Ministerstvo vnitra oznámilo, že s policií připravuje Národní centrum pro ochranu dětí v online prostředí. Den předtím spustil Český telekomunikační úřad portál s návody pro rodiče. Obojí reaguje na stejnou věc: rodina, která narazí na kyberšikanu nebo sexuální nátlak, dnes většinou neví, komu zavolat první.
Evropská komise představila návrh nařízení EU KIDS Act, který má výrazně posílit ochranu dětí v digitálním prostředí. Návrh zavádí jednotné věkové hranice pro používání sociálních sítí, omezuje návykové prvky platforem a přenáší větší díl odpovědnosti na jejich provozovatele. Netýká se přitom jen sociálních sítí, ale také videoslužeb, některých online her, AI chatbotů a virtuálních společníků.
Evropská unie v roce 2026 výrazně posílila tlak na velké online platformy. Stále více se ukazuje, že problémem není pouze škodlivý obsah, ale také samotný design sociálních sítí – tedy způsob, jakým aplikace udržují pozornost uživatelů, doporučují další obsah a motivují k co nejdelšímu používání.
Austrálie se stala první zemí na světě, která plošně zakázala sociální sítě dětem do 16 let. Zákon vstoupil v platnost 10. prosince 2025 a od té doby se na australskou zkušenost upírají oči vlád i odborníků po celém světě – jako na jakousi globální laboratoř toho, zda a jak se dá věk na internetu vůbec vynutit. Po prvních měsících fungování už máme k dispozici první data a ta vyprávějí složitější příběh, než jaký zní z oficiálních prohlášení. Následující text shrnuje, co Austrálie zavedla, jak na to děti i rodiče reagují a co z toho plyne pro debatu, která se vede i u nás.
Internet nám usnadňuje život, ale zároveň vytváří prostor pro stále propracovanější podvody. Útočníci dnes nevyužívají pouze technické triky, ale především lidské emoce – strach, důvěru, soucit, zvědavost i vidinu rychlého zisku. Právě proto se obětí podvodu může stát kdokoliv, bez ohledu na věk nebo zkušenosti. Podvodníci se vydávají za bankéře, policisty, rodinné příslušníky, investiční poradce, přepravní společnosti i známé osobnosti. Často vytvářejí časový tlak, nutí oběť jednat okamžitě a snaží se ji přesvědčit, že právě teď musí něco potvrdit, zaplatit nebo vyplnit. Jakmile člověk ztratí obezřetnost, může přijít o peníze, osobní údaje i přístup ke svým účtům.
V tomto textu si představíme přehled nejčastějších typů podvodů, se kterými se mohou uživatelé setkat, a také konkrétní příklady z praxe.
Strana 1 z 4