Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,vážené kolegyně, vážení kolegové,dovolujeme si Vás jménem výzkumného týmu projektu E-Bezpečí z...
Která slova používají děti a dospívající? A vyznáte se vlastně v jejich slangu? Mrkněte na náš slovníček.
Vyzkoušejte náš nový web věnovaný medialní výchově.
Pandemie COVID19, s ní spojené uzavření škol a přechod na online výuku se v řadě aspektů negativně podepsala na psychickém zdraví dětí. Obavy o zdraví (své i svých blízkých - rodičů či prarodičů), sociální izolace, negativní informace z médií o množství případů a lockdownu celé země, ale také náročnost online výuky a omezení relaxačních aktivit u řady z žáků způsobila frustraci, nárůst stresu a deprese. To se podepsalo mimo jiného na jejich přístupu k online výuce - po měsících každodenního zírání na obrazovky počítačů je velká část žáků unavena, demotivována, znuděna, touží po rozptýlení a především po tom, až se budou moci setkávat tváří tvář v rámci běžné výuky ve školách (či po škole).
Poradna projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci stále častěji řeší situace spojené se zneužitím platebních karet pro online platby. Naši klienti si např. stěžují, že se jim na účtu objevila celé řada drobných finančních transakcí, které však neautorizovali a netuší, odkud by mohly pocházet. Vinu pak svádějí na neznámé hackery či vlastní blbost, se kterou sdíleli informace o kartě na internetu. Vysvětlení však může být jednoduché - karty rodičů velmi často využívají k finančním transakcím právě děti...
V posledních třech týdnech zaznamenala online poradna projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci opětovný nárůst případů vydírání s využitím intimních materiálů. Jako nástroje útoku bývají využity především FB Messenger a Snapchat. Vzhledem k vážnosti útoku se řadou z případů zabývá Policie ČR.
Opatření spojená s pandemií COVID19 dopadla samozřejmě také na projekt E-Bezpečí, který musel omezit (a často zcela zrušit) stovky prezenčních vzdělávacích akcí. Proto jsme velkou část našich aktivit převedli do online světa a prezenční vzdělávací akce nahradili e-learningovými webináři (v reálném čase) či online videokurzy (předtočenými videopřednáškami s doprovodnými aktivitami). Pro rodiče, kteří jsou pro nás klíčovou skupinou, jsme pak nachystali ucelený online videokurz. A právě o něj byl (a v letošním roce stále je) velký zájem. Během půl roku se do kurzu přihlásilo více než 1900 rodičů z celé České republiky.
I v letošním roce vzrostl počet případů řešených online poradnou projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci, a to meziročně o 10 procent. Dominantní byly především problémy spojené s únikem intimních materiálů na internet a jejich následné zneužití, poradna však stále více zachycuje také případy spojené s nezvládnutým rozchodem a tzv. stalkingem (nebezpečným pronásledovánám). Mnoho uživatelů se také stalo terčem online podvodů (scam, phishing, vyděračské dopisy apod.). Dominantními platformami, na kterých útoky probíhají, zůstává Facebook a Instagram.
Opět nám řádí podvodné emaily, které se snaží vzbudit u uživatelů strach a zaplatit požadovanou částku. Platí zásada: Nic neplatit! E-mail smazat.
Dezinformace v online světě představují fenomén, který se v posledních letech v souvislosti se závažnými celosvětovými problémy (pandemie COVID19, migrace, vakcinace, volby apod.) rozšířil po celém světě. Dezinformace intenzivně provázely také aktuální pandemii onemocnění COVID19 a zasáhly do životů milionů lidí z celého světa. Proto jsme se rozhodli zjistit, jak dezinformace spojené s COVID19 zasáhly české uživatele sociálních sítí.
V naší studii mapujeme, které dezinformace spojené s COVID19 se intenzivně rozšiřovaly v České republice a dalších evropských zemích, na co byly zaměřeny a se kterými z nich se obyvatelé setkávali nejčastěji. Stejně tak sledujeme, jakým způsobem jsou dezinformace propojeny s kriminalitou a jaký dopad mají na fungování společnosti.
Informační společnost současnosti je charakteristická velmi rychlou komunikací uživatelů světové komunikační sítě - vyhledávání, sdílení, posílání a přijímání informací je dnes otázkou několika vteřin. Současně však s sebou pokrok v komunikaci nese přehlcení informacemi všeho druhu, ve kterých je obtížné zorientovat se a vyhodnotit závadnost obsahu.
Mohutná vlna dezinformací o vakcínách na COVID19 zasáhla celou Evropu. Vybíráme nejrozšířenější z nich.