Je Roblox jen nevinná hra, nebo digitální džungle?

Zveřejněno: 17. březen 2026

Roblox dnes už dávno není vnímán jen jako jednoduchá dětská hra, ale jako obrovský digitální svět, který má blízko k myšlence metaverza. Pro miliony dětí představuje prostor pro hraní, tvoření i setkávání s ostatními. Současně ale nabízí mnohem víc než jen zábavu – skrývá v sobě také rizika, o kterých se dlouho nemluvilo. Právě proto je důležité, aby rodiče i pedagogové chápali, co tento svět dětem přináší a jaké nástrahy v něm číhají.

Číst dál...

Co je FOMO a jaký má dopad na člověka

Zveřejněno: 17. březen 2026

FOMO je zkratka z anglického Fear of Missing Out, tedy strach, že člověku něco uteče. Jde o psychologický jev, při kterém má člověk pocit, že ostatní právě zažívají něco zajímavého, důležitého, zábavného nebo výhodného bez něj, a on o to přichází. Nejde přitom jen o obyčejnou zvědavost. FOMO bývá spojeno s vnitřním napětím, s nejistotou, s potřebou být neustále v obraze a s pocitem, že člověk musí průběžně kontrolovat, co se děje kolem něj.

Číst dál...

TikTok v Číně, USA a Evropě: jak se liší a co vlastně zobrazuje

Zveřejněno: 8. březen 2026

TikTok nefunguje po celém světě úplně stejně. Ačkoli se to z pohledu běžného uživatele nemusí zdát, v Číně, ve Spojených státech a v Evropě funguje tato platforma v odlišném právním i technologickém prostředí. Výsledkem je, že se liší nejen pravidla pro ochranu dat a moderaci obsahu, ale i to, jaké typy videí systém doporučuje a jak moc je uživatelský zážitek ovlivněn státní regulací či tlakem úřadů.

Největší rozdíl je hned na začátku důležitý upřesnit: v pevninské Číně lidé nepoužívají mezinárodní TikTok, ale aplikaci Douyin. Tu provozuje stejná mateřská firma ByteDance, ale jde o samostatnou službu určenou pro čínský internet. ByteDance ji na svém oficiálním webu popisuje jako hlavní čínskou platformu pro krátká videa. To znamená, že když se mluví o „TikToku v Číně“, ve skutečnosti jde o Douyin, nikoli o stejnou aplikaci, jakou používají lidé v Evropě nebo USA.

Číst dál...

Telegram jako nový darknet? Spíš veřejná brána k nelegálním trhům

Zveřejněno: 8. březen 2026

Telegram je často přirovnáván k darknetu, není to však darknet v technickém slova smyslu. Přesto se v posledních letech stále častěji objevuje v analýzách policie, výzkumníků i regulátorů jako prostředí, které pro část nelegálních aktivit přebírá některé funkce dříve spojované hlavně s dark webem. Nejde tedy o přesnou technickou náhradu darknetu, ale o platformu, která díky své dostupnosti, rychlosti, síťovému efektu a relativně snadnému provozu veřejných i neveřejných komunit vytváří prostor pro obchod s nelegálním zbožím, podvody, distribuci odcizených dat i organizaci závažné trestné činnosti.

Číst dál...

Umělá inteligence ve škole: proč je nutné učit se s ní pracovat – a proč s ní pracovat opatrně

Zveřejněno: 8. březen 2026

Generativní umělá inteligence se během velmi krátké doby stala běžnou součástí digitálního prostředí dětí a dospívajících. Nástroje jako ChatGPT, Gemini nebo Grok dokážou během několika sekund generovat texty, vysvětlovat učivo, shrnovat informace nebo pomáhat při řešení různých úkolů. Pro vzdělávání to představuje zásadní změnu. Umělá inteligence může být významným nástrojem podporujícím učení, současně však přináší i nové pedagogické a didaktické výzvy. Diskuse o využívání AI ve vzdělávání se proto dnes stále častěji soustředí nikoli na otázku, zda AI do škol patří, ale spíše na otázku jak ji používat způsobem, který podporuje učení, kritické myšlení a rozvoj kompetencí žáků.

Číst dál...

Generovaná pornografie a zneužití identity: nový trestný čin od 1. ledna 2026

Zveřejněno: 21. únor 2026

Od 1. 1. 2026 je účinná změna trestního zákoníku, která výslovně reaguje na zneužívání umělé inteligence k tvorbě a šíření bezsouhlasné (nekonsenzuální) pornografie. Novela zavádí nový trestný čin zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření (§ 191a) a současně doplňuje postih i pro vybrané případy nepornografických „deepfake“ materiálů prostřednictvím úpravy § 181 (poškození cizích práv).

Číst dál...

Regulovat, ne zakazovat: Proč plošný zákaz sociálních sítí do 15 let není řešením

Zveřejněno: 20. únor 2026

Aktuální a velmi emotivní vlna diskusí o zavedení striktního zákazu sociálních sítí pro děti mladší patnácti let, kterou v českém veřejném prostoru v únoru 2026 znovuotevřel Andrej Babiš, představuje v mnoha ohledech „déjà vu“. Ačkoliv se může zdát, že jde o zcela nový politický impuls, tato problematika u nás rezonovala již opakovaně, zejména v souvislosti s implementací evropského nařízení GDPR. Právě tehdy se vedly ostré debaty o tom, zda má být věková hranice pro „digitální plnoletost“ stanovena na 13, 15 či 16 let. Česká republika se nakonec v roce 2019 přiklonila k hranici 15 let v rámci § 7 zákona č. 110/2019 Sb., čímž de jure přístup mladších dětí bez souhlasu rodičů omezila. Současný politický apel tedy v podstatě jen obnažuje fakt, že tehdejší legislativní úprava zůstala bez funkčních kontrolních mechanismů pouze formálním textem.

Číst dál...