str. 273)

Zlín, 2011. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta humanitních studií. On-line na: https://portal.utb.cz/wps/portal/prohlizeni (str.28)

[8] Vybíral, Z., Šmahel, D. Komunikace uživatelů internetu. (Co výzkumy zjistily a jaký výzkum potřebujeme?). In: Mareš, p., Potočný, T. (ads.): Modernizace a česká rodina. Brno: Barrister & Principal. 2003.

[9] VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2009. (str. 277)

 


 

Výsledky projektu E-Bezpečí (2012-2022)

panel
160000 +
proškolených žáků ZŠ a SŠ
panel
45000 +
proškolených dospělých
panel
7000 +
podpořených obětí kyberkriminality
panel
250 +
vzdělávacích akcí ročně
panel
5500 +
odhalených případů kyberkriminality
panel
160000 +
unikátních návštěvníků webu ročně

Ocenění projektu E-Bezpečí

pohar
KYBER Cena 2023
(1. místo)
pohar
Nejlepší projekt prevence kriminality na místní úrovni 2023
(1. místo)
pohar
Evropská cena prevence kriminality 2015
(1. místo)

Partneři a spolupracující instituce

 

Generální partner projektu E-Bezpečí

logo o2

Další partneři a spolupracující instituce

 logo nadaceo2logo googlelogo msmtlogo mvcrlogo olomouclogo olomouckykrajlogo ostravalogo hoaxlogo policielogo rozhlaslogo linkabezpecilogo microsoft bwlogo czniclogo nukiblogo podanerucelogo googleovachamp_logo.png

 

We use cookies

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.