Podrobnosti na...
Právě vyšlo nové doporučení k primární prevenci rizikového chování dětí a mládeže - Příloha 7: Kybernetická agrese a kyberšikana, kterou pro MŠMT...
Ve spolupráci s Krajským úřadem Královéhradeckého kraje jsme připravili novou kampaň zaměřenou na rodiče s názvem NežKlikneš. Kombinuje kazuistické panely s...

Digitální technologie se staly neoddělitelnou součástí našich životů, přinášejí nám neomezené možnosti komunikace, vzdělávání i zábavy. S rostoucí digitalizací však úměrně narůstá i škála rizik, kterým jsou uživatelé – od dětí až po dospělé – vystaveni. E-Bezpečí se dlouhodobě zaměřuje na řešení těchto incidentů v poradně www.napisnam.cz. Ne jinak je tomu i v roce 2026
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dnes ohlásilo, že od 1. září 2027 zavádí plošný zákaz mobilních telefonů ve školách. Diskuse o tomto kroku tak opět nabírá na obrátkách. Hned na úvod chci říct jasně: Jsem pro smysluplnou regulaci. Ta ale musí stát na reálných datech a metodice, nikoli na emocích, a rozhodně by neměla mít podobu slepého plošného zákazu zavedeného shora.
Austrálie se stala první zemí na světě, která plošně zakázala sociální sítě dětem do 16 let. Zákon vstoupil v platnost 10. prosince 2025 a od té doby se na australskou zkušenost upírají oči vlád i odborníků po celém světě – jako na jakousi globální laboratoř toho, zda a jak se dá věk na internetu vůbec vynutit. Po prvních měsících fungování už máme k dispozici první data a ta vyprávějí složitější příběh, než jaký zní z oficiálních prohlášení. Následující text shrnuje, co Austrálie zavedla, jak na to děti i rodiče reagují a co z toho plyne pro debatu, která se vede i u nás.
Evropská unie v roce 2026 výrazně posílila tlak na velké online platformy. Stále více se ukazuje, že problémem není pouze škodlivý obsah, ale také samotný design sociálních sítí – tedy způsob, jakým aplikace udržují pozornost uživatelů, doporučují další obsah a motivují k co nejdelšímu používání.
Téma používání mobilních telefonů a dalších elektronických zařízení na půdě škol vyvolává v české společnosti dlouhodobé debaty. Často se však v diskusích mezi pedagogy, rodiči i širší veřejností zaměňují základní pojmy. Typickým příkladem je zaměňování závazných legislativních norem s doporučujícími metodickými materiály. Tento článek shrnuje základní právní základ, procesní postupy zavádění pravidel do školních řádů a principy obsažené v metodice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
Kick.com je rychle rostoucí konkurent Twitche. Vlastní ho stejní lidé jako jedno z největších kryptokasin světa a v posledním roce na něj přechází i řada českých influencerů. Pro děti a dospívající přitom platforma představuje hned několik specifických rizik – od normalizace hazardu přes neexistující ověřování věku až po obsah na hraně sexuální sugesce. Co je Kick zač, čím konkuruje Twitchi a na co by si měli dát pozor rodiče a pedagogové?
Většina dětí má dnes vlastní digitální stopu ještě dříve, než se narodí. Ultrazvukový snímek sdílený na Facebooku, radostné „bude to holčička!“, jméno porodnice, předpokládaný termín porodu — to vše tvoří základ digitální identity člověka, který o tom nemohl nijak rozhodnout. V Institutu pro výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kybernetické bezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (který navazuje na dlouholetou činnost Centra prevence rizikové virtuální komunikace) se tématu sharentingu věnujeme dlouhodobě a výsledky našich výzkumů ukazují, že problém roste — stejně jako nástroje, kterými lze nasbíraná data zneužít. A nejde přitom jen o rodiče.
Bojová umělá inteligence už není pouze námětem sci-fi filmů — je nasazena na reálných bojištích, vybírá cíle leteckých úderů a ovlivňuje průběh konfliktů na Ukrajině i v Gaze. Přinášíme přehled toho, co o vojenském využití AI skutečně víme, a proč by tato debata neměla zůstat jen doménou generálů a diplomatů.
Internet nám usnadňuje život, ale zároveň vytváří prostor pro stále propracovanější podvody. Útočníci dnes nevyužívají pouze technické triky, ale především lidské emoce – strach, důvěru, soucit, zvědavost i vidinu rychlého zisku. Právě proto se obětí podvodu může stát kdokoliv, bez ohledu na věk nebo zkušenosti. Podvodníci se vydávají za bankéře, policisty, rodinné příslušníky, investiční poradce, přepravní společnosti i známé osobnosti. Často vytvářejí časový tlak, nutí oběť jednat okamžitě a snaží se ji přesvědčit, že právě teď musí něco potvrdit, zaplatit nebo vyplnit. Jakmile člověk ztratí obezřetnost, může přijít o peníze, osobní údaje i přístup ke svým účtům.
V tomto textu si představíme přehled nejčastějších typů podvodů, se kterými se mohou uživatelé setkat, a také konkrétní příklady z praxe.
WhatsApp je většinou jednou z prvních aplikací, kterou rodiče dětem nainstalují do mobilních telefonů. Tato aplikace jim slouží jako digitální žákovská a bezplatný komunikační kanál se školou, s trenéry či lektory. Většina rodičů ale netuší, že tím svému dítěti otevírají první sociální síť plnou nečekaných nástrah, na kterou vstupuje bez varování, kontroly a možnosti odhlášení... Dokument Terezy Štěpánkové varuje před tímto skrytým nebezpečím a společně s průvodkyní dokumentu kickboxerkou Martinou Ptáčkovou přináší i možná řešení.
Roblox dnes už dávno není vnímán jen jako jednoduchá dětská hra, ale jako obrovský digitální svět, který má blízko k myšlence metaverza. Pro miliony dětí představuje prostor pro hraní, tvoření i setkávání s ostatními. Současně ale nabízí mnohem víc než jen zábavu – skrývá v sobě také rizika, o kterých se dlouho nemluvilo. Právě proto je důležité, aby rodiče i pedagogové chápali, co tento svět dětem přináší a jaké nástrahy v něm číhají.