O prázdninách poradna funguje v běžném provozu
29. 07. 2019

Online poradna funguje i o prázdninách, a to na adrese www.napisnam.cz

Číst dál...

Používáte PayPal? Podpořte nás!
15. 05. 2019

Projekt E-Bezpečí už 11 let pomáhá dětem a dospělým bojovat s kybernetickou kriminalitou, která je trvale na vzestupu. Pomoc u nás nalezlo více než...

Číst dál...

Letáček - Rizika pro seniory (podvodná inzerce)
23. 03. 2019

Nový letáček pro seniory je o podvodné inzerci. Stahujte zde.

Číst dál...


banner ebezpeciprojekt

Home Projekt Fake news feed-image

Přečteno jinde










































1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 0.00 (0 Votes)
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 4.33 (6 Votes)

mini rembrandtInternetem se opět šíří fotografie dětí zahleděných do mobilních telefonů před obrazem Noční hlídka, která má charakterizovat současnou generaci dětí. Uživatelé sociálních sítí pak fotografii sdílejí a vášnivě komentují, aniž by znali situaci, ve které byla pořízena.

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 4.00 (18 Votes)

mini ceskatelevizeVeřejnoprávní média jsou v posledních letech pod neustálým a stále se zvyšujícím tlakem politiků, ale také veřejnosti. Politici některých politických stran napadají objektivitu a vyváženost vysílání, přestože je podle výzkumných dat (2018) vyváženost zpravodajství ČT 98 %, volají dokonce po zestátnění veřejnoprávních médií, omezení jejich rozpočtu (či přímo zrušení koncesionářských poplatků), či chtějí přímo zasahovat do obsahu vysílání a skladby témat a pořadů. Důvěra v Českou televizi klesá, index důvěryhodnosti se snížil na 63-65 procent (2017), což sama instituce přičítá především vnějším okolnostem - zpochybňování její nezávislosti alternativními médii, útokům dezinformačních médií, útokům vysokým představitelům politické reprezentace včetně prezidenta apod.

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 5.00 (1 Vote)

mini barrackDeep fake je fenomén, který v budoucnu zásadním způsobem ovlivní práci s informacemi -  významným způsobem zasáhne především ověřování jejich pravdivosti. Bude pak pravděpodobně velmi obtížné, či dokonce nemožné odhalit, zda je materiál - v případě deep fake videozáznam - autentický, nebo zda byl upraven. Dostupnost této technologie posílí šíření dezinformací online prostředím a postupně posílí úloha autorit - informace budou posuzovány podle toho, kdo je publikoval, odpovědnost za jejich pravdivost bude stále více přenášena na vydavatele/autora.

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.88 (4 Votes)
mini photoFotografie a videa jsou velmi důležitými nástroji online žurnalistiky - dokáží totiž u čtenářů velmi rychle, v zásadě během několika vteřin, vyvolat jak pozitivní, tak i negativní emoční odezvu, a to bez nutnosti číst celý text sdělení. Jak jsme vysvětlovali již dříve, emoční odezva dokáže velmi dobře ovlivňovat postoje čtenářů, proto jsou také  fotografie běžnou součástí propagandy - svou úlohu hrají v rámci politických kampaní, ale také např. reklamy. V dnešním textu se zaměříme na jeden ze způsobů manipulace fotografiemi, který je postaven na změně úhlu pohledu na danou událost a na úlohu detailu.
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 5.00 (1 Vote)

Média, masmédia, ale také sociální sítě či jen běžně dostupné plakátovací plochy na nás chrlí informace, ve kterých je obtížné se vyznat. V minulosti fungoval zažitý úzus, že co je psáno či řečeno, je pravda, a bylo důležité jen najít toho, kdo říkal celou pravdu a tuto si „neohýbal“ podle svých potřeb či cílů. 

V dnešní době je tomu jinak – informace se na nás „valí“ ze všech stran a je obtížné se v nich zorientovat, a to nejen s ohledem na množství zpráv, ale také s logickým odkazem na fakt, že většina masově šířených zpráv již nezná svého autora a tento bývá odhalen ve velmi malém měřítku„Medializace je tedy skutečnost, že život jednotlivce, skupin i celé společnosti je prostoupen médii (tradičními „masovými“, tedy periodickým tiskem, rozhlasovým a televizním vysíláním, a stále zřetelněji i telematickými „síťovými“ médii, jež na sebe berou více a více charakteristik dříve spojovaných s „tradičními“ masovými médii). Medializací se rozumí skutečnost, že stále více společensky významných, konstitutivních komunikačních aktivit (ekonomické, politické i kulturní povahy) se odehrává prostřednictvím těchto médií, a tedy s jejich aktivní účastí.“(Více zde.)

Schopnost zorientovat se v naší medializované době i společnosti se nazývá mediální gramotností a pohledem na naší populaci tuto gramotnost můžeme hodnotit také s ohledem na věkovou skupinu obyvatelstva. Mediální gramotnost se pomalu, ale jistě usazuje v průřezových tématech základních a středních škol a můžeme tedy říci, že nastupující generace má předpoklady a podmínky se se v informacích na ně směřujících orientovat lépe než je tomu u generace jejich učitelů, rodičů, či dokonce prarodičů. 

Zajímavou otázkou pro možné výzkumy však zůstává, co si každý takový jedinec ze vzdělávacího procesu odnese a jak s těmito informacemi naloží, neboť je samozřejmé, že každý z nás nezávisle na věku či pohlaví se v mediální / sociální bublině zorientuje podle toho, co je mu předáno prostřednictvím vrstevníků, učitelů, rodičů, či samotných médií. V přeneseném slova smyslu lze říci, že podle toho jací jsme studenti, jak moc se o informace zajímáme, do jaké míry si je ověřujeme, tak také konáme.

Jak tedy působit na osoby, které jsou mimo již mimo vzdělávací systém – řekněme, že se nenarodily v tomto tisíciletí? Výzkumy i šetření nám ukazují, že populace nad 30 let a výše se s pojmem mediální gramotnost setkává méně častěji než s pojmem finanční gramotnost, což z hlediska vývoje technologií a jejich užití v praxi je logickým důsledkem doby v níž žijeme, a proto je současná medializace pro mnohé překvapující a často je zastihne nejen nepřipravené, ale  i bez jakékoli funkční byť minimální pasivní obrany. 

Dané se projevuje nejen v akceptaci a víře v dané skutečnosti, ale také v bezbřehém šíření hoaxů a tzv. fake news, tedy falešných zpráv. Tyto zprávy jsou nejčastěji šířeny prostřednictvím sociálních sítí, e-mailů, přičemž mnozí uživatelé se domnívají, že jsou na nich zcela anonymní. Zprávy se tak šíří rychleji, jsou cíleny právě na skupiny osob, které si informace neověřují a často se tak informace vyskytují ve skupinách osob podobně smýšlejících, které jsou ochotny jim uvěřit a šíři je se stejným „zápalem“ dál. Jak na fake news reaguje nejen česká populace nám prokázaly nejen prezidentské volby v loňském roce, ale také „migrační krize“ (např. https://www.info.cz/strategie/do-prahy-prijelo-1500-migrantu-z-nemecka-tvrdil-hoax-cesi-naleteli-videu-z-nadrazi-v-anglii-33325.html). Tyto dva příklady nám ukazují nejen to, jak snadno jsme všichni zmanipulovatelní pouze na základě dobře cílené kampaně za pomocí upravených fotek či textů, ale i skutečnost, jak je důležité si umět informace nejen nalézt, ale také ověřit jejich zdroj a jejich pravdivost. 

Pod mediální gramotností si tedy můžeme představit schopnost informace vyhledávat, třídit, kategorizovat, ověřovat, katalogizovat, vyhodnocovat, a především se nebát nad nimi přemýšlet a dále šířit jen ty, které jsou ověřené, za nimiž si stojíme, a tím jsme ochotni za ně nést i případné následky.

Výsledky projektu E-Bezpečí (2012-2018)

panel
50000 +
proškolených žáků ZŠ a SŠ
panel
10000 +
proškolených dospělých
panel
2500 +
podpořených obětí kyberkriminality
panel
200 +
vzdělávacích akcí ročně
panel
4000 +
odhalených případů kyberkriminality
panel
100000 +
unikátních návštěvníků webu ročně

 

Projekt E-Bezpečí je vítězným projektem národního kola Evropské ceny prevence kriminality.

Partneři a spolupracující insitutuce

 

Generální partner projektu E-Bezpečí

logo o2

Další partneři a spolupracující instituce

 logo googlelogo nadaceo2logo msmtlogo mvcrlogo olomouclogo olomouckykrajlogo ostravalogo usembassylogo hoaxlogo policielogo proglaslogo rozhlaslogo aukrologo linkabezpecilogo nuvlogo ssblogo pcentrumlogo microsoft bwlogo esetlogo czniclogo nukiblogo podaneruce