Podrobnosti na...
Právě vyšlo nové doporučení k primární prevenci rizikového chování dětí a mládeže - Příloha 7: Kybernetická agrese a kyberšikana, kterou pro MŠMT...
Ve spolupráci s Krajským úřadem Královéhradeckého kraje jsme připravili novou kampaň zaměřenou na rodiče s názvem NežKlikneš. Kombinuje kazuistické panely s...

Safer Internet Centrum (SIC ČR) ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci (UP) zveřejňuje první část výsledků z rozsáhlého výzkumu o bezpečnosti dětí v online prostředí. První zjištění popisují nejčastější formy online agrese, jejich původce a reakce dětí; doplňují je informace o používaných platformách a o tom, jak školy pracují s prevencí. Cílem výzkumu je poskytnout aktuální podklady pro cílenější prevenci a účinnější podporu škol, rodičů i dětí. SIC ČR — národní projekt spolufinancovaný Evropskou komisí, koordinovaný sdružením CZ.NIC a realizovaný s partnery Linka bezpečí, Dětské krizové centrum a Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni — společně s UP dlouhodobě pomáhá dětem i dospělým řešit rizika na internetu prostřednictvím prevence, helplinek a hotlinky STOPonline.cz
Projekt na ochranu před kyberšmejdy, který vznikl spoluprací Olomouckého kraje, Policie ČR a centra E-Bezpečí Univerzity Palackého, slaví první velké úspěchy. Platforma
V digitálním věku je mediální výchova jedním z nejdůležitějších nástrojů pro rozvoj bezpečného a odpovědného chování dětí. Mladí lidé dnes čelí obrovskému množství informací – pravdivých, nepravdivých, manipulativních i čistě zábavních – a bez odpovídající mediální gramotnosti mohou snadno podlehnout manipulaci, dezinformacím či nebezpečným online praktikám.
Mediální výchova neříká, co je pravda a co lež – učí nás chápat, jak média fungují, jak vzniká obsah a jak jej kriticky vyhodnocovat. Dává nám nástroje, abychom si dokázali vytvářet relevantní a nezávislé závěry na základě ověřených faktů.
Když se řekne „počítačová bezpečnost“, většina lidí si vybaví antiviry, hesla, šifrování nebo složitá technologická řešení. Jenže v praxi selhává celý bezpečnostní systém nejčastěji jinde – na člověku samotném. Technologie se vyvíjejí, útočníci se zdokonalují, ale lidská důvěřivost, spěch, nepozornost a emoční zranitelnost zůstávají stejné.
Na internetu se denně setkáváme s desítkami článků, videí a příspěvků, které se snaží zaujmout naši pozornost. Aby se odlišily od ostatních, používají často výrazné, přehnané nebo tajemné titulky. Říká se jim clickbaitové titulky – tedy takové, které fungují jako návnada na kliknutí.
Internetem se znovu šíří informace o takzvaném adrenochromu – látce, která má být podle různých konspiračních teorií údajně získávána z krve mučených dětí, aby se z ní vyráběl „elixír mládí“ pro bohaté a mocné. Přestože jde o dávno vyvrácenou konspiraci, tento příběh znovu ožívá na sociálních sítích i v diskusích, kde se spojuje s dalšími populárními mýty – o „tajné globální elitě“, „satanistických rituálech“ nebo „dětských farmách“.
Společnost OpenAI představila nový webový prohlížeč ChatGPT Atlas, který propojuje klasické prohlížení internetu s umělou inteligencí. Uživatel se tak místo zadávání dotazů do vyhledávače může s AI doslova „bavit“ o tom, co chce najít. Novinka přináší zajímavé možnosti – ale i bezpečnostní výzvy, které bude třeba pečlivě sledovat. ChatGPT Atlas je zatím dostupný pro macOS, tedy počítače značky Apple. Verze pro Windows, iOS a Android jsou již ve vývoji a mají být uvedeny v nejbližších měsících. Prohlížeč je v základní verzi zdarma, ale některé pokročilé funkce – například tzv. Agent-režim, který umožňuje AI vykonávat akce jménem uživatele – jsou dostupné pouze v placených plánech ChatGPT Plus, Pro a Business.
Online hry jsou dnes obrovským fenoménem. Mnoho dětí i dospělých tráví hodiny u populárních titulů jako GTA, Minecraft nebo Call of Duty. Herní svět ale není jen místem zábavy – čím víc lidí hraje, tím více se o hráče zajímají kyberzločinci. Podle odborníků z Kaspersky využívají útočníci různé triky, aby získali herní účty, osobní data a peníze. V posledních letech se počet útoků dramaticky zvýšil. Pojďme se podívat na 10 nejčastějších rizik, která na hráče číhají, a na nejnovější trendy v kyberútocích.
Projekt E-Bezpečí zveřejnil zbrusu aktualizovanou verzi svého online videokurzu o umělé inteligenci, který je určen především učitelům základních a středních škol, ale také všem dalším zájemcům o problematiku AI. Kurz se zaměřuje na praktické využití moderních nástrojů umělé inteligence ve vzdělávání i na bezpečnostní rizika, která jsou s AI spojena. Kurzem provází prof. Kamil Kopecký, vedoucí projektu E-Bezpečí a ředitel Institutu výzkumu a vývoje v oblasti digitálních technologií a kyberkriminality na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Díky jeho dlouholetým zkušenostem v oblasti bezpečnosti dětí v online prostředí i moderních digitálních technologií nabízí kurz nejen teoretické základy, ale především praktické rady a doporučení. Videokurzem již prošly tisíce učitelů z celé České republiky, kteří díky němu získali jistotu v práci s AI a inspiraci pro inovace ve výuce.
Umělá inteligence se stala běžnou součástí našich životů – pomáhá nám překládat texty, vytvářet obrázky či plánovat úkoly. S jejím rychlým rozvojem se však objevují i nové hrozby, které jsme si ještě před pár lety neuměli představit. Jednou z nejzávažnějších je fenomén zvaný deep nudes. Jde o falešné nahé fotografie vytvořené umělou inteligencí z běžných snímků lidí. Tento trend se bohužel netýká jen dospělých, ale stále častěji zasahuje také děti a dospívající. Dopady na psychiku obětí mohou být ničivé.
Populární messenger WhatsApp už dávno není jen prostředkem pro zasílání zpráv mezi kamarády. Uživatelé využívají také skupiny a od roku 2023 i tzv. kanály — formy komunikace, kde jeden či více autorů sdílí obsah a sledující mohou reagovat. Pro děti je to přitažlivé: možnost sledovat trendová videa, získávat pozornost, bavit se s vrstevníky... a mít dosah měřitelný počty followerů a lajky/srdíčky či v případě WhatsAppu lilky. Ale právě tady číhají nebezpečí — často skrytá, ale velmi reálná.
Regulace mobilních telefonů ve školách: Právní rámec, procesní postupy a metodika MŠMT
Komentář: Potřebujeme v současnosti zakázat používání mobilů ve škole zákonem?
Praxe z první linie: Jak řešíme kyberšikanu, sexting a další online rizika v naší poradně
Zakázané ovoce chutná nejlíp, aneb Proč děti láká zakázaný obsah v online světě