Remove
Veškerou svou činností ve virtuálním prostředí vytváříme tzv. digitální stopu. Pokaždé, když něco vyhledáváme na Googlu, lajkujeme na Facebooku nebo když nakupujeme přes internet, zanecháváme za sebou v prostředí internetu určité informace. Tato data, která jsme vědomě, či nevědomě zanechali ve virtuálním prostředí, mohou být snadno zneužita. Můžeme se setkat například s krádeží osobních informací nebo s kyberšikanou. Pravděpodobněji však bude naše digitální stopa využita pro oline marketing.
V českém prostředí, ale i v ostatních zemích Evropy v posledních letech velmi silně rezonuje otázka, jakým způsobem regulovat používání mobilních telefonů dětí v prostředí školy. Zda tedy např. mobilní telefon zakázat v hodině i o přestávce, nebo omezit zákaz pouze na vyučovací hodiny, ale ne na přestávky (viz stanoviska České školní inspekce).
Zajímavá data k problematice využívání mobilního telefonu žáky 1. a 2. stupně ZŠ v prostředí školy poskytuje výzkum České děti v kybersvětě (2019) realizovaný Pedagogickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s O2 Czech Republic. V tomto výzkumu, do kterého se zapojilo více než 27 000 dětí z celé ČR, jsme se zaměřili mimo jiného na to, k čemu děti mobilní telefon ve škole využívají, jaké aktivity o přestávce preferují či jaký vliv má na používání mobilního telefonu ve škole regulace (např. zákaz).
Počítačová hra Fortnite firmy Epic Games patří k nejoblíbenějším hrám současnosti a celosvětově ji hraje přibližně 350 milionů hráčů (2020). Stejně jako další hry tohoto typu pracuje i Fortnite s virtuální měnou, tzv. V-Bucks, kterou můžete získávat za dosahování herního pokroku (např. v rámci plnění různých výzev, v PVP zápasech apod.), ale také za reálné peníze. Za virtuální měnu pak můžete ve hře nakupovat nejrůznější bonusy - skiny, herní předměty, další vylepšení postavy (back bling), tzv. “tanečky” (emote), game pass či battle pass apod. Bohužel dětští i dospělí hráči Fortnite jsou pravidelně bombardování nejrůznějšími podvodnými nabídkami, které jim slibují možnost získat V-Bucks třeba za kliknutí na odkaz, nainstalování aplikace či registraci do konkrétní online služby. A právě na tento druh podvodů se zaměříme v našem dnešním textu.
Vzpomínáte si na román George Orwella 1984? V něm je společnost prakticky neustále monitorována a jedinci nebezpeční režimu jsou následně eliminováni. V té době tato představa působila poměrně děsivě, ale k realitě měla stále dost daleko. Od doby napsání tohoto románu však neuběhlo mnoho času a tyto praktiky se stávají skutečností. V minulém článku o aplikaci WeChat bylo již zmíněno, jak čínská vláda „využívá“ možností, které tato platforma svým uživatelům nabízí. Díky možnosti spárování aplikace s bankovním účtem má mimo jiné i dokonalý přehled o tom, co a kde nakupujeme, s kým se o čem bavíme a o mnoha dalších soukromých údajích. K čemu to vše ale je?
Komentář: Blokovat nebo neblokovat dezinformační weby? To je oč tu běží.
Měly by školy řešit kyberšikanu, ke které dochází i mimo výuku? Existuje řada situací, kdy ano.
Komentář: Mají učitelé právo na šíření dezinformací mezi své žáky?
Smishing čili phishing realizovaný prostřednictvím SMS opět řádí
Jak funguje anonymní režim v internetovém prohlížeči?