Nenechte si ujít novinky z E-Bezpečí a přihlaste si odběr našeho newsletteru.

E-Bezpečí je na Instagramu i Facebooku, nezapomeňte nás sledovat
01. 12. 2024

Nezapomeňte, že E-Bezpečí je na Instagramu a Facebooku, kde najdete mnoho dalších informací z naší kuchyně. Nezapomeňte nás sledovat!

Číst dál...

Vzdělávací akce o AI od E-Bezpečí ZDARMA
21. 11. 2024

Díky projektové podpoře (projekt CEDMO 2) z Národního plánu obnovy nabízíme vzdělávací akce (přednášky/besedy) zaměřené na úvod do problematiky umělé...

Číst dál...

S ČT Edu spolupracujeme na nových pořadech o mediální výchově
11. 10. 2024

V těchto dnech ve spolupráci s Českou televizí - ČT EDU připravujeme nové pořady zaměřené na podporu mediální výchovy a mediální gramotnosti. Do...

Číst dál...


Home Projekt Fake news Články o dezinformacích a konspiracích Co je to vlastně ten hoax, dezinformace, misinformace nebo třeba fake news? Čím se tyto termíny liší a co mají společného?

Přečteno jinde










































Podpořte nás

Podpořte naše aktivity a pomozte dětem a dospělým v nouzi. Již 15 let pomáháme dětem a dospělým řešit jejich problémy na internetu. Zapojte se i vy! Každá pomoc se počítá! Stačí kliknout na tlačítko DONATE.

Přihlásit odběr novinek


mini_cojetodezinformace.jpgVíte, co jsou to dezinformace, hoaxy, misinformace, malinformace či fake news? Vyznáte se v termínech, které již několik let zaplavují mediální prostor? A patří k dezinformacím například zprávy, které obsahují nepravdivé informace zaviněné lidskou chybou? O tom všem v našem novém článku.



Hoax

Hoax [houks] je zpráva, která se snaží šířit paniku, vyděsit nás, postrašit a přimět k unáhleným a často iracionálním reakcím. Obsahem hoaxu může být např. varování před neexistujícím nebezpečím, nepravdivé či zkreslené informace o aktuálních civilizačních problémech, ale také např. různé druhy nebezpečných návodů či tipů. 

K hoaxům řadíme i žertovné či vtipné zprávy (satirické zprávy) či tzv. “novinářské kachny”), jejichž cílem je především pobavit čtenáře. Tradičně se k hoaxům kromě poplašných zpráv řadí také různé smyšlené petice a výzvy, prosby o pomoc, řetězové dopisy štěstí, pyramidové hry, různé druhy městských legend, hoaxy jsou však také součástí různých druhů online podvodů. 

Ukázka  hoaxu:

Neuvěřitelné! V Keni (v oblasti Kakamega) se narodil kříženec prasete a člověka! To je hrůza! Posuďte sami!

krizenec

Tato zpráva nás jistě může vyděsit a vyvolat v nás odpor, jde však o hoax. Jedná se o dílo italské sochařky Lairy Maganuco, která podobné “zrůdičky” tvoří, vystavuje a také prodává.  Pokud byste si chtěli podobné dílo pořídit, stačí navštívit tento e-shop. Více o tomto hoaxu najdete zde

Dezinformace

Dezinformace jsou úmyslně lživé a klamavé informace, které se snaží cíleně ovlivnit  náš vlastní úsudek, jejich šíření má ale vliv na celou společnost. Dezinformace se snaží vyvolat dojem, že jsou pravdivé a důvěryhodné, přestože to tak není. U dezinformací je zřetelný úmysl - dezinformace jsou tvořeny a šířeny úmyslně, a to z různých důvodů:

1. Finanční důvody - šířitelé dezinformací často vybírají od svých sledujících různé druhy finančních příspěvků určených na fiktivní “odhalování pravdy”, případně se šířením snaží zvýšit návštěvnost svých webových stránek, aby profitovali z reklamy. 

2. Politické důvody - dezinformace a jejich šíření bývá běžnou součástí politiky, řada politiků (včetně prezidenta či premiéra) cíleně šíří dezinformace o svých politických oponentech s cílem zdiskreditovat je a snížit jejich šance uspět ve volbách, pomocí dezinformací také velmi často komunikují se svými voliči.

3. Jde o součást vlivových operací vedených často ze zahraničí (tzv. hybridní válka) - dezinformace byly vždy součástí nejrůznějších vojenských konfliktů a existovaly dávno před příchodem moderních komunikačních nástrojů, z historie můžeme uvést například příklady protinapoleonské propagandy, britské a německé propagandy v době světových válek, komunistické propagandy (viz např. dezinformace o “americkém broukovi” šířeném na území naší země), v současnosti pak na našem území můžeme hovořit např. o proruské propagandě (viz každoroční zprávy BIS) spojené s válkou na Ukrajině

4. Šíření je způsobeno např. kognitivními zkresleními, různými druhy informačních poruch a chyb - dezinformace např. šíříme proto, protože je zveřejnila známá osobnost, které věříme a která “by nám přece nelhala” (např. známý zpěvák, herec, známý politiky či jiná celebrita) (tzv. authority bias), dezinformace šíříme proto, že je šíří všichni ostatní v naší oblíbené skupině (viz tzv. konfirmační zkreslení a tzv. komnata ozvěn) apod. Zde se však dostáváme na hranu termínu dezinformace a dostáváme se spíše k termínu misinformace (dále v textu).

Fake news

Termín fake news označuje nepravdivé zprávy, ale také média, která tyto zprávy tvoří a šíří. V českém prostředí se využívá více termín “dezinformační weby” či “dezinformační média”, může však také jít o média bulvární, která šíří nepravdivé zprávy. Pozor, k fake news neřadíme satirická či humoristická média! 

Termín fake news zpopularizoval především Donald Trump, který však tímto spojením označil seriózní a kvalitní média, která o něm psala kritické a investigativní texty a odhalovala jeho podvody. Podobným způsobem se zachoval také prezident Miloš Zeman, jehož mluvčí Jiří Ovčáček 21. května 2021 označil skupinu českých médií za šiřitele lživých informací, kterým přestane Kancelář prezidenta republiky poskytovat informace - konkrétně šlo o Respekt, Seznam Zprávy, Deník N a pořady 168 hodin a Reportéři ČT. 

Misinformace

Od dezinformací je třeba odlišit termín misinformace. Misinformace je nesprávná, nepravdivá či zavádějící informace, zjednodušeně chyba, která však není šířena úmyslně a systematicky, s cílem ovlivnit naše rozhodování, přičemž autor či šířitel je přesvědčen, že je informace správná a pravdivá

Pokud např. novinář udělá chybu a publikuje informaci, která není zcela správná, ale později zjistí, že šlo o chybu a původní text opraví (a dementuje původní informaci), pak šlo i misinformaci. Typickým znakem misinformace je právě ona oprava původní chybné zprávy. Mimochodem, dělat chyby je normální, to ale neznamená, že ten, kdo udělá chybu, automaticky šíří dezinformaci.

Typickou ukázkou misinformace je např. zveřejnění chybné ilustrační fotografie ve vysílání České televize. Česká televize totiž omylem použila snímek se škodami po moravském tornádu jako ilustraci k reportáži o válce na Ukrajině, svůj omyl však přiznala a vysvětlila, jak k němu došlo. Nejde tedy o dezinformaci, ale o misinformaci, která byla napravena.

ceskatele

Malinformace

Termín malinformace se liší od předchozích termínů především tím, že označuje pravdivou zprávu - která je ovšem šířena s cílem poškodit někoho jiného. Typickým příkladem malinformací představuje např. kauza WikiLeaks.

Tiskoviny ke stažení (pro žáky, učitele a rodiče)

Fake news - nepravdivé informace v online prostředí

Jak ověřit informace na internetu

Hoax

Pro E-Bezpečí,
Kamil Kopecký

Zdroje:

Hrad odmítá poskytovat informace pěti médiím a pořadům. Podle něj kvůli boji proti dezinformacím. iRozhlas. 
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/prazsky-hrad-mynar-ovcacek-respekt-seznam-zpravy-denik-n-168-hodiny-reporteri-ct_2105211821_ako

'You are fake news': Trump attacks CNN and BuzzFeed at press conference. The Guardian.
https://www.theguardian.com/us-news/2017/jan/11/trump-attacks-cnn-buzzfeed-at-press-conference

Česká televize omylem použila snímek se škodami po moravském tornádu jako ilustraci k reportáži o válce na Ukrajině. CEDMO.
https://cedmohub.eu/cs/esk-televize-omylem-pouila-snmek-se-kodami-po-moravskm-torndu-jako-ilustraci-k-reporti-o-vlce-na-ukrajin/

Jak citovat tento text:
KOPECKÝ, Kamil. Co je to vlastně ten hoax, dezinformace, misinformace nebo třeba fake news? Čím se tyto termíny liší a co mají společného?. E-Bezpečí, roč. 7 (2022), č. 2, s. 52-56. ISSN 2571-1679. Dostupné z: https://www.e-bezpeci.cz/index.php?view=article&id=2864

 

Výsledky projektu E-Bezpečí (2012-2024)

panel
190000 +
proškolených žáků ZŠ a SŠ
panel
60000 +
proškolených dospělých
panel
8000 +
podpořených obětí kyberkriminality
panel
300 +
vzdělávacích akcí ročně
panel
7800 +
odhalených případů kyberkriminality
panel
160000 +
unikátních návštěvníků webu ročně

Ocenění projektu E-Bezpečí

pohar
KYBER Cena 2023
(1. místo)
pohar
Nejlepší projekt prevence kriminality na místní úrovni 2023
(1. místo)
pohar
Evropská cena prevence kriminality 2015
(1. místo)

Partneři a spolupracující instituce

 

Generální partner projektu E-Bezpečí

logo o2

Další partneři a spolupracující instituce

 logo nadaceo2logo googlelogo msmtlogo mvcrlogo olomouclogo olomouckykrajlogo ostravalogo hoaxlogo policielogo rozhlaslogo linkabezpecilogo microsoft bwlogo czniclogo nukiblogo podanerucelogo googleovachamp_logo.png

 

Nenechte si ujít novinky z E-Bezpečí a přihlaste si odběr našeho newsletteru.

E-BEZPEČÍ: AI CHATBOT
Ahoj, jsem chatovací robot projektu E-Bezpečí a mohu ti pomoci zodpovědět základní otázky a vyřešit tvé problémy. Zvol si z nabídky, nebo svůj dotaz napiš přímo do chatu.
We use cookies

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.

We use cookies

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.