Chatboti se budou muset „přiznat“, že nejsou lidé, deepfaky ponesou zřetelné označení a výstupy generativní AI dostanou neviditelný strojově čitelný podpis. V neděli 2. srpna 2026 se v celé Evropské unii stávají účinnými pravidla transparentnosti umělé inteligence podle článku 50 evropského aktu o umělé inteligenci (AI Act). Často se zjednodušují do věty, že „AI obsah se bude muset označovat“ – skutečnost je ale složitější a pro běžné uživatele v mnohém příznivější, než se traduje.
Kick.com je rychle rostoucí konkurent Twitche. Vlastní ho stejní lidé jako jedno z největších kryptokasin světa a v posledním roce na něj přechází i řada českých influencerů. Pro děti a dospívající přitom platforma představuje hned několik specifických rizik – od normalizace hazardu přes neexistující ověřování věku až po obsah na hraně sexuální sugesce. Co je Kick zač, čím konkuruje Twitchi a na co by si měli dát pozor rodiče a pedagogové?
TikTok nefunguje po celém světě úplně stejně. Ačkoli se to z pohledu běžného uživatele nemusí zdát, v Číně, ve Spojených státech a v Evropě funguje tato platforma v odlišném právním i technologickém prostředí. Výsledkem je, že se liší nejen pravidla pro ochranu dat a moderaci obsahu, ale i to, jaké typy videí systém doporučuje a jak moc je uživatelský zážitek ovlivněn státní regulací či tlakem úřadů.
Největší rozdíl je hned na začátku důležitý upřesnit: v pevninské Číně lidé nepoužívají mezinárodní TikTok, ale aplikaci Douyin. Tu provozuje stejná mateřská firma ByteDance, ale jde o samostatnou službu určenou pro čínský internet. ByteDance ji na svém oficiálním webu popisuje jako hlavní čínskou platformu pro krátká videa. To znamená, že když se mluví o „TikToku v Číně“, ve skutečnosti jde o Douyin, nikoli o stejnou aplikaci, jakou používají lidé v Evropě nebo USA.
Bojová umělá inteligence už není pouze námětem sci-fi filmů — je nasazena na reálných bojištích, vybírá cíle leteckých úderů a ovlivňuje průběh konfliktů na Ukrajině i v Gaze. Přinášíme přehled toho, co o vojenském využití AI skutečně víme, a proč by tato debata neměla zůstat jen doménou generálů a diplomatů.
Generativní umělá inteligence se během velmi krátké doby stala běžnou součástí digitálního prostředí dětí a dospívajících. Nástroje jako ChatGPT, Gemini nebo Grok dokážou během několika sekund generovat texty, vysvětlovat učivo, shrnovat informace nebo pomáhat při řešení různých úkolů. Pro vzdělávání to představuje zásadní změnu. Umělá inteligence může být významným nástrojem podporujícím učení, současně však přináší i nové pedagogické a didaktické výzvy. Diskuse o využívání AI ve vzdělávání se proto dnes stále častěji soustředí nikoli na otázku, zda AI do škol patří, ale spíše na otázku jak ji používat způsobem, který podporuje učení, kritické myšlení a rozvoj kompetencí žáků.
Odborné stanovisko k návrhům na plošný zákaz sociálních sítí pro děti
Praxe z první linie: Jak řešíme kyberšikanu, sexting a další online rizika v naší poradně
Zakázané ovoce chutná nejlíp, aneb Proč děti láká zakázaný obsah v online světě
Komentář: Potřebujeme v současnosti zakázat používání mobilů ve škole zákonem?
Komentář: Proč podporuji regulaci telefonů ve školách, ale pochybuji o plošném zákazu