Austrálie se stala první zemí na světě, která plošně zakázala sociální sítě dětem do 16 let. Zákon vstoupil v platnost 10. prosince 2025 a od té doby se na australskou zkušenost upírají oči vlád i odborníků po celém světě – jako na jakousi globální laboratoř toho, zda a jak se dá věk na internetu vůbec vynutit. Po prvních měsících fungování už máme k dispozici první data a ta vyprávějí složitější příběh, než jaký zní z oficiálních prohlášení. Následující text shrnuje, co Austrálie zavedla, jak na to děti i rodiče reagují a co z toho plyne pro debatu, která se vede i u nás.
Evropská unie v roce 2026 výrazně posílila tlak na velké online platformy. Stále více se ukazuje, že problémem není pouze škodlivý obsah, ale také samotný design sociálních sítí – tedy způsob, jakým aplikace udržují pozornost uživatelů, doporučují další obsah a motivují k co nejdelšímu používání.
Telegram je často přirovnáván k darknetu, není to však darknet v technickém slova smyslu. Přesto se v posledních letech stále častěji objevuje v analýzách policie, výzkumníků i regulátorů jako prostředí, které pro část nelegálních aktivit přebírá některé funkce dříve spojované hlavně s dark webem. Nejde tedy o přesnou technickou náhradu darknetu, ale o platformu, která díky své dostupnosti, rychlosti, síťovému efektu a relativně snadnému provozu veřejných i neveřejných komunit vytváří prostor pro obchod s nelegálním zbožím, podvody, distribuci odcizených dat i organizaci závažné trestné činnosti.
Internet nám usnadňuje život, ale zároveň vytváří prostor pro stále propracovanější podvody. Útočníci dnes nevyužívají pouze technické triky, ale především lidské emoce – strach, důvěru, soucit, zvědavost i vidinu rychlého zisku. Právě proto se obětí podvodu může stát kdokoliv, bez ohledu na věk nebo zkušenosti. Podvodníci se vydávají za bankéře, policisty, rodinné příslušníky, investiční poradce, přepravní společnosti i známé osobnosti. Často vytvářejí časový tlak, nutí oběť jednat okamžitě a snaží se ji přesvědčit, že právě teď musí něco potvrdit, zaplatit nebo vyplnit. Jakmile člověk ztratí obezřetnost, může přijít o peníze, osobní údaje i přístup ke svým účtům.
V tomto textu si představíme přehled nejčastějších typů podvodů, se kterými se mohou uživatelé setkat, a také konkrétní příklady z praxe.
Od 1. 1. 2026 je účinná změna trestního zákoníku, která výslovně reaguje na zneužívání umělé inteligence k tvorbě a šíření bezsouhlasné (nekonsenzuální) pornografie. Novela zavádí nový trestný čin zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření (§ 191a) a současně doplňuje postih i pro vybrané případy nepornografických „deepfake“ materiálů prostřednictvím úpravy § 181 (poškození cizích práv).