Trivium
Pravda a lež v online světě
Internet Highway
Firmy Microsoft a Nadace ČEZ podpořily E-Bezpečí! Děkujeme
28. 06. 2025
Děkujeme za podporu našich vzdělávacích aktivit a také naší poradny!
Eset podpořil E-Bezpečí
05. 06. 2025
Firma Eset podpořila E-Bezpečí licencemi jejich antivirového řešení. Velmi děkujeme!
Výzva k účasti na výzkumu E-Bezpečí (2025)
11. 05. 2025
Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,vážené kolegyně, vážení kolegové,dovolujeme si Vás jménem výzkumného týmu projektu E-Bezpečí z...
Home
Projekt Fake news
Fotografie a videa jsou velmi důležitými nástroji online žurnalistiky - dokáží totiž u čtenářů velmi rychle, v zásadě během několika vteřin, vyvolat jak pozitivní, tak i negativní emoční odezvu, a to bez nutnosti číst celý text sdělení. Jak jsme vysvětlovali již dříve, emoční odezva dokáže velmi dobře ovlivňovat postoje čtenářů, proto jsou také fotografie běžnou součástí propagandy - svou úlohu hrají v rámci politických kampaní, ale také např. reklamy. V dnešním textu se zaměříme na jeden ze způsobů manipulace fotografiemi, který je postaven na změně úhlu pohledu na danou událost a na úlohu detailu.
Projekt Fake news
Přečteno jinde
Podpořte nás
Podpořte naše aktivity a pomozte dětem a dospělým v nouzi. Již 15 let pomáháme dětem a dospělým řešit jejich problémy na internetu. Zapojte se i vy! Každá pomoc se počítá! Stačí kliknout na tlačítko DONATE.
Přihlásit odběr novinek
Současná omezení spojená s šířením nemoci COVID-19 s sebou přinesla celou řadu informací, které nejsou pravdivé, vycházejí ze spekulací a konspirací a které využívají strachu obyvatel z hrozby, o které toho víme docela málo. Můžeme spekulovat o tom, odkud se virus vzal, zda unikl nebo neunikl z armádních laboratoří či zda skutečně došlo k náhodnému přenosu ze zvířete na člověka, zde je velmi obtížné dopátrat se pravdy. Existuje však celá řada informací o COVID19, které jsou jasně nepravdivé a dokonce nebezpečné, protože nabádají k nebezpečnému chování.
Internetem se opět šíří fotografie dětí zahleděných do mobilních telefonů před obrazem Noční hlídka, která má charakterizovat současnou generaci dětí. Uživatelé sociálních sítí pak fotografii sdílejí a vášnivě komentují, aniž by znali situaci, ve které byla pořízena.
Veřejnoprávní média jsou v posledních letech pod neustálým a stále se zvyšujícím tlakem politiků, ale také veřejnosti. Politici některých politických stran napadají objektivitu a vyváženost vysílání, přestože je podle výzkumných dat (2018) vyváženost zpravodajství ČT 98 %, volají dokonce po zestátnění veřejnoprávních médií, omezení jejich rozpočtu (či přímo zrušení koncesionářských poplatků), či chtějí přímo zasahovat do obsahu vysílání a skladby témat a pořadů. Důvěra v Českou televizi klesá, index důvěryhodnosti se snížil na 63-65 procent (2017), což sama instituce přičítá především vnějším okolnostem - zpochybňování její nezávislosti alternativními médii, útokům dezinformačních médií, útokům vysokým představitelům politické reprezentace včetně prezidenta apod.
Deep fake je fenomén, který v budoucnu zásadním způsobem ovlivní práci s informacemi - významným způsobem zasáhne především ověřování jejich pravdivosti. Bude pak pravděpodobně velmi obtížné, či dokonce nemožné odhalit, zda je materiál - v případě deep fake videozáznam - autentický, nebo zda byl upraven. Dostupnost této technologie posílí šíření dezinformací online prostředím a postupně posílí úloha autorit - informace budou posuzovány podle toho, kdo je publikoval, odpovědnost za jejich pravdivost bude stále více přenášena na vydavatele/autora.
Fotografie a videa jsou velmi důležitými nástroji online žurnalistiky - dokáží totiž u čtenářů velmi rychle, v zásadě během několika vteřin, vyvolat jak pozitivní, tak i negativní emoční odezvu, a to bez nutnosti číst celý text sdělení. Jak jsme vysvětlovali již dříve, emoční odezva dokáže velmi dobře ovlivňovat postoje čtenářů, proto jsou také fotografie běžnou součástí propagandy - svou úlohu hrají v rámci politických kampaní, ale také např. reklamy. V dnešním textu se zaměříme na jeden ze způsobů manipulace fotografiemi, který je postaven na změně úhlu pohledu na danou událost a na úlohu detailu.
Média, masmédia, ale také sociální sítě či jen běžně dostupné plakátovací plochy na nás chrlí informace, ve kterých je obtížné se vyznat. V minulosti fungoval zažitý úzus, že co je psáno či řečeno, je pravda, a bylo důležité jen najít toho, kdo říkal celou pravdu a tuto si „neohýbal“ podle svých potřeb či cílů.
Úvod do problematiky
Internet je masmédium, které je přesyceno velkým množstvím rozmanitých informací nejrůznější kvality. V minulosti byla odpovědnost za pravdivost informace a její ověření kladena na vydavatele konkrétního média, který musel posuzovat v souladu s etickými kodexy zpravodajství a publicistiky. V zásadě platilo, co je psáno, to je dáno (v původním kontextu platilo pro smlouvy). Většina populace byla především příjemci informací, nikoli jejich tvůrci. Produkce informací vyžadovala také finance (kapitál), bez kterého nebylo možné obsah masově rozšiřovat. Významnou úlohu hrály (a dosud hrají) mezinárodní tiskové agentury (sbírají fakta a nic než fakta) = Reuters, Associated Press, ITAR-TASS, stejně jako lokální tiskové agentury - ty mohou sbírat zprávy v domovských zemích a také přejímat zprávy z tiskových agentur a těm dále posílat zprávy lokální = ČTK (Česká tisková kancelář).
Na našich stránkách si můžete k volnému použití stáhnout celou řadu materiálů zaměřených na problematiku dezinformací a fake news.
Komplexní příručky pro pedagogy
Na pravdě záleží - Jak učit o pravdě a lži na internetu (příručka pro učitele, 2023) (PDF)
Letáčky, tiskoviny (třeba na školní nástěnky)
Základní techniky propagandy ( JPG)
Flag weaving (JPG)
Naše výzkumné studie (ČJ)
Český učitel ve světě médií (2021)
Dezinformace a jejich negativní účinky v kontextu proměny světa masmédií
Naše studie (AJ)
Disinformation and Its Negative Impact in the Changing World of Mass Media (Specifically Focused on the COVID-19 Pandemic in the Czech Republic)
V současnosti existuje celá řada zdrojů, které lze využít k ověření informací v online prostředí (tzv. facts check).
České zdroje
Demagog.cz
- zaměřuje se především na ověřování tvrzení politiků, kteří se často stávají šířiteli dezinformací a nepravdivých informací
Manipulátoři.cz
- zaměřuje se především na ověřování hoaxů a dezinformací v online prostředí
Hoax.cz
- zaměřuje se především na ověřování klasických hoaxů
Hatefree.cz
- orientuje se mimo jiné na ověřování hoaxů, mýtů, politických proklamací
Factczech.cz
- ověřování informací v teorii a praxi
Stopfake.org
- server se zaměřuje na informace o situaci na Ukrajině
Zahraniční zdroje
Další užitečné informace
Projekt Zvolsi.info (http://zvolsi.info/)
Strana 1 z 2
- Začátek
- Předchozí
- 1
- 2
- Následující
- Konec
Komentáře
Klasické páteční odpoledne
01.06.2024
Komentář: Dozvuky tragédie na FF UK, schvalování střelby, výhrůžky a další porce nenávisti
30.12.2023
Umělá inteligence (AI)
Articles in English
Přehled výsledků vědy a výzkumu E-Bezpečí
Čeští žáci a umělá inteligence (2024)
České školy a umělá inteligence (2023)
Sharenting u českých rodičů (2022)
Děti a kult krásy v online světě (2022)
Online svět v dětských domovech (2022)
Český učitel ve světě médií (2021)
Český učitel ve světě technologií (2020)
České děti v kybersvětě (2019)
Rodič a rodičovství v digitální éře (2018)
Kyberšikana a další druhy online agrese zaměřené na učitele (MONO, 2018)
Rizikové formy chování českých a slovenských dětí v prostředí internetu (MONO, 2015)
Starci na netu (2018)
Sexting a rizikové seznamování českých dětí v kyberprostoru (2017)
Fenomén Minecraft v českém prostředí (2017)
Další výsledky jsou k dispozici na naší samostatné stránce e-bezpeci.cz/vyzkum.
Nejčtenější články za posledních 60 dní
Oblíbené štítky
Výsledky projektu E-Bezpečí (2012-2024)
235000
+
proškolených žáků ZŠ a SŠ
90000
+
proškolených dospělých
8000
+
podpořených obětí kyberkriminality
300
+
vzdělávacích akcí ročně
7800
+
odhalených případů kyberkriminality
160000
+
unikátních návštěvníků webu ročně
Ocenění projektu E-Bezpečí
KYBER Cena 2023
(1. místo)
Nejlepší projekt prevence kriminality na místní úrovni 2023
(1. místo)
Evropská cena prevence kriminality 2015
(1. místo)
KYBER Cena 2023
(1. místo)
Nejlepší projekt prevence kriminality na místní úrovni 2023
(1. místo)
Evropská cena prevence kriminality 2015
(1. místo)
Partneři a spolupracující instituce
Generální partner projektu E-Bezpečí
Další partneři a spolupracující instituce
Portál E-Bezpečí provozuje Centrum prevence rizikové virtuální komunikace,
Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci (c) 2008-2024
ISSN: 2571-1679. Název: E-Bezpečí
Databáze textů E-Bezpečí (volume, issue)
E-Bezpečí je ochrannou známkou chráněnou Úřadem průmyslového vlastnictví.
www.prvok.upol.cz | www.kybersikana.cz | www.sexting.cz | www.kybergrooming.cz | www.netolismus.cz | www.factninja.cz
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License.
E-Bezpečí je neziskový nekomerční projekt. Podpořit nás můžete třeba pomocí PayPal.
E-BEZPEČÍ: AI CHATBOT
xAhoj, jsem chatovací robot projektu E-Bezpečí a mohu ti pomoci zodpovědět základní otázky a vyřešit tvé problémy. Zvol si z nabídky, nebo svůj dotaz napiš přímo do chatu.
MÁM PROBLÉM
ZAJÍMÁ MĚ VZDĚLÁVÁNÍ
ZAJÍMAJÍ MĚ TISKOVINY