Která slova používají děti a dospívající? A vyznáte se vlastně v jejich slangu? Mrkněte na náš slovníček.
Vyzkoušejte náš nový web věnovaný medialní výchově.
Statutární města Olomouc a Ostrava i letos podpořila naše vzdělávací a intervenční aktivity. Děkujeme!
O2 představuje unikátní vzdělávací portál O2Chytraskola.cz určený zejména dětem, učitelům a rodičům. Jeho využití je pro všechny zdarma. Grantový program přinese základním školám nejen finanční podporu v hodnotě pět milionů korun, ale také metodickou pomoc. V budoucnu plánuje O2 podpořit také zapojení digitálních technologií přímo do výuky - například prostřednictvím aplikací nebo robotů.
V online prostředí je velmi snadné šířit nepravdivé informace, pravdivé informace záměrně zkreslovat, případně promíchávat pravdu a lež. Proto je dobré umět rozpoznat, zda autoři příspěvků skutečně nabízejí čtenářům a komentujícím ověřená fakta opřená o jasné důkazy a zdroje, nebo se snaží prostřednictvím manipulativních technik spíš ovlivnit ve svůj prospěch názory a postoje čtenářů a přimět je k nepřiměřené reakci - třeba verbální agresi, výhrůžkám apod. Proto vám dnes přinášíme základní přehled technik propagandy, které se (nejenom) v online prostředí k ovlivňování čtenářů využívají.
Již několik měsíců se vedou diskuse o využívání a zákazech mobilních telefonů ve škole. Média pravidelně informují o sporech mezi mnohými řediteli základních škol, kteří jsou pro zákaz telefonů i o přestávkách, a Českou školní inspekcí, která varuje před neodůvodněným zásahem do soukromého vlastnictví dětí. Na webu E-bezpečí vyšly již dva komentáře, které se vyjadřují k této problematice. Ovšem tentokrát se nebudeme zabývat úlohou školních přestávek ani nepřesnostmi a mýty, které se objevují ve veřejné diskusi. Podíváme se, co si o tom myslí přímo děti ze základních škol.
Takřka v přímém přenosu mohli pravidelní uživatelé Facebooku vidět vznik dezinformace (chcete-li fake news či hoaxu), která se velmi rychle rozšířila internetem a vyvolala vlnu nenávistných projevů (hate speech). Terčem útoku se tentokrát stal Marek Wollner, moderátor pořadu Reportéři ČT, a jeho kolegyně Nora Fridrichová. Tvůrcem samotné dezinformační zprávy byl pak Tomio Okamura (či administrátor jeho oficiálního profilu).
Volby do Evropského parlamentu opět doprovázejí mýty a dezinformace, které začínají prostupovat sociálními sítěmi. Dezinformace a polopravdy spojené s členstvím ČR v EU jsou aktivně šířeny představiteli různých politických stran a uskupení, stejně jako jejich příznivci. V dnešním textu se zaměříme na nejčastější mýty, které o Evropské unii panují a které jsou v těchto dnech opět aktivně v prostředí sociálních sítí sdíleny a rozšiřovány.
Ve většině případů kyberšikany, o kterých informují média a organizace, které se intervencí či prevencí v oblasti kyberšikany zabývají, se velmi často dozvídáme pouze to, co bylo výsledkem kyberšikany. Na naše emoce pak silně působí příběhy dětských obětí - dozvídáme se např. informace o tom, že se spolužáci v online prostředí posmívají spolužačce, sdílí její fotografie s posměšnými komentáři, snaží se poškodit její pověst, natáčí ji o přestávkách, jak se dehonestující video spolužáka šíři po YouTube či TikToku apod.
Abychom však pochopili, proč ke kyberšikaně dochází a jak minimalizovat riziko jejího vzniku v prostředí školy, nesmíme se dívat pouze na její výsledek, ale také na to, proč k situaci došlo. A právě na motivy, které ke kyberšikaně vedou, se zaměříme v našem dnešním textu.
S rozšířením internetových služeb mezi běžnou populaci začali být senioři na internetu aktivní. Aktivně pracují s e-mailovými službami, vyhledávají informace pomocí internetových vyhledávačů, diskutují a také obchodují a účastní se internetových aukcí. Stejně jako v reálném světě se i v tom virtuálním setkávají s rizikovými formami chování a stávají se oběťmi různých druhů trestných činů, především různých druhů internetových podvodů. To, že byli v online prostředí podvedeni, však často nehlásí - bagatelizují částky, o které v online světě přišli (stokoruny, tisícikoruny), obávají se sekundární viktimizace ze strany policie, stydí se, že se nechali napálit, nebo jsou skeptičtí a nevěří, že by policie pachatele skutečně dopadla.
Internetem se opět šíří fotografie dětí zahleděných do mobilních telefonů před obrazem Noční hlídka, která má charakterizovat současnou generaci dětí. Uživatelé sociálních sítí pak fotografii sdílejí a vášnivě komentují, aniž by znali situaci, ve které byla pořízena.
Nový příspěvek k problematice dezinformací a fake news, ve kterém jsme spojili síly s Ondřejem Šálkem a jeho kreativním týmem. A hlavně pozor: Sovy nejsou tím, čím se zdají být... Speciální poděkování pro Martina Kožíška za koordinování výroby.
V úterý 19. února 2018 proběhla v prostorách UPointu Univerzity Palackého beseda o rizicích spojených se zneužitím webkamery. Diskutovalo se např. o vyděračském spamu vyhrožujícím zveřejněním intimních materiálů zachycených webkamerou vašeho počítače, o webcam trollingu, útocích prostřednictvím virů, ale také např. o fenoménu sextortion a kybergroomingu. Diskuse se zúčastnili Kamil Kopecký a René Szotkowski z týmu projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci a Pavel Schweiner, vrchní komisař oddělení kybernetické kriminality olomoucké policie a odborný konzultant a lektor projektu E-Bezpečí.
Veřejnoprávní média jsou v posledních letech pod neustálým a stále se zvyšujícím tlakem politiků, ale také veřejnosti. Politici některých politických stran napadají objektivitu a vyváženost vysílání, přestože je podle výzkumných dat (2018) vyváženost zpravodajství ČT 98 %, volají dokonce po zestátnění veřejnoprávních médií, omezení jejich rozpočtu (či přímo zrušení koncesionářských poplatků), či chtějí přímo zasahovat do obsahu vysílání a skladby témat a pořadů. Důvěra v Českou televizi klesá, index důvěryhodnosti se snížil na 63-65 procent (2017), což sama instituce přičítá především vnějším okolnostem - zpochybňování její nezávislosti alternativními médii, útokům dezinformačních médií, útokům vysokým představitelům politické reprezentace včetně prezidenta apod.