Home Rizikové jevy Kyberšikana Výskyt kyberšikany u žáků 2. stupně ZŠ Hálkova, Olomouc

Remove

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 0.00 (0 Votes)

mini_cyberJaké zkušenosti mají žáci jedné z olomouckých základních škol s kybernetickou šikanou? Na tuto i další otázky měl za úkol odpovědět výzkum, který se konal na přelomu ledna a února na ZŠ Hálkova v Olomouci a jehož cílem bylo zmapovat, jaké zkušenosti mají s kyberšikanou žáci zdejšího druhého stupně.

Pro svůj výzkum jsem oslovila žáky druhého stupně, věkové rozpětí se tedy pohybuje od 12 do 15 let. Výzkum jsem realizovala na ZŠ Hálkova Olomouc. Jedná se o výběrovou základní školu se zaměřením na cizí jazyky. Výzkumu se zúčastnilo 100 respondentů (59 dívek a 43 chlapců). Návratnost dotazníků byla stoprocentní a jeho vyplňování žákům zabralo 15 až 20 minut. V dotazníku se vyskytovaly jak otázky otevřené, tak uzavřené (dichotomické i polynomické). Otevřené otázky daly žákům prostor pro volné vyjádření vlastního názoru, některé ale sváděly k příliš stručným nebo zlehčujícím odpovědím. Zde uvádím příklady některých žákovských odpovědí na otázku, co si představují pod pojmem šikana prostřednictvím moderních informačních technologií (odpovědi jsou seřazeny od nejčetnějších po nejméně frekventované):

- posílání urážlivých zpráv,
- vyhrožování, urážení,
- vydírání (nejčastěji zmiňují fotky a videa),
- nadávky,
- obtěžování prostřednictvím sociálních sítí, telefonu, internetu,
- zneužití osobních údajů,
- ubližování ostatním lidem na internetu (nespecifikovali konkrétněji),
- psychický teror (opět blíže nespecifikovali).

 

Zajímavé je, že tři chlapci zmínili, že za kyberšikanu považují „nucení dělat některé věci přes webkameru a chat“(uvádím doslovné vyjádření jednoho z nich). S něčím podobným se setkáváme ve videu Seznam se bezpečně 2,  kde je popsána právě taková situace. Chlapec odpověděl na inzerát s nabídkou brigády, inzerent si s ním začal psát a nabízel mu možnost vydělat si pořízením reklamních fotek. Později přiznává, že by se mohlo jednat i o „odvážnější“ fotografie, ale dává chlapci podmínku, že mu musí poslat fotku, na které bude do půl těla svlečený a bude držet kartičku s napsanými údaji, které mu potencionální „zaměstnavatel“ nadiktoval. Chtěl se přesvědčit, jestli opravdu komunikuje s nezletilým chlapcem – tento trik většinou radíme na přednáškách dětem, aby si ověřily, že osoba, se kterou si dopisují, je ta, za kterou se vydává.

S kyberšikanou také docela úzce souvisí doba strávená na internetu, ale hlavně činnosti, které tam děti obvykle vyhledávají. Z výzkumu vyplynulo, že tři čtvrtiny dětí tráví na internetu méně než tři hodiny denně, pouze v mizivém procentu jsme se setkali s odpovědí, která by mohla avizovat problém závislostního chování, tzn. 8 až 10 hodin, strávených denně na internetu. Tuto možnost z nabízených odpovědí volily pouze 3 % dotazovaných a nebyla mezi nimi ani jedna dívka. Tato skutečnost by mohla napovídat, že respondenti takto dlouhý čas tráví hraním počítačových her, což je v pubertálním věku doménou právě chlapců. I když se kyberšikana může vyskytnout i v prostředí počítačových her, je to spíše okrajová záležitost. Nejvíce případů se děje tam, kde se lidé scházejí za účelem komunikace, což jsou v dnešní době především sociální sítě. Téměř všechny oslovené dívky (57 z celkového počtu 59) mají účet na sociální síti a na rozdíl od chlapců na ní také tráví daleko více času. Domníváme se, že to vyplývá ze zvýšené komunikační potřeby, kterou mají právě dívky. Dívky také jeví zájem o navazování vztahů o něco dříve než chlapci a právě to jim sociální sítě umožňují. Celou dobu strávenou na internetu se na sociálních sítích pohybuje pouze 19,5 % chlapců, stejné množství (19,5 %) účet na sociální síti vůbec nemá založený. Naproti tomu 96,7 % dívek má účet na sociální síti, z toho 40,3 % tam tráví celou dobu, co jsou na internetu.

graf_dluhosova

 

Neznamená to ale, že nebezpečí se nemůže objevit jinde než na sociální síti a že chlapcům tedy nehrozí takové riziko, protože je nevyužívají tak četně jako dívky. Celkem 13 chlapců se setkalo s nějakou formou sexuálního obtěžování (zasílání pornografických materiálů nebo jejich lákání na uživatelích pod různými záminkami).

Celkově z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že si žáci dostatečně uvědomují rizika, která jsou spojena s užíváním moderních komunikačních technologií a snaží se dávat si na ně pozor třeba tím, že o sobě nebudou zbytečně prozrazovat informace intimního charakteru a budou si naopak pečlivě hlídat, komu a proč prozradí své osobní údaje. Výsledky výzkumu se z velké části shodují s výsledky jiných výzkumů tohoto zaměření, např. s výzkumnými výsledky Centra prevence rizikové virtuální komunikace (PRVoK) při Pedagogické fakultě UP v Olomouci Nebezpečí internetové komunikace.

 

Pro E-Bezpečí, Miroslava Dluhošová

 

Projekt E-Bezpečí je vítězným projektem národního kola Evropské ceny prevence kriminality.

Partneři a spolupracující insitutuce

 

Generální partner projektu E-Bezpečí

logo o2

Další partneři a spolupracující instituce

 logo googlelogo nadaceo2logo msmtlogo mvcrlogo olomouclogo olomouckykrajlogo ostravalogo usembassylogo hoaxlogo policielogo proglaslogo rozhlaslogo aukrologo linkabezpecilogo nuvlogo csoblogo pcentrumlogo microsoft bwlogo esetlogo czniclogo nukiblogo podaneruce