Vyzkoušjte naše nové pracovní a přehledové listy k mediální výchově.
Evropská policejní agentura Europol vyzvala ke koordinované evropské reakci na takzvaný spoofing, což je sofistikovaná forma podvodu s falšováním identity...
Kamil Kopecký dnes představil v ranním vysílání České televize několik klíčových témat spojených s rizikovým chováním na internetu. Více zde.
 
	
 Prázdniny jsou v poločase a mnohým učitelům už se po žácích začalo stýskat. Otřepali se z vyčerpávajícího konce školního roku a nabrali elán a chuť pustit se do příprav na další výuku. Přichází k nám totiž dotazy, jaké materiály bychom mohli doporučit k četbě nebo jako inspiraci v oblasti mediální výchovy. A my jsme za takové dotazy samozřejmě moc rádi!
Prázdniny jsou v poločase a mnohým učitelům už se po žácích začalo stýskat. Otřepali se z vyčerpávajícího konce školního roku a nabrali elán a chuť pustit se do příprav na další výuku. Přichází k nám totiž dotazy, jaké materiály bychom mohli doporučit k četbě nebo jako inspiraci v oblasti mediální výchovy. A my jsme za takové dotazy samozřejmě moc rádi! 
 Umělá inteligence (AI) se stává stále větší součástí našeho každodenního života, technologie, které využívají AI, se nacházejí v našich mobilních telefonech, počítačích, internetových vyhledávačích, sociálních sítích, a dokonce i v domácích spotřebičích. S produkty umělé inteligence – články, obrázky, fotografiemi či videi se stále častěji setkáváme také v prostředí internetu.
Umělá inteligence (AI) se stává stále větší součástí našeho každodenního života, technologie, které využívají AI, se nacházejí v našich mobilních telefonech, počítačích, internetových vyhledávačích, sociálních sítích, a dokonce i v domácích spotřebičích. S produkty umělé inteligence – články, obrázky, fotografiemi či videi se stále častěji setkáváme také v prostředí internetu. 
 FOPO (Fear of Other People's Opinions) je fenomén, který označuje strach z toho, co si o nás myslí ostatní lidé. Tento strach může výrazně ovlivnit naše rozhodování, chování a celkovou pohodu. V dnešní době, kdy jsme neustále vystaveni záznamům životů druhých lidí skrze sociální média, je FOPO velmi častý.
FOPO (Fear of Other People's Opinions) je fenomén, který označuje strach z toho, co si o nás myslí ostatní lidé. Tento strach může výrazně ovlivnit naše rozhodování, chování a celkovou pohodu. V dnešní době, kdy jsme neustále vystaveni záznamům životů druhých lidí skrze sociální média, je FOPO velmi častý.
 Facebook je jednou z nejrozšířenějších sociálních sítí na světě, s miliardami uživatelů, kteří každý den sdílejí osobní informace, fotky a komunikují s přáteli a rodinou. Tato obrovská databáze osobních údajů přirozeně přitahuje pozornost hackerů a kyberzločinců. V následujícím článku se podíváme na nejčastější způsoby, jak lidé přicházejí o své účty na Facebooku, a jaké triky hackeři používají.
Facebook je jednou z nejrozšířenějších sociálních sítí na světě, s miliardami uživatelů, kteří každý den sdílejí osobní informace, fotky a komunikují s přáteli a rodinou. Tato obrovská databáze osobních údajů přirozeně přitahuje pozornost hackerů a kyberzločinců. V následujícím článku se podíváme na nejčastější způsoby, jak lidé přicházejí o své účty na Facebooku, a jaké triky hackeři používají.
 V digitálním věku, kdy sociální média a internetová diskuse hrají klíčovou roli ve formování veřejného mínění, se pojmy jako "troll" a "trollí farma" staly běžnou součástí našeho slovníku. Trollí farmy jsou organizace nebo skupiny, které koordinovaně šíří dezinformace a manipulují online diskusemi za účelem dosažení politických, ekonomických nebo sociálních cílů. V dnešním článku shrneme, jak fungují a v čem jsou nebezpečné.
V digitálním věku, kdy sociální média a internetová diskuse hrají klíčovou roli ve formování veřejného mínění, se pojmy jako "troll" a "trollí farma" staly běžnou součástí našeho slovníku. Trollí farmy jsou organizace nebo skupiny, které koordinovaně šíří dezinformace a manipulují online diskusemi za účelem dosažení politických, ekonomických nebo sociálních cílů. V dnešním článku shrneme, jak fungují a v čem jsou nebezpečné.
 Digitální závislost, známá také jako netolismus, je fenomén charakterizovaný nadměrným a nekontrolovaným používáním digitálních zařízení a internetu. Tento problém se stává stále častějším napříč všemi věkovými skupinami. Tento článek se zaměřuje na definici digitální závislosti, její příznaky, dopady na různé skupiny lidí a strategie pro prevenci a zvládání tohoto problému.
Digitální závislost, známá také jako netolismus, je fenomén charakterizovaný nadměrným a nekontrolovaným používáním digitálních zařízení a internetu. Tento problém se stává stále častějším napříč všemi věkovými skupinami. Tento článek se zaměřuje na definici digitální závislosti, její příznaky, dopady na různé skupiny lidí a strategie pro prevenci a zvládání tohoto problému.
 Hybridní válka je komplexní strategie konfliktu, která kombinuje konvenční vojenské operace s nekonvenčními prostředky a metodami, jako je kybernetická válka, dezinformace, ekonomický nátlak a politický vliv. Tento koncept se stal výrazně aktuálním v 21. století, kdy moderní technologie a globalizace otevřely nové možnosti pro vedení války.
Hybridní válka je komplexní strategie konfliktu, která kombinuje konvenční vojenské operace s nekonvenčními prostředky a metodami, jako je kybernetická válka, dezinformace, ekonomický nátlak a politický vliv. Tento koncept se stal výrazně aktuálním v 21. století, kdy moderní technologie a globalizace otevřely nové možnosti pro vedení války.
 Umělá inteligence (AI) je technologický nástroj s obrovským potenciálem, ale také s nebezpečnými možnostmi zneužití. V posledních měsících se stala středobodem mezinárodních debat o bezpečnosti a dezinformacích, zejména v souvislosti s nadcházejícími olympijskými hrami v Paříži 2024.
Umělá inteligence (AI) je technologický nástroj s obrovským potenciálem, ale také s nebezpečnými možnostmi zneužití. V posledních měsících se stala středobodem mezinárodních debat o bezpečnosti a dezinformacích, zejména v souvislosti s nadcházejícími olympijskými hrami v Paříži 2024.
 V digitálním věku online podvodníci neustále vymýšlejí způsoby, jak oklamat uživatele internetu. Jedním z nejnovějších a nejnebezpečnějších trendů je zneužívání podoby známých osobností k šíření falešných reklam, které pak vedou na podvodné finanční investice (zpravidla do kryptoměn). Pro tuto podvodnou činnost je pak velmi často zneužívána identita bývalého premiéra Andreje Babiše, ale i dalších známých osobností.
V digitálním věku online podvodníci neustále vymýšlejí způsoby, jak oklamat uživatele internetu. Jedním z nejnovějších a nejnebezpečnějších trendů je zneužívání podoby známých osobností k šíření falešných reklam, které pak vedou na podvodné finanční investice (zpravidla do kryptoměn). Pro tuto podvodnou činnost je pak velmi často zneužívána identita bývalého premiéra Andreje Babiše, ale i dalších známých osobností.
 Po téměř třech desetiletích se loučíme s jedním z nejznámějších a nejpoužívanějších komunikačních nástrojů 90. let a počátku 21. století – ICQ. Tento pionýr mezi instantními messengery, který měl ve své době miliony uživatelů po celém světě, ukončí svůj provoz 26. června 2024. Co vedlo k jeho konci a jaké dědictví po sobě zanechává?
Po téměř třech desetiletích se loučíme s jedním z nejznámějších a nejpoužívanějších komunikačních nástrojů 90. let a počátku 21. století – ICQ. Tento pionýr mezi instantními messengery, který měl ve své době miliony uživatelů po celém světě, ukončí svůj provoz 26. června 2024. Co vedlo k jeho konci a jaké dědictví po sobě zanechává?
 Ostrakizace je sociální proces, při kterém je jedinec nebo skupina jedinců vyloučena nebo izolována z určitého společenského kontextu. V digitálním prostředí se ostrakizace projevuje různými způsoby, například vyloučením nebo izolováním z online komunit, skupin nebo diskuzí. To může probíhat formou blokování, vyhazování ze skupin, reportování nebo šíření negativních zpráv o dané osobě. Ostrakizaci lze často najít jako součást kyberšikany, kdy jsou jedinci záměrně vyloučeni, napadáni nebo šikanováni online, například prostřednictvím nepřátelských zpráv, komentářů nebo sdílením osobních informací.
Ostrakizace je sociální proces, při kterém je jedinec nebo skupina jedinců vyloučena nebo izolována z určitého společenského kontextu. V digitálním prostředí se ostrakizace projevuje různými způsoby, například vyloučením nebo izolováním z online komunit, skupin nebo diskuzí. To může probíhat formou blokování, vyhazování ze skupin, reportování nebo šíření negativních zpráv o dané osobě. Ostrakizaci lze často najít jako součást kyberšikany, kdy jsou jedinci záměrně vyloučeni, napadáni nebo šikanováni online, například prostřednictvím nepřátelských zpráv, komentářů nebo sdílením osobních informací.
Když nám AI říká, že nás chápe. O iluzi přátelství s chatboty
Rizika spojená s kanály na WhatsApp
Adrenochrom: stará konspirace se znovu šíří internetem, šíří ji dokonce i politici
E-Bezpečí spouští aktualizovanou verzi online videokurzu o umělé inteligenci pro učitele
E-Bezpečí je spolutvůrcem nového webu na ochranu občanů před kyberšmejdy
Clickbaitové titulky: co to je a proč jsou nebezpečné
Komentář: Kde končí svoboda projevu? Tam, kde začíná odpovědnost
 
		
		
		 
		
		
		 
		
		
		 
		
		
		 
		
		
		 
		
		
		 
  
  
  
