Rozhovor pro IDNES: Lidé na webu útočí ze strachu i frustrace, říká expert k případu z Teplic

Zveřejněno: 20. listopad 2017

Nenávistné příspěvky na internetu pramení z frustrace, strachu i neznalosti. V rozhovoru pro iDNES.cz to v reakci na aktuální případ prvňáků z Teplic uvedl vedoucí Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (E-Bezpečí) Kamil Kopecký. Lidé se podle něj mylně domnívají, že svoboda slova je na webu bezbřehá.

Číst dál...

Uprchlíci v pražském metru

Zveřejněno: 26. říjen 2017

V dnešním textu si představíme základní techniky, jak si pravdivost zpráv v prostředí internetu (především v prostředí sociálních sítí) ověřovat. Celý postup si vyzkoušíme na zprávě zaměřené na problematiku migrace, která se aktuálně šíří českými diskusními skupinami v prostředí sociální sítě Facebook. Zprávu jsme pracovně nazvali Uprchlíci v pražském metru. Co tvrdí zpráva?

Zpráva: Uprchlíci v pražském metru

Koukej, co mi poslal Bob. Fota z metra v Praze 9. 10. 2017.
Ať žije multikulturalismus!

Zpráva obsahuje textovou část, ve které nalezneme informaci, že jde o fotografie pořízené na začátku října letošního roku v pražském metru, následuje koláž složená ze 3 fotografií. Na první fotografii se nachází muslim, který se modlí ve voze městské hromadné dopravy, na druhé fotografii je močící osoba tmavé pleti ve voze metra a na třetí spící černoch, který je obklopen nepořádkem. Kombinace těchto fotografií a sugestivního textu v nás vzbuzuje silné negativní emoce.

Nyní si provedeme jednoduchou analýzu a pokusíme se odhalit, zda jde o pravdivou zprávu, nebo o tzv. fake new.

Analýza zprávy

1. Určení zdroje informací

Zdrojem informací je jakýsi Bob, nejde o žádnou tiskovou kancelář, žádnou agenturu, která by informace ověřila a potvrdila jejich pravdivost, je to prostě a jednoduše Bob. Podvodné zprávy tento způsob uvedení zdroje využívají poměrně často - kromě křestních jmen v nich obvykle objevují obraty: říkala mi to moje kamarádka, zažil to můj kamarád, dnes jsem tuto situaci zažila já sama, říkala mi to prodavačka v obchodě, stalo se to mému příteli apod.

2. Informace v textu vs. fotografie

V dalším kroku ověřujeme, zda text odpovídá obsahu fotografií. Na první pohled vidíme, že se v žádném případě nejedná o vozy českého metra, jde o 3 různé dopravní prostředky - autobus, vůz metra a vagón vlaku. Text tedy neodpovídá obsahu fotografií.

3. Reverzní analýza fotografie

Dalším krokem je tzv. reverzní analýza fotografie - jinými slovy - prostřednictvím některé z webových služeb se pokusíme zjistit zdroj fotografie, tedy na jakých webových stránkách je fotografie umístěna. Pro naše potřeby využijeme jednoduchou službu umožňující vyhledávání podle fotografií Google Obrázky.

Problém může nastat v situaci, kdy se snažíme analyzovat koláž, obsahující více fotografií - služba reverzního vyhledávání pak pravděpodobně odhalí pouze zdroje pro 1 obrázek, přestože je jich na koláži více. V případě koláží proto doporučujeme “rozřezat” obrázek na samostatné fotografie a ty potom vyhledávat samostatně. Vyzkoušíme si, jak na to.

Abychom dostali přesnější výsledky, koláž si nejdříve rozřežeme (lze vyzkoušet i vyhledání celé koláže, nicméně přesnějších výsledků dosáhneme s využitím řezů). Pro rozřezání můžete využít libovolný grafický editor - pokud jej však zrovna nemáte po ruce nebo jednoduše nevíte, jak na to, využijte předpřipravených řezů, které jsme vám nachystali ke stažení. Řezy si můžete stáhnout zde: řez1, řez2 a řez3.

Po zadání prvního řezu (modlící se muslim) do vyhledávače Google Obrázky okamžitě odhalujeme původní zdroje fotografie. Zdroji je několik webů, z nich některé jsou umístěny v Turecku, některé v Ázerdbajdžánu. Když se zaměříme na obsah článků na daných webových stránkách (využijeme Google Translator), zjistíme, že popisují příběh z Istanbulu, ve kterém řidič autobusu zastavil, aby se pomodlil. A v textu z Ázerdbajdžánu, který odkazuje na původní zprávu z Turecka, najdeme vyjádření, že nejlepším místem pro modlitbu je mešita, nikoli autobus.

(Původní zdroje fotografie)

První fotografie tedy nevznikla v České republice, nebyla vyfocena v pražském metru. Pochází z Turecka, z Istanbulu.

Po zadání druhého řezu močícího černocha do vyhledávače Google Obrázky nalézáme celou řadu zdrojů, především sociální síť Twitter. Velmi brzy odhalujeme původní snímek, který můžeme podrobněji analyzovat (je více kvalitní, lze rozpoznat detaily). Na první pohled vidíme, že fotografie byla pořízena v roce 2015 a byla sdílena uživatelem djoeypops. Při bližší analýze fotografie odhalujeme hned 2 podstatné informace: na dveřích vozu je nápis v angličtině Do not lean on the door (neopírejte se o dveře) a za stojícím černochem nalézáme mapu metra v New Yorku v USA (mapu si můžete porovnat zde). Je tedy jasné, že jde o fotografii z newyorského metra.

Druhá fotografie tedy nevznikla v České republice, nebyla vyfocena v pražském metru. Pochází z USA, z New Yorku.

Stejný postup opakujeme také s třetí fotografií spícího černocha. Google nám odhaluje velké množství zdrojů v němčině, zahrnujících Pinterest, Imagala, Facebook a další webové stránky. Fotografie se mimo jiné objevuje v německé protirasistické skupině Kontra Kontra Asyl, ve které je také parodována. Nalezneme ji také na českých stránkách Pravý prostor, kde je doplněna o zdroj: Rádio Jerevan. Fotografie spícího a močícího černocha se také objevila na stránkách podporujících kandidaturu Marie Le Pen Echo des Montagnes. Fotografie v žádném případě nevznikla v České republice.

Třetí fotografie tedy nevznikla v České republice, nebyla vyfocena v pražském metru. Šíří se především prostřednictvím německých a francouzských www stránek.

Shrnutí

Analyzovaná zpráva je nepravdivá a lze ji zařadit mezi tzv. fake news či hoaxy. Neobsahuje žádný seriózní zdroj, obsahuje zcela nepravdivé informace, obsahuje fotografie, které nepocházejí z České republiky a které byly vytrženy z kontextu. Můžeme spekulovat, s jakým cílem byla zpráva vytvořena a jaký je její dopad na uživatele, kteří ji dále šíří.

Kamil Kopecký, E-Bezpečí

Fake news - Uprchlíci v pražském metru aneb Jak si ověřit pravdivost informací v prostředí internetu

Zveřejněno: 26. říjen 2017

V našem předcházejícím článku jsme se zaměřili na problematiku tzv. fake news (nepravdivých zpráv, dezinformací) v prostředí internetu. Seznámili jsme se se základními vlastnostmi těchto zpráv (neuvedený zdroj, využívání stereotypů, emoční náboj, využívání obrazových materiálů k navození emocí) a popsali si metody, jak jsou mezi uživateli šířeny. Dnes se naučíme základní techniky, jak si pravdivost zpráv v prostředí internetu (především v prostředí sociálních sítí) ověřovat.

Číst dál...

Úvod do problematiky fake news

Zveřejněno: 24. říjen 2017

Termínem fake news označujeme lživé a nepravdivé zprávy (hoaxy, dezinformace), někdy se termínem fake news označuje také samotná žurnalistika, která je založena právě na úmyslném šíření těchto nepravdivých informací prostřednictvím masmédií – v posledních letech především sociálních médií (sociálních sítí).

Problémem je, že pro stále větší množství uživatelů se stávají primárním zdrojem informací právě sociální sítě (např. před prezidentskými volbami v USA získávalo 40 % Američanů zprávy právě ze sociálních sítí, především Facebooku). Sociální sítě však v současnosti neoddělují pravdivé a nepravdivé informace – na rozdíl od médií seriózních, která si informace ověřují z více zdrojů a uvádějí je u jednotlivých zpráv. To znamená, že by sami čtenáři měli umět filtrovat obsah a oddělovat fakta od nepravdivých informací. Mimochodem, top 5 nejsdílenějších článků amerických voleb byly všechny fake news (Buzzfeed).

Dezinformace, lži, hoaxy, manipulace a propaganda, to vše jsou fenomény staré stovky let. Různé varianty propagandy a šíření nepravdivých a zkreslených informací byly součástí všech světových válek, jsou součástí řady politických systémů (např. KLDR, Kuba, Čína), předvolebního i povolebního boje. Šíření informací však probíhalo pomaleji, než je tomu v současnosti, šíření probíhalo tiskem, rozhlasem a televizí, ke kterým mělo přístup pouze omezené množství uživatelů. Přelom nastal v 90. letech minulého století, kdy se k šíření hoaxů začal aktivně využívat e-mail.

S příchodem nových online médií – především sociálních sítí – se nepravdivé informace začaly šířit podstatně rychleji a masověji, než tomu bylo kdykoli v minulosti. Snadno pronikly mezi pravdivé informace a dostaly se fakticky k milionům uživatelů internetových služeb (jen v ČR využívá sociální síť Facebook téměř 5 milionů uživatelů).

Termín fake news se do povědomí veřejnosti dostal především v souvislosti s nástupem éry amerického prezidenta Donalda Trumpa, který řadu informací, které o něm publikovali novináři, označil za tzv. fake news, nepravdivé informace. Trump také označil celou řadu známých a seriózních médií za šiřitele fake news (k podobnému chování některých vrcholových politiků došlo i v ČR, kdy označovali většinu kritických informací za informace nepravdivé, zavádějící), přestože byly informace ověřené a pravdivé.

Fake news mohou být zcela vymyšlené (od základu nepravdivé), mohou však být také založeny na pravdivém základu, který je doplněn o nepravdivé informace, které zesilují jeho schopnost penetrovat média a šířit se online prostorem. Fake news mohou být zacíleny jak na konkrétní osobu či instituci, politika či politickou stranu, často se však snaží znevěrohodnit média jako taková, případně celý politický systém či demokracii.

Ukázka 1 – EU chce zrušit písmeno Ř, prý kvůli zjednodušení

Řehořové, Bedřišky a Jindřichové se budou muset připravit na velké změny, letní jazykové kotrmelce se však budou týkat každého z nás. Evropská lingvistická rada spadající pod EU jednohlasně rozhodla, že od letošního července ruší písmeno Ř.“ A to proto, že „téměř nikdo tohle písmeno v Evropě nepoužívá a pro každého, kdo neovládá češtinu, je jeho výslovnost extrémně obtížná. ELR chce zjednodušit komunikaci tím, že problematické znaky a hlásky bude postupně eliminovat,“ vysvětluje jazykovědec František Měch.

Vedle odstranění problematického písmene má ale celá akce ještě jeden důvod. Evropská unie chce pečlivě sledovat reakce Čechů a podle toho urychlit, oddálit, nebo třeba i úplně zastavit snahu odstranit E s háčkem. Jeho eliminace sice není na pořadu dne, ale v roce 2020 by mělo na půdě europarlamentu proběhnout další jednání Evropské lingvistické rady a je velká šance, že se bude probírat i tenhle český potížista.

(Jedná se o satirickou zprávu z webu www.pravdive-zpravy.cz, kterou však převzala velká část českých médií a která byla sdílena také vrcholnými politiky – např. senátorem Jaroslavem Doubravou. Ten sdělení nijak neověřoval, ani jej to nenapadlo.)

Fake news často pracují s mediálními stereotypy a zjednodušeným – generalizovaným – výkladem světa. Využívají stereotypy náboženské (muslimové jako teroristé), rasové a národnostní (Romové jako zloději, černoši jako sexuální predátoři, Vietnamci jako prodejci na tržnici), genderové (hloupé blondýny, pracující muž, žena v domácnosti), stereotypy vázané na vzdělání (povýšení vysokoškoláci), stereotypy vázané na bydliště (vidláci z venkova), stereotypy vázané na sexualitu, sociální statut rodiny, politické zaměření apod. Fake news rovněž využívají závažných celosvětových témat, jako jsou např. migrace a terorismus (hordy migrantů čekají za hranicemi).

Ukázka 2 –  Cigánská špína krade televize

VY KURWY ŠPÍNY CIKÁNSKÝ, TAK TAKHLE SE TO TEDY DĚLÁ, TAK TO SE MÁME TEDY CO UČIT.

https://www.youtube.com/watch?v=FgNCRucajSU

(Pachateli této krádeže nejsou čeští Romové a situace s Českou republikou nijak nesouvisí. Případ se ve skutečnosti odehrál v chilském městě San Pedro de la Paz. V čekárně lékařského zařízení Cesfam Boca Sur zatím neznámý pachatelé odcizili televizi. Celou kauzu podrobně popisuje HateFree Culture zde.)

Fake news na jedné straně vzbuzují u svých příjemců silné emoce (pocit naštvání, frustrace apod.), na straně druhé však také vyvolávají apatii (pravdu se stejně nedozvím, nebudu se o to zajímat). Silné emoce pak podporují uživatele v tom, aby informaci – přestože je nepravdivá – dál internetem šířili (přestaneme uvažovat racionálně a jednáme emotivně). Pod vlivem emocí si také neověřujeme, zda je informace pravdivá, nehledáme seriózní zdroj, nehledáme původ sdělení. K vybuzení silných emocí tvůrci fake news využívají obrazové materiály – fotografie (fotokoláže) či videa, které dodávají informaci autenticitu a důraz.

Ukázka 3 – Kapesné pro migranty 21000,- Kč

Vyměním svůj starobní důchod, získaný za 45 let práce, za kapesné migrantů v ČR (21 000 Kč/měs.)

(Tato informace existuje v různých jazykových mutacích a je zcela nepravdivá. Fakta: „Kapesné“ pro žadatele o azyl činí buď 30 Kč na den v přijímacím středisku, nebo 3410 Kč na měsíc v pobytovém středisku. Je-li azyl udělen, má takový člověk z hlediska sociálního zabezpečení stejná práva a povinnosti jako kterýkoli občan ČR. O žádné automatické dávce či kapesném ve výši 21.000,- Kč však nelze mluvit. Podrobná analýza je k dispozici zde.)

Důvod pro šíření nepravdivé informace může být také zcela pragmatický – dezinformace podporuje můj pohled na svět a získá mi nové příznivce, budu ji tedy aktivně šířit, přestože je pravděpodobně nepravdivá.

Svou úlohu v procesu šíření nepravdivých informací hraje také nedostatečná jazyková vybavenost českých uživatelů sociálních sítí (často neovládají žádný světový jazyk a nejsou tedy schopni vyhledat původní – často zahraniční zdroj) a také obyčejná lidská lenost – jednoduše nechceme investovat energii do vyhledání původního zdroje.

Zdroje

Golis, O. Všechny fake news nelze odhalit, mají faktický základ a působí věrohodně, varuje odborník
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vsechny-fake-news-nelze-odhalit-maji-fakticky-zaklad-a-pusobi-verohodne-varuje-odbornik-_201612020555_ogolis

Zruší Evropská unie písmeno Ř? Senátor Doubrava šířil vtip jako poplašnou zpráv. Lidovky.cz
https://www.lidovky.cz/senator-doubrava-hoax-pismeno-r-dn4-/zpravy-domov.aspx?c=A170313_141102_ln_domov_rsa

HateFree Culture (www.hatefree.cz)

Manipulatori.cz (www.manipulatori.cz)

Demagog.cz (www.demagog.cz).

Fake news - úvod do problematiky

Zveřejněno: 24. říjen 2017

V prostředí sociálních sítí dochází ke sdílení a šíření velkého množství informací nejrůznější kvality – vedle informací, které jsou pravdivé, ověřené a pocházejí ze seriózních zdrojů, velmi často narazíme také na informace zcela nepravdivé, vymyšlené, manipulující, na tzv. fake news a hoaxy. A právě na tyto informace se zaměříme v našem dnešním textu.

Číst dál...

Centrum prevence Univerzity Palackého se přidalo k Noci vědců, hravou formou vzdělávalo rodiče i děti

Zveřejněno: 11. říjen 2017

V pátek 6. října 2017 proběhla dnes již tradiční celonárodní akce popularizující vědu s názvem Noc vědců. Až do půlnoci byly otevřeny brány univerzitních center a laboratoří, aby odhalovaly návštěvníkům tajuplný svět vědy. Otevřena byla také laboratoř Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, aby představila návštěvníkům svět moderních IT nástrojů a také je seznámila s problematikou internetové bezpečnosti.

Číst dál...