Remove
Blíží se konec prázdnin a sociální sítě zaplavují statisíce fotografií z dovolených a výletů, na které se rodiče se svými dětmi v průběhu dvouměsíčního volna vypravili. Ne vždy jsou však fotografie v online prostředí sdíleny a šířeny se souhlasem všech zachycených osob a do online prostředí se dostávají fotografie dětí bez jejich souhlasu, případně o zveřejnění fotografie z výletu či dovolené děti neví. Opět se tedy dostává ke slovu fenomén sharenting.
V posledních letech - v souvislosti s celou řadou celosvětových problémů (migrace, změny klimatu, politické krize, terorismus apod.) - došlo k výraznému zhrubnutí komunikace v prostředí sociálních sítí. Nadávky, urážky, vyhrožování či nabádání k trestné činnosti se stalo běžným… a v řadě diskusních skupin zcela normálním způsobem komunikace. Uživatelé, kteří tuto formu komunikace vzali za svou, pak argumentují především tím, že přece píší pravdu a že využívají svého práva na svobodu slova. Postupně tak posouvají hranice celospolečenských norem a to, co by před 10 lety bylo zcela neakceptovatelné a zavrženíhodné, je běžné a vlastně normální.
„Umožňujeme smysluplné konverzace a budování silných vztahů.“ Alespoň to uvádí tvůrci aplikace na svých webových stránkách. Tellonym, sociální síť, která si za pomoci anonymity dává za cíl zlepšovat sociální vztahy a vytvářet nová přátelství mezi uživateli. Ve skutečnosti se tato služba stává nebezpečným nástrojem pro kybernetickou agresi mezi dětmi.
Jméno Eugenia Cooney patrně většina z vás neslyšela, přitom jde o slavnou youtuberku, jejíž videokanál sleduje více než 1,5 milionů uživatelů z celého světa, na Instagramu má přibližně 600 000 fanoušků, účty má i na Twitteru a dalších sítích. Ve své youtuberské produkci se zaměřuje především na oblast módy a krásy. Svůj kanál na youtube provozuje již od roku 2011, tedy plných 8 let. Eugenii sledují mimo jiné dětští uživatelé, kteří ji často vnímají jako svůj idol a také ji napodobují.
Situace, kterou zná nejspíš každý z nás – potřebujeme se zeptat kamaráda, z čeho máme úkol do matiky, nebo si dohodnout rande s holkou. Bývaly doby, kdy jsme se museli zvednout a jít jednat osobně. Později, s rozvojem techniky, jsme dostali možnost zvednout telefon a zavolat či poslat zprávu. Vývoj šel ale pořád kupředu a zanedlouho poté se objevil fenomén, bez kterého si mnoho dnešních dětí, ale i dospělých nedokáže svůj život už téměř představit – Facebook. Prostřednictvím něj se stala komunikace s okolím ještě mnohem jednodušší a rychlejší. Mohli jsme si v reálném čase chatovat s kamarádem, který se v tu chvíli nacházel třeba na opačné straně světa. Za tímto účelem se později objevila aplikace s názvem Facebook Messenger, která víceméně převzala ze zmíněné sociální sítě především právě funkci komunikace. Facebook, respektive Messenger, využívají miliony lidí po celém světě, ale mají tuto možnost skutečně všichni?
Komentář: Blokovat nebo neblokovat dezinformační weby? To je oč tu běží.
Měly by školy řešit kyberšikanu, ke které dochází i mimo výuku? Existuje řada situací, kdy ano.
Komentář: Mají učitelé právo na šíření dezinformací mezi své žáky?
Smishing čili phishing realizovaný prostřednictvím SMS opět řádí
Jak funguje anonymní režim v internetovém prohlížeči?