Vyzkoušejte naše nové pracovní a přehledové listy k mediální výchově.
Kamil Kopecký dnes představil v ranním vysílání České televize několik klíčových témat spojených s rizikovým chováním na internetu. Více zde.
Stáhněte si sadu našich pracovních listů z projektu CEDMO2.
Od počátku roku pomohla Online poradna projektu E-Bezpečí již více než dvěma stovkám klientů v nouzi - dětem, dospělým, ale třeba také seniorům. Tým poradny od začátku roku zpracoval více než 600 odborných posudků, přes 30 případů bylo předáno k řešení Policii ČR s podezřením ze spáchání trestného činu. Téměř třetinu případů nahlašují děti, které se v online prostředí dostaly do krizové situaci a neví, jak problém řešit.
Jméno Eugenia Cooney patrně většina z vás neslyšela, přitom jde o slavnou youtuberku, jejíž videokanál sleduje více než 1,5 milionů uživatelů z celého světa, na Instagramu má přibližně 600 000 fanoušků, účty má i na Twitteru a dalších sítích. Ve své youtuberské produkci se zaměřuje především na oblast módy a krásy. Svůj kanál na youtube provozuje již od roku 2011, tedy plných 8 let. Eugenii sledují mimo jiné dětští uživatelé, kteří ji často vnímají jako svůj idol a také ji napodobují.
Vzpomínáte si na román George Orwella 1984? V něm je společnost prakticky neustále monitorována a jedinci nebezpeční režimu jsou následně eliminováni. V té době tato představa působila poměrně děsivě, ale k realitě měla stále dost daleko. Od doby napsání tohoto románu však neuběhlo mnoho času a tyto praktiky se stávají skutečností. V minulém článku o aplikaci WeChat bylo již zmíněno, jak čínská vláda „využívá“ možností, které tato platforma svým uživatelům nabízí. Díky možnosti spárování aplikace s bankovním účtem má mimo jiné i dokonalý přehled o tom, co a kde nakupujeme, s kým se o čem bavíme a o mnoha dalších soukromých údajích. K čemu to vše ale je?
V těchto dnech rezonují českým internetem výsledky letošního výzkumu České děti v kyberprostoru, který náš tým (Univerzita Palackého v Olomouci) zrealizoval ve spolupráci se společností O2 Czech Republic. Z výzkumu vychází velké množství velmi zajímavých dat mimo jiné o tom, jaké internetové služby a aplikace české děti aktivně používají a jaké s sebou nese jejich používání riziko. Rizikem však v drtivé většině NENÍ samotná služba či technologie, ale uživatelé, kteří ji zneužívají.
Více než polovina českých dětí mladších 13 let (reprezentativní vzorek 10-12 let) používá služby, které jsou pro ně nevhodné a rizikové. Vyplývá to z nového výzkumu České děti v kybersvětě, který byl realizován Univerzitou Palackého v Olomouci a společností O2 Czech Republic. Do výzkumu, který probíhal od února do května letošního roku, se zapojilo 27 177 dětí ve věku 7-17 let ze všech krajů ČR (průměrný věk 13 let).

Jeden z největších výzkumů v oblasti chování dětí na internetu (27 177 respondentů ve věku 7-17 let) ukázal, že české děti na internetu tráví nejvíce času na sociálních sítích. Přes polovinu (52 %) dětí mladších 13 let navštěvuje sociální sítě, přestože nesplňují minimální věkový limit pro jejich používání. Více než třetina (26 %) dětí dostala na sociálních sítích nabídku na setkání s neznámými lidmi, téměř 70 % z nich na schůzku dorazilo. Novým problémem v online světě je sharenting – sdílení videí či fotografií rodiči bez souhlasu dětí.
„Umožňujeme smysluplné konverzace a budování silných vztahů.“ Alespoň to uvádí tvůrci aplikace na svých webových stránkách. Tellonym, sociální síť, která si za pomoci anonymity dává za cíl zlepšovat sociální vztahy a vytvářet nová přátelství mezi uživateli. Ve skutečnosti se tato služba stává nebezpečným nástrojem pro kybernetickou agresi mezi dětmi.
V našem dnešním textu se zaměříme na problematiku online predátorů, kterým se věnuje celá řada populárně-naučných a osvětových snímků, jako jsou Seznam se bezpečně, Na hory či nový snímek Víta Klusáka V síti. Zaměříme se na základní charakteristiku této skupiny a také na jejich společenskou nebezpečnost.
Pro osmnáctiletého Romana závěrečná maturitní zkouška znamená nejprve strach a posléze hořkou prohru, kvůli níž se cítí být vyřazen ze společnosti. Zůstává doma, izolován od svého okolí a stále více se uzavírá do světa virtuální komunikace, v níž slova jako pravda a fakta představují jen tekutý pojem. Mimo pozornost jeho rodičů tak probíhá Romanova zásadní psychická přeměna do stavu, z něhož už nemusí být cesty zpět.
Situace, kterou zná nejspíš každý z nás – potřebujeme se zeptat kamaráda, z čeho máme úkol do matiky, nebo si dohodnout rande s holkou. Bývaly doby, kdy jsme se museli zvednout a jít jednat osobně. Později, s rozvojem techniky, jsme dostali možnost zvednout telefon a zavolat či poslat zprávu. Vývoj šel ale pořád kupředu a zanedlouho poté se objevil fenomén, bez kterého si mnoho dnešních dětí, ale i dospělých nedokáže svůj život už téměř představit – Facebook. Prostřednictvím něj se stala komunikace s okolím ještě mnohem jednodušší a rychlejší. Mohli jsme si v reálném čase chatovat s kamarádem, který se v tu chvíli nacházel třeba na opačné straně světa. Za tímto účelem se později objevila aplikace s názvem Facebook Messenger, která víceméně převzala ze zmíněné sociální sítě především právě funkci komunikace. Facebook, respektive Messenger, využívají miliony lidí po celém světě, ale mají tuto možnost skutečně všichni?
Když nám AI říká, že nás chápe. O iluzi přátelství s chatboty
Adrenochrom: stará konspirace se znovu šíří internetem, šíří ji dokonce i politici
Rizika spojená s kanály na WhatsApp
E-Bezpečí spouští aktualizovanou verzi online videokurzu o umělé inteligenci pro učitele
E-Bezpečí je spolutvůrcem nového webu na ochranu občanů před kyberšmejdy
Clickbaitové titulky: co to je a proč jsou nebezpečné
Komentář: Kde končí svoboda projevu? Tam, kde začíná odpovědnost
