Zajímá vás, odkud chodí do poradny jednotlivé případy? Mrkněte na naši online mapu!
Firma Eset podpořila E-Bezpečí, velmi děkujeme!
Vyzkoušejte naše nové letáčky pro školní nástěnky: Základní pravidla kybernetické bezpečnosti a Jak používat umělou inteligenci eticky.
Nenávistné příspěvky na internetu pramení z frustrace, strachu i neznalosti. V rozhovoru pro iDNES.cz to v reakci na aktuální případ prvňáků z Teplic uvedl vedoucí Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (E-Bezpečí) Kamil Kopecký. Lidé se podle něj mylně domnívají, že svoboda slova je na webu bezbřehá.
V dnešním textu si představíme základní techniky, jak si pravdivost zpráv v prostředí internetu (především v prostředí sociálních sítí) ověřovat. Celý postup si vyzkoušíme na zprávě zaměřené na problematiku migrace, která se aktuálně šíří českými diskusními skupinami v prostředí sociální sítě Facebook. Zprávu jsme pracovně nazvali Uprchlíci v pražském metru. Co tvrdí zpráva?
V našem předcházejícím článku jsme se zaměřili na problematiku tzv. fake news (nepravdivých zpráv, dezinformací) v prostředí internetu. Seznámili jsme se se základními vlastnostmi těchto zpráv (neuvedený zdroj, využívání stereotypů, emoční náboj, využívání obrazových materiálů k navození emocí) a popsali si metody, jak jsou mezi uživateli šířeny. Dnes se naučíme základní techniky, jak si pravdivost zpráv v prostředí internetu (především v prostředí sociálních sítí) ověřovat.
Termínem fake news označujeme lživé a nepravdivé zprávy (hoaxy, dezinformace), někdy se termínem fake news označuje také samotná žurnalistika, která je založena právě na úmyslném šíření těchto nepravdivých informací prostřednictvím masmédií – v posledních letech především sociálních médií (sociálních sítí).
V prostředí sociálních sítí dochází ke sdílení a šíření velkého množství informací nejrůznější kvality – vedle informací, které jsou pravdivé, ověřené a pocházejí ze seriózních zdrojů, velmi často narazíme také na informace zcela nepravdivé, vymyšlené, manipulující, na tzv. fake news a hoaxy. A právě na tyto informace se zaměříme v našem dnešním textu.
V pátek 6. října 2017 proběhla dnes již tradiční celonárodní akce popularizující vědu s názvem Noc vědců. Až do půlnoci byly otevřeny brány univerzitních center a laboratoří, aby odhalovaly návštěvníkům tajuplný svět vědy. Otevřena byla také laboratoř Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, aby představila návštěvníkům svět moderních IT nástrojů a také je seznámila s problematikou internetové bezpečnosti.
V posledních letech se stále častěji setkáváme s formami útoků na učitele, které jsou na hranici opodstatněné či neopodstatněné kritiky a zároveň kybernetické agrese či přímo kyberšikany. V dnešním textu se zaměříme na tzv. hodnocení či známkování učitelů v online prostředí.
Fenomén svlékacích aplikací - počet případů roste, obrana je obtížná
Neviditelný útok: Homoglyfy a homografy jako zbraně kyberzločinců
Andrej Babiš se stal symbolem online podvodných investic, mnoho z nich zneužívá jeho podobu
Logo žáby neoznačuje hmyz v potravinách, jde o hoax
ICQ končí: Konec jedné éry internetové komunikace
Trollí farmy - co jsou zač a jak fungují
Digitální wellbeing: Co to je a proč je důležitý?
AI a dezinformace: Jak umělá inteligence zasahuje do olympijských her v Paříži
Digitální závislost: Fenomén současnosti
Jak lidé přicházejí o účty na Facebooku a jaké triky hackeři používají